Investoři se připravují na kolaps eura

Počet přeshraničních mezibankovních transakcí klesá, mezinárodní investiční fondy se Evropě vyhýbají a kapitál plyne do německých nemovitostí a státních dluhopisů. Banky, firmy a investoři se snaží zajistit pro případ pádu společné měny, nebo na něj dokonce sázejí.

Otmar Issing, bývalý hlavní ekonom ECB a architekt měnové unie, je dnes jako otec dítěte, které se chytlo špatné party, a vysvětluje, proč jsou všechny současné pokusy o záchranu Evropské měnové unie marné. Postupem času se přidal na stranu euroskeptiků po bok držitele Nobelovy ceny Miltona Friedmana, jenž v dobrý osud společné měny nevěřil už od počátku, vytvoření měnové unie považoval za experiment předem odsouzený k nezdaru. Stále více ekonomů nyní věří, že se jeho proroctví brzy vyplní.

Europolitici neznají na krizi lék, situace v Řecku je beznadějná, Španělsko trápí vážné problémy a osud záchranného fondu ESM závisí na zářijovém rozhodnutí německého ústavního soudu. Mezi věřitelskými a dlužnickými zeměmi je patrná vzájemná nevraživost. Někteří němečtí politici dokonce otevření volají po vyloučení Řecka z eurozóny. Na trzích má to všechno jasný dopad – mezi investory vzrůstají obavy o budoucnost společné měny. Není divu, měnová unie je udržována pohromadě jen uměle.

Přeshraniční mezibankovní toky vysychají

Banky a firmy se raději financují lokálně. Mají strach, že jinak utrpí ztráty. Podle statistik ECB se množství přeshraničních úvěrů mezi bankami eurozóny snižuje, pokles se urychlil od léta 2011. V červnu zaznamenaly tyto mezibankovní transakce rekordní minimum od finanční krize v roce 2007.

Banky navíc přerušují své konexe s vlastními pobočkami v zahraničí. Například Deutsche Bank raději vidí své dcery ve Španělsku a Itálii odkázané na financování od ECB. Na druhé straně velké banky ukládají u ECB přebytečné kapitálové rezervy. Připravují se na eventualitu, že jižní státy eurozónu opustí, jejich národní měny se drasticky znehodnotí a velké finanční skupiny tamní dceřiné banky prodají.

"Dokonce i regulátoři požadují po bankách, aby snížily přeshraniční rizika, ačkoli jde o opak toho, co má být smyslem měnové unie," říká Thomas Mayer, bývalý hlavní ekonom Deutsche Bank.

Od vypuknutí krize v roce 2008 Evropská komise tlačí evropské banky, aby svůj byznys (především v zahraničí) omezily za účelem navýšení kapitálových rezerv. Vydali dokonce i přísné limity na kapitálové toky v rámci velkých finančních skupin. Trvají na tom, aby se banky v každé zemi financovaly nezávisle.

Když bude například chtít italská matka UniCredit (dříve pyšná na svou panevropskou strukturu) po své dceřiné HypoVereinsbank transfer přebytečných prostředků, německý regulátor BaFin zakročí.

Evropě se vyhýbají soukromí investoři

Strach z pádu eura nemají jen banky, nedávno vylekala investory svým prohlášením společnost Shell, ropný gigant se 17 miliardami USD hotovostních rezerv. Bude raději investovat peníze do amerických státních dluhopisů, než aby podstupovala kreditní riziko v Evropě.

Evropa je na hlavu aneb když zadlužený zachraňuje dalšího zadluženého (a na dluh)
Veřejný dluh Itálie v červnu vzrostl na rekordních 1,973 bilionu eur a rozpočtový deficit za pololetí stoupl o 1,1 miliardy eur na 47,7 miliardy eur. Podle italské centrální banky za to může jeden velký evropský paradox - Itálie se navzdory zaváděným úsporným opatřením stále více zadlužuje, protože musela a musí na základě evropských dohod posílat peníze na pomoc jiným zadluženým zemím eurozóny, které již požádaly o zahraniční záchranný kruh - Řecku, Portugalsku a Irsku.

Masa investorů od německých drobných střadatelů přes pojišťovny až po americké hedgeové fondy hledá různé způsoby zajištění proti nejistotě v Evropě. Důsledkem kapitálových toků mezi jižní a severní Evropou je rostoucí cena nemovitostí v Německu a extrémně nízké výnosy z německých státních dluhopisů, které investoři považují za bezpečný přístav. Spekulanti sázejí na to, že právě německé bondy by mohly při rozpadu eura nabýt výrazněji na hodnotě.

Dolar jako menší zlo

Další cestou je svůj kapitál "vystěhovat" mimo Evropu. Kurz eura reflektuje obavy investorů jen částečně, ztráty jsou zatím omezené, protože hlavní alternativa – americký dolar – přestává být pro velké investory z Asie a jiných regionů tak bezpečná, jako tomu bývalo v minulosti. Na rozdíl od eura však Americe i přes dluhové problémy nehrozí kolaps měny, a navíc (zatím) není v recesi. Mayer z Deutsche Bank očekává kurz eura vůči dolaru brzy pod hranicí 1,20.

I když mají Spojené státy, Japonsko a Velká Británie stejné dluhové problémy jako eurozóna a dalo by se říct, že jsou všichni společně na jedné lodi, je podle portfoliomanažerů stále těžší klientům z těchto regionů nabízet investice v Evropě. Raději budou investovat do zemí, kde sice hrozí oslabení měny kvůli monetizaci dluhu, ale její struktura není ohrožena.

Evropané si pod sebou podřezávají větev

Množství spekulací (short pozic) proti euru za poslední rok rapidně narostlo. Mezi hráči, kteří mají vsazeno proti společné měně, najdeme i hedgeového portfoliomanžera Johna Paulsona. Paulson, jímž Amerika dnes opovrhuje proto, že profitoval z krize (vydělal miliardy na pádu amerického nemovitostního trhu), si nyní brousí zuby na další senzační obchod – tentokrát v Evropě.

A není jediný. V dubnovém rozhovoru se i George Soros, investorská legenda a bývalý šéf Quantum Funds, nechal slyšet, že pokud bude mít ještě síly a evropští politici výrazně nezmění nastoupený kurz politiky, vsadí proti euru.

Na investiční válce proti společné měně je paradoxní, že olej do ohně přilévají dokonce i samotní investoři z eurozóny. Německé pojišťovny a manažeři podílových fondů otevřeně investují s Paulsonem a ostatními spekulanty.

Válečné tažení hedgeových fondů nemusí dopadnout úspěšně, Paulson nedávno kvůli svým spekulacím utrpěl značné ztráty, přesto je ale rozhodující bitva teprve před námi.

Günter Deuber (Raiffeisen Bank): Doba konsenzu je u konce, Evropa potřebuje tvrdou ruku
Problémy eurozóny vyřeší tiskárny peněz. Jejich roztočení vyšroubuje inflaci v následujících deseti letech na 3 až 4 %, předpovídá ekonom Raiffeisen Bank Günter Deuber. V rozhovoru vedeném ve Vídni před tím, než Mario Draghi zpochybnil udělení bankovní licence Evropskému stabilizačnímu mechanismu, mluvil také o ESM. Právě ten je totiž podle Deubera jedním z kanálů, kterými by se měla pumpovat likvidita do systému.

Zdroj:
Spiegel
Spekulace
Přestat sledovat
Eurozóna
Přestat sledovat
Dluhová krize
Přestat sledovat
Přestat sledovat
25. 1. 2021 12:00
Investorský magazín: Sazby vs. inflace aneb Hledá se největší tržní riziko roku 2021
Akciový trh
Přestat sledovat
Inflace
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Realitní trh
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Úrokové sazby
Přestat sledovat
Výhled na rok 2021
Přestat sledovat
25. 1. 2021 9:55
Expertní tržní výhled: MONETA (již) zajímavá na prodej a nebezpečí obchodování na páku
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
22. 1. 2021 12:23
Mertlík: V krach projektu společné Evropy nevěřím, jednotlivé státy jsou si vědomy svého globálního…
22. 1. 2021 9:00
Ryba (GOLDEN GATE CZ): Inflace výrazně vzroste a centrální banky budou váhat se zvyšováním sazeb.…
Bezpečné investice
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Stříbro
Přestat sledovat
Výhled na rok 2021
Přestat sledovat
Vzácné kovy
Přestat sledovat
Přestat sledovat