Evropské lámání chleba?

Na čtvrteční večer je naplánováno setkání lídrů zemí Evropské unie. Mají prodiskutovat balíček návrhů na podporu krátkodobé likvidity odsouhlasený před dvěma týdny euroskupinou. Za tu dobu se projevily nedořešené názorové neshody ohledně úvěrového limitu ESM a fondu na podporu zotavení, které oživují spory sahající až do období dluhové krize před osmi lety. Je patrné, že se blíží politická dohoda, která zatím nebude zahrnovat žádný fond zotavení. Evropská rada by měla dát euroskupině široký a nepříliš jasný mandát zkoumat možnosti podpory ekonomických aktivit ve světě po odeznění pandemie, aniž by při tom zřetelně zmínila mutualizaci dluhů.

Čtvrteční schůzka Evropské rady má na programu čtyři hlavní body:

1. balíček 540 miliard eur odsouhlasený euroskupinou 9. dubna a tvořený úvěrem ESM se zmírněnými podmínkami, půjčkami SURE a EIB;

2. návrhy ohledně fondu na podporu zotavení;

3. vytvoření víceletého finančního rámce (MFF) pro období let 2021-2027,

4. diskuzi o evropské strategii uvolňování karanténních opatření.

Nouzový balíček euroskupiny

Hlavní překážkou pro dosažení dohody mezi ministry financí bude patrně úvěr v rámci ESM. Euroskupina se dohodla na mírnějších podmínkách, což znamená, že tento úvěr bude využíván pouze pro přímé a nepřímé náklady na zdravotní péči týkající se nemoci COVID-19. Za normálních podmínek musejí země, které žádají ESM o pomoc, podepsat memorandum o porozumění, kde jsou podrobně popsány strukturální reformy, které je potřeba realizovat. Navzdory těmto příznivějším podmínkám možnou aktivaci ESM hned poté, co ji euroskupina oznámila, odmítl italský premiér Giuseppe Conte.

Aby bylo dosaženo politické shody a byl získán souhlas Itálie i dalších zemí, měl by být ESM atraktivnější než standardní programy ESM, čemuž by pomohlo následující:

  • Povolit zemím půjčit si více než 2 % jejich HDP či 240 miliard eur.
  • Prodloužit splatnost půjčky v rámci ESM na déle než 12 let a respiro na déle než 5 let.
  • Snížit rozsah sazeb, které si ESM účtuje na pokrytí svých nákladů, téměř na nulu a nedržet je na deseti bazických bodech jako u standardních programů.

Návrh na vytvoření fondu pro podporu zotavení

Euroskupina zmínila, že je potřeba prodiskutovat inovativní finanční instrumenty pro fond zotavení, aniž by explicitně zmínila sdílení dluhů či koronabondy. Toto vágní vyjádření (aby se snad některá ze zemí neurazila) je klasickým příkladem nejasnosti v politice.

V důsledku toho si každý členský stát vyložil tento výrok tak, jak si ho vyložit chtěl. Nizozemsko z něj pochopilo, že k žádné mutualizaci dluhu nedojde, zatímco Itálie, Španělsko a Francie si z toho vzaly informaci, že se konečně otevřely dveře k vážné debatě o koronabondech. Tyto země rozpoutaly v posledních čtrnácti dnech mediální kampaně na podporu koronavirových dluhopisů, což dokládají i následující dva výroky:

  • Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl minulý týden pro Financial Times: "Nadešel okamžik pravdy. Je potřeba rozhodnout, zda je EU projekt politický, nebo pouze tržní. Já si myslím, že jde o projekt politický. Potřebujete finanční transfery a solidaritu, už proto, aby Evropa vše ustála."
  • Portugalský premiér Antonio Costa 11. dubna prohlásil: "Potřebujeme vědět, zda můžeme pokračovat s celou sedmadvacítkou (EU), s 19 zeměmi eurozóny, nebo zda chce být někdo vynechán. Tím myslím přirozeně Nizozemsko."

Německá kancléřka Angela Merkelová pak v pondělí účastníkům schůzky vedení CDU naznačila, že eurobondy nejsou krok správným směrem.

Právní a institucionální rámec

Právním základem sdílení závazků je článek 122 Smlouvy o fungování Evropské unie, který říká: "Nastanou-li členskému státu z důvodu přírodních pohrom nebo mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, obtíže nebo je-li z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi, může Rada na návrh Komise poskytnout dotyčnému členskému státu za určitých podmínek finanční pomoc EU. Předseda Rady informuje o rozhodnutí Evropský parlament."

V ideálním případě by se měl fond zotavení pro jednoduchost začlenit do stávající finanční architektury EU a měl by být alespoň zčásti financován z rozpočtu EU.

Jak to vše financovat

Další otázkou je, jak daný fond financovat. Zastánci koronabondů musejí jasněji vyjádřit, co podle nich takové bondy znamenají, o jaké částky se jedná, jak budou alokovány výnosy a v čem jsou koronabondy lepší než vydávání dluhopisů na národní úrovni a jejich skupování ECB.

S náznakem odpovědi přišlo Španělsko. Jeho vláda vydala aide-mémoire, což není před klíčovými schůzkami Evropské rady nic neobvyklého, a v něm podrobně popisuje fungování fondu na podporu zotavení. Navrhuje v něm, aby bylo v následujících 2-3 letech vydáno až 1,5 bilionu eur financovaných věčnými obligacemi a rozdělených jednotlivým členským státům formou grantů, nikoli závazků (snaha se vyhnout obrovské zadluženosti), prostřednictvím rozpočtu EU.

Propojení fondu s rozpočtem EU je myšlenka, kterou již nadnesla Francie a kterou by Německo mohlo hypoteticky akceptovat, protože nevyžaduje změny právní úpravy. Splácení by bylo financováno z vlastních zdrojů, jako je uhlíková daň na hranicích. Země, které již dříve podporovaly myšlenku koronabondů, mohou klidně podporovat i tento dosud nejpropracovanější návrh.

K dosažení dohody však zbývá ujít ještě dlouhou cestu. Vzhledem k tomu, že ECB od zahájení programu PEPP doslova čistí celý sekundární trh s dluhopisy, je riziko krize způsobené státními dluhy takřka nulové, což výrazně snižuje motivaci k dosažení konsenzu. Čtvrteční schůzka dopadne s největší pravděpodobností tak, že dá Evropská rada euroskupině široký a nepříliš jasný mandát zkoumat možnosti zajištění a financování nového záchranného fondu pro zotavení po pandemii, aniž by byly jasně zmíněny koronabondy.

Stanovení MFF na další období

Ve světle současné krize by se mělo diskutovat i o založení MFF na roky 2021-2027. Ohledně stanovisek jednotlivých členských států zatím nemáme příliš informací. Zajímavé návrhy obsahuje aide-mémoire španělské vlády, zejména zavedení reálné stabilizační funkce v rámci eurozóny prostřednictvím zajištění v nezaměstnanosti (což určitě vyvolá silný odpor Nizozemska a ostatních zemí šetrné čtyřky) a stabilizace investic. Debaty o MFF potrvají pravděpodobně celé týdny.

Evropská strategie uvolňování karanténních opatření

Očekává se, že Evropská rada předloží další podrobnosti „společné evropské strategie uvolňování karanténních opatření spojených s nemocí COVID-19“, kterou navrhla před několika dny. Tento 15stránkový dokument ale vlastně nenavrhuje skutečnou koordinaci na evropské úrovni. Několik členských států ostatně již svou strategii uvolňování oznámilo a Evropskou komisi a Evropskou radu z toho vynechalo.

Zdroj:
Saxo Bank
Evropská unie
Přestat sledovat
Evropská ekonomika
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
Koronavirus
Přestat sledovat
Podpora ekonomiky
Přestat sledovat
17. 4. 2021 20:31
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
15. 4. 2021 17:01
Ivana Birtová (Realitní Shaker): Nízké sazby a malá nabídka hrají do karet investicím do nemovitostí
Bydlení
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Realitní trh
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
13. 4. 2021 17:01
Ronald Schubert (WOOD & Company): Největším rizikem je růst výnosů dluhopisů, současné úrovně ale…
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
10. 4. 2021 20:31
Jaroslav Brychta (XTB): V rámci výsledkové sezóny budou nejdůležitější výhledy samotných firem
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat