Evropské akcie na závěr týdne posílily, rostou už tři týdny v řadě

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek vzrostl o 0,52 % na 389,61 bodu, britský benchmark FTSE 100 se zvýšil o 0,27 % na 6 351,45 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,39 % na 5 495,89 bodu a německý DAX posílil o 0,39 % na 13 137,25 bodu.

Evropské akcie opět kopírovaly vývoj na trzích v USA z předešlého dne. K růstu jim pomohla zpráva o možném opětovném zahájení jednání o stimulačním balíku pro americkou ekonomiku. Nejvíce se v pátek dařilo těžařským společnostem. Firmy těžící drahé kovy posilovaly díky zvyšující se poptávce v Číně a možným problémům v dodávkách, ropné společnosti pak těžily z růstu ceny černého zlata.  

V průběhu celého týdne se pak dařilo firmám v oborech cestovního ruchu, bankám a opět těžařům ropy a zemního plynu.

Za uplynulý týden si index STOXX Europe 600 připsal zisk 1,15 %, FTSE 100 se zvýšil o 0,55 %, DAX posílil o 0,46 % a CAC 40 uzavřel se ziskem o 2,18 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Německo: Index výrobních cen v říjnu meziročně klesl o 0,7 % (odhad: -0,7 %, září: -1 %). Meziměsíčně se index zvýšil o 0,1 %, jak se čekalo, po 0,4% růstu v předchozím měsíci.
• Tržby britských maloobchodních prodejců se v říjnu meziročně zvýšily o 5,8 %. Čekal se 4,2% růst po 4,7% zvýšení v září. Meziměsíčně tržby stouply o 1,2 %, když se čekala stagnace po 1,4% růstu v předchozím měsíci. Tržby očištěné o prodeje paliv se zvýšily meziročně o 7,8 % a meziročně stouply o 1,3 %.
• Britská vláda si v říjnu vypůjčila 22,3 miliardy liber, což je rekord za jakýkoliv dosavadní říjen. Země se dalším zadlužováním snaží získat peníze na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Částka za letošní říjen je o 94 % vyšší než loni v říjnu, ukazují páteční data britského statistického úřadu. Měsíčně se tyto údaje v Británii začaly zveřejňovat v roce 1993.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku v říjnu třetí měsíc po sobě klesla a dosáhla 7,35 %, zatímco v září činila 7,43 %. Situace na trhu práce je ale nadále horší než v období před propuknutím koronavirové krize. Vyplývá to z pátečních údajů slovenského ústředí práce, které v zemi řídí úřady práce.
• Rozpory ohledně sedmiletého unijního rozpočtu a fondu koronavirové pomoci nakonec vyřešíme, řekl v pátek maďarský premiér Viktor Orbán. Budapešť a Varšava odmítají víceletý rozpočet EU podpořit, pokud bude čerpání peněz podmíněno dodržováním principů právního státu. Průlom v patové situaci ale zatím nepřinesla ani čtvrteční videokonference prezidentů a premiérů zemí Evropské unie.
• Spotřebitelská důvěra v Británii klesla v listopadu na šestiměsíční minimum. Domácnosti se kvůli opětovnému uzavření ekonomiky s cílem zbrzdit šíření koronaviru obávají o své finance. Index spotřebitelské důvěry se podle průzkumu společnosti GfK snížil na -33 z říjnových -31 bodů.
• Spotřebitelská důvěra v eurozóně se v listopadu opět mírně snížila. Index důvěry klesl z říjnových -15,5 bodu na -17,6 bodu, přičemž trh očekával další pokles na -17,7 bodu. Vyplývá to z předběžné zprávy, kterou v pátek zveřejnila Evropská komise.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• V Británii začaly další rozsáhlé klinické testy vakcíny proti nemoci covid-19, informoval v pondělí server BBC. Dvě dávky vakcíny či placeba si nechá v zemi aplikovat 6 000 dobrovolníků, po celém světě pak 30 000 lidí.
• Španělská banka BBVA prodá své americké aktivity americké bance PNC Financial Services Group za 11,6 miliardy dolarů. V pondělí to v Pittsburghu uvedla americká společnost a dodala, že za ně zaplatí v hotovosti. Je to druhá největší bankovní akvizice ve Spojených státech od finanční krize z roku 2008.
• Koncern Volkswagen investuje přibližně 500 milionů eur ve své továrně v Bratislavě do ohlášené výroby nové generace modelů Škoda Superb a Volkswagen Passat. Oznámila to v pondělí slovenská divize automobilky poté, co přesun produkce zmíněných značek na Slovensko v pátek potvrdila dozorčí rada Volkswagenu.
• Jen hrstka britských malých a středně velkých firem očekává, že by jim vystoupení Británie z Evropské unie mohlo přinést výhody. Zjistila to anketa poradenské společnosti South West Manufacturing Advisory Service mezi 400 výrobními podniky, ze které v pondělí citovala agentura DPA. Británie z EU vystoupila na konci letošního ledna, teprve koncem prosince ovšem vyprší přechodná fáze, kdy platila téměř stejná pravidla, jako když ve společenství ještě byla.
• Ziskovost evropských bank se na úrovně z období před příchodem koronavirové krize nevrátí dříve než v roce 2022. Předpověděl to v pondělí podle agentury DPA viceprezident Evropské centrální banky Luis de Guindos. Upozornil rovněž, že pandemie covidu-19 vytváří tlak na urychlení restrukturalizace evropského bankovního sektoru.
• Automobilový koncern Volkswagen, jehož součástí je i česká Škoda Auto, očekává překonání krize vyvolané koronavirem v roce 2022. V pondělí to během konferenčního hovoru s ekonomy a novináři prohlásil šéf podniku Herbert Diess. Člen představenstva koncernu zodpovědný za finance Frank Witter předpokládá návrat do předkrizového stavu na klíčových trzích v letech 2022 až 2023.
• Maďarsko a Polsko zablokovaly při pondělním jednání zástupců zemí Evropské unie přijetí rozpočtu na období 2021-2027. Oba státy nesouhlasí s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu. Veto dvojice členských zemí se vztahuje jak na plánovaný fond koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur, tak i sedmiletý unijní rozpočet ve výši téměř 1,1 bilionu eur.
• Největší italská platební společnost Nexi se dohodla na fúzi s dánským konkurentem Nets za 7,8 miliardy eur. Spojením vznikne největší platební skupina v Evropě, oznámily v pondělí firmy. Pro Nexi je to druhé spojení za šest týdnů, kdy oznámila koupi svého domácího konkurenta SIA za 4,6 miliardy eur.
• Polsko očekává, že Brusel přijde s návrhem, jak vyřešit patovou situaci ohledně unijního rozpočtu. Mluvčí polské vlády to řekl polskému veřejnoprávnímu rádiu. Velvyslanci Varšavy a Budapešti v pondělí zablokovali přijetí rozpočtu EU na období 2021-2027 i plánovaný fond koronavirové pomoci. Dvojice zemí nesouhlasí s tím, aby vyplácení peněz z evropských fondů bylo podmíněno dodržováním principů právního státu.
• Angela Merkelová očekává v nadcházejícím roce rychlou obnovu ekonomiky, pokud se nyní podaří dostat pandemii nemoci covid-19 pod kontrolu. V úterý to německá kancléřka prohlásila na hospodářském fóru pořádaném listem Süddeutsche Zeitung a zdůraznila, že bez karanténních opatření není zatím možné koronavirus porazit.
• Evropská unie musí více pečovat o vztahy se Spojenými státy, toto partnerství je pro Evropu strategické. Na okraj hospodářského fóra pořádaném deníkem Süddeutsche Zeitung to v úterý prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.
• Evropské aktivity zkrachovalé německé finanční společnosti Wirecard převezme španělská banka Santander. Přejde k ní i 500 pracovníků německé firmy. V pondělí to oznámil insolvenční správce Wirecardu Michael Jaffé. Nadějný hráč na rychle rostoucím trhu finančních služeb vyhlásil insolvenci v červnu poté, co vyšel najevo rozsáhlý účetní skandál.
• Evropská unie nehodlá měnit podmínku, která spojuje vyplácení peněz z unijních fondů s dodržováním principů právního státu. Shodují se na tom v úterý zástupci vlád unijních zemí a europoslanci v reakci na pondělní rozhodnutí Maďarska a Polska zablokovat sedmiletý rozpočet a fond koronavirové pomoci ekonomikám. Politici největších států EU jsou přesvědčeni, že v nejbližších týdnech se podaří najít řešení, které by Budapešť a Varšavu přimělo změnit názor.
• Tempo meziroční inflace ve Spojeném království v říjnu stouplo na 0,7 % z 0,5 % v září, čekalo se zvýšení na 0,6 %. Meziměsíčně se ceny nezměnily, čekal se 0,1% pokles po 0,4% růstu v předchozím měsíci. Meziroční jádrová inflace stoupla na 1,5 % z 1,3 %.
• Maďarsko vetovalo sedmiletý rozpočet EU, protože jeho schválením by členské státy mohly být nuceny podporovat imigraci, řekl ve středu maďarský premiér Viktor Orbán. Budapešť a Varšava v pondělí zablokovaly přijetí rozpočtu i plánovaný fond koronavirové pomoci a svůj krok tehdy zdůvodnily nesouhlasem s tím, aby vyplácení peněz z evropských fondů bylo podmíněno dodržováním principů právního státu.
• Spotřebitelské ceny v eurozóně v říjnu v meziročním srovnání znovu klesly o 0,3 %. Vyplývá to ze středeční finální zprávy evropského statistického úřadu Eurostat. Byl tak potvrzen rychlý odhad z konce minulého měsíce. Loni v říjnu byla míra inflace v eurozóně 0,7 %. V celé EU spotřebitelské ceny v říjnu o 0,3 % vzrostly.
• Slovinský premiér Janez Janša podpořil Polsko a Maďarsko, které v pondělí zablokovaly přijetí sedmiletého rozpočtu EU a fond koronavirové pomoci. Svůj krok zdůvodnily nesouhlasem s tím, aby vyplácení peněz z evropských fondů bylo podmíněno dodržováním principů právního státu. Maďarský premiér Viktor Orbán ve středu podle agentury Reuters prohlásil, že Budapešť vetovala rozpočet EU, protože jeho schválením by členské státy mohly být nuceny podporovat imigraci.
• Věřitelé zkrachovalé německé společnosti Wirecard uplatňují pohledávky v hodnotě minimálně 12,5 miliardy eur. Uvedl to ve středu německý soud. Věřitelé vznesli své nároky na schůzce s insolvenčním správcem podniku v Mnichově.
• Země Evropské unie, které používají společnou měnu, by měly aktivitu hospodářství tvrdě zasaženého koronavirovými omezeními podporovat i v příštím roce. Ekonomické stimuly by měly být přesně cílené a jen dočasné, aby se státy po odeznění krize vrátily k dodržování dočasně pozastavených rozpočtových a dluhových pravidel. V rámci balíčku pravidelných podzimních hospodářských doporučení k tomu ve středu vyzvala Evropská komise (EK). Několik zemí eurozóny včetně Slovenska také upozornila, že v jejich rozpočtových plánech na příští rok jsou potenciálně problematická časově neomezená opatření.
• Polsko ze špionáže pro Čínu obžalovalo bývalého pracovníka své tajné služby a čínského občana, který pracoval pro telekomunikační firmu, uvedla ve středu agentura Reuters s odvoláním na mluvčí ministra pověřeného koordinací polských tajných služeb. Obžaloba proti Piotrovi D. a Wej-ťingovi W. byla podána 16. listopadu k varšavskému okresnímu soudu, uvedl mluvčí. Oběma mužům hrozí trest až 15 let vězení.
• Německá společnost Deutsche Börse má po nákupu většinového podílu v poskytovateli dat a analýz Institutional Shareholder Services (ISS) v plánu další větší dohody. Zaměřit se chce na akvizice za jednu až pět miliard eur a do roku 2023 zvýšit výnosy a zisk o deset procent. Investorům to ve středu řekl generální ředitel společnosti Theodor Weimer.
• Německu se díky silné podpoře vlády podařilo úspěšně proplout první vlnou pandemie nemoci covid-19, druhá vlna však vrhá stín na výhled ekonomického vývoje největší evropské ekonomiky. Země by tak měla být připravena nasadit v případě potřeby další fiskální podporu, dokud se neobjeví důkazy o trvalém oživení. Uvedl to ve své zprávě Mezinárodní měnový fond, který současně zlepšil výhled vývoje německé ekonomiky. Nyní čeká, že hrubý domácí produkt letos klesne o 5,5 procenta místo doposud uváděných šesti procent.
• Povolení provozu letadel Boeing 737 MAX v USA je prvním krokem k obnovení jejich celosvětového provozu. Pro Evropu však bude další provoz strojů Boeing 737 MAX záležet na rozhodnutí Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA), která je na amerických úřadech nezávislá. Ani po jejím souhlasu však nebude obnovení provozu okamžité, dopravci budou muset modifikovat systémy strojů, vycvičit posádky či přeškolit techniky. Ve středu to uvedla mluvčí tuzemské letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Celý proces u dopravců bude podle expertů trvat minimálně měsíc, možná déle. Smartwings mají nyní sedm těchto letadel, další měly převzít.
• Německý ocelářský a strojírenský koncern thyssenkrupp hodlá zrušit dalších 5 000 pracovních míst, aby zmírnil dopady koronavirové krize na své aktivity. Oznámila to ve čtvrtek firma, která na konci září zaměstnávala přes 100 000 lidí.
• Eurozóna: Běžný účet v září skončil v přebytku 33,5 miliardy eur (odhad: 27,6 miliardy eur, srpen: 20,4 miliardy eur).
• Eurozóna: Stavební výroba v září meziročně klesla o 2,5 % (srpen: +0,4 %), meziměsíčně se snížila o 2,9 % (srpen: +3,9 %).
• Vakcína proti nemoci covid-19 vyvíjená britskou farmaceutickou společností AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou vyvolává u lidí silnou imunitní reakci a zdá se být bezpečná. V testech, jichž se zúčastnilo 560 dospělých, byla podobná imunitní reakce pozorovaná u lidí od 18 do 55 let i u těch nad 55 let. Slibné výsledky byly publikovány v odborném časopise The Lancet.
• Evropská unie si s ohledem na své hodnoty nemůže dovolit ustoupit tlaku Maďarska a Polska, které blokují přijetí unijního rozpočtu kvůli nesouhlasu s tím, aby čerpání evropských peněz bylo podmíněno dodržováním principů právního státu. V komentáři pro server Project Syndicate to napsal americký finančník maďarského původu George Soros.
• Turecká centrální banka pod svým novým vedením zvýšila základní úrokovou sazbu o 4,75 procentního bodu na 15 procent. Doufá, že se jí podaří snížit inflaci a zastavit propad turecké liry. Banka to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. Na finančních trzích se masivní zvýšení úroků čekalo, překvapením spíše bylo, že k němu centrální banka nepřistoupila už v říjnu, uvedla agentura DPA.
• Otázka dodržování zásad právního státu nemůže podle šéfa slovenské diplomacie Ivana Korčoka rozdělovat členské země Evropské unie, protože EU je především unií práva. Korčok to ve čtvrtek řekl v reakci na postoj Maďarska a Polska, které blokují schválení sedmiletého rozpočtu EU i souvisejícího fondu obnovy kvůli nesouhlasu s tím, aby čerpání evropských peněz bylo podmíněno dodržováním principů vlády práva. Korčok se zároveň vyslovil proti možnosti, že by zbylé státy EU obešly blokující země formou mezivládní dohody.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Druhému největšímu mobilnímu operátorovi na světě klesl za fiskální první pololetí očištěný hrubý provozní zisk (EBITDA) o 1,9 procenta na sedm miliard eur. Tržby firmy se za šest měsíců do konce září snížily o 2,3 procenta na 21,4 miliardy eur. Mohla za to pandemie nemoci covid-19, která snížila tržby z roamingu a prodeje přístrojů. Firma se však ve svém pondělním prohlášení vyjádřila optimisticky ve výhledu na celý fiskální rok.
• Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet se kvůli koronaviru letos poprvé ve své 25leté historii propadla podle očekávání do celoroční ztráty. Čistá ztráta za finanční rok do konce září činí kvůli méně než polovičním tržbám téměř 1,1 miliardy liber - loni firma vykázala zisk 349 milionů liber. Šéf aerolinek Johan Lundgren v úterý uvedl, že v aktuálním čtvrtletí počítá jen s pětinou obvykle plánovaných letů, dříve ještě hovořil o čtvrtině.
• Dánský námořní dopravce A.P. Møller-Mærsk navzdory dopadům koronaviru zvýšil ve třetím čtvrtletí zisk před úroky, daní a odpisy (EBITDA) o 39 % na 2,3 miliardy dolarů. To je lepší výsledek, než se čekalo. Podnik ve středu uvedl, že těžil z vyšších přepravních sazeb a také z levnější ropy. Firma je největším kontejnerovým dopravcem po moři a její hospodářské výsledky jsou považovány za ukazatel vývoje globálního obchodu.