El-Erian: Záchrana Kypru? Cesta od desíti k pěti

Při schvalování 10miliardového balíčku požadovala eurozóna po Kypru, aby si sám zajistil dalších 6 miliard eur k pokrytí "finančního gapu". Země ale bude potřebovat více, musí sehnat zhruba 13 miliard eur. To je pro tak malý stát příliš mnoho, i když vezmeme v úvahu nepojištěné vklady. Z nich podle zprávy Evropské komise může získat až 8,3 miliardy eur.

"Důsledky záchrany Kypru nebudou dobré ani pro Kypr, ani pro eurozónu," varuje El-Erian.

Prodat zlaté rezervy a mít klid!

Někteří evropští politici navrhovali, že by Kypr měl za tímto účelem prodat své zlaté rezervy. To se však rychle setkalo s nesouhlasem prezidenta ECB, který připomněl, že zlato musí prioritně krýt potenciální ztráty kyperské centrální banky.

Olej do ohně přilili samotní evropští politici. Někteří z nich totiž pochybují o ekonomické budoucnosti Kypru a jeho šanci na ekonomické oživení. To je přitom podmínkou pro to, aby ostrovní stát dokázal půjčku od eurozóny včas vrátit. Politici tedy tak nějak potvrzují to, co (při vzpomínce na Řecko) napadne většinu rozumně uvažujících lidí, když se jedná o tak velké půjčky ve vztahu k velikosti ekonomiky.

Důvěra v evropské i světové instituce je narušena

Také Mezinárodní měnový fond je ve svém lpění na detailech a úplnosti plánu reforem ekonomiky mnohdy neefektivní. Než se něco schválí, zachraňovaná země je často v ještě hlubších problémech. Pokud se fond rozhodne držet dosavadního přístupu odsouvání problémů na později, bude jeho autorita a důvěryhodnost narušena.

Největší obětí politických tahanic o záchraně Kypru jsou jeho občané. Ti doufali, že jim eurozóna pomůže velkou krizi překonat, a místo toho vidí kolem sebe jen zmatek a nesoudržnost. Výsledky jednání jsou stále nejasnější a jejich budoucnost ohrožena.

Důvěryhodnost Troiky podle El-Eriana dostala "na frak". Neefektivnost a vnitřní problémy s koordinací eurozóny a jejího byrokratického aparátu už nemůže nikdo popírat.

Zdroj: CNBC