Jak možná přemýšlejí evropští snílci: 7 kroků na cestě k vyřešení evropské krize

ECB bude nepochybně jednou z největších zbraní Evropy v boji s vlastní dluhovou krizí. Se svou troškou do mlýna musejí přispěchat také politici. Ve všem tom mumraji trochu zaniká, že s tím možná všichni unijní Evropané nemusejí souhlasit. Ale co, jízdní řád je jízdní řád, na vítěze a poražené je času dost.

1. Co s Řeckem?

Řeckou v březnu restrukturalizovalo dluh a je po více než 60 letech první vyspělou zemí, která zbankrotovala. Řečtí politici ovšem stále jen velice pomalu plní sliby, za něž země dostala stovky miliard eur zahraniční pomoci, Troika rozhodne o další dávce peněz v září, ale při poslední inspekci pochválila Řecko za "posun". Budiž. Mluví se ovšem celkem veřejně o další restrukturalizaci, bez níž se zemi (při jejím setrvání v eurozóně) nepodaří vyvést z krize.

S "odpisy" řeckých dluhů je spojen i jeden důležitý problém – důvěra. Když se škrtala půlka hodnoty řeckých bondů, netýkala se všech věřitelů, například ECB. Ta společně s dalšími institucemi nakupovala řecké dluhopisy ve snaze udržet jejich výnosy na nižších úrovních. Soukromí investoři v čele s řadou bank ovšem museli škrtat (realizovat ztrátu). Jedině jasná pravidla, koho se bude další případná restrukturalizace řeckého dluhu týkat, může obnovit důvěru bank a přimět je nakupovat dluhopisy problémových zemí v čele se Španělskem a Itálií. Bez toho bude každá další LTRO vypadat jako ty dvě na přelomu roku – banky si vyztužily své rozvahy, ale dluhopisy nakupovaly jen v malé míře.

2. Plány fungování ESM a EFSF tak, aby mohly nakupovat státní dluhopisy

ECB potřebuje, aby se k ní v nákupech problémových dluhopisů (které v posledních měsících zcela zastavila) připojily i evropské země. Záchranné fondy eurozóny by to měly dělat, ale například Finsko a Nizozemsko chtějí záruky (celkem logicky).

ESM i EFSF s kapacitou přes 600 miliard eur ovšem nemají mít za úkol jen nákupy dluhopisů; každá případná záchranná operace (bailout) v zemi eurozóny má být financována z nich. Analytici se shodují, že na Španělsko (spekuluje se o 300 miliardách eur) peníze ještě jsou, na Itálii už ne. Navýšení kapacity ESM není vyloučené, uvažovaný neomezený přístup k penězům z ECB (bankovní licence pro ESM) byl ovšem prozatím vyloučen. Navíc o stálém záchranném fondu eurozóny má smysl mluvit až po 12. září, kdy německý ústavní soud rozhodne o ústavnosti fondu.

Propadne se dnes euro pod 1,22 dolaru? ECB během pár týdnů připraví plán odkupu dluhopisů, trhům to ale nestačí
ECB ponechala základní úrokovou sazbu na minimu 0,75 %, depozitní sazbu pak ponechala na nule. Podle Draghiho musejí být vlády zemí eurozóny připraveny spustit pomoc evropským zemím a dluhopisovému trhu v rámci stávajícího záchranného fondu EFSF. Vysoké výnosy dluhopisů Itálie a Španělska nejsou dlouhodobě udržitelné a znemožňují efektivní monetární politiku. ECB se proto vrátí na trh a bude provádět nestandardní operace.

3. Odkupy státních dluhopisů ze strany ECB

Odkupy dluhopisů Evropskou centrální bankou fungovaly, alespoň v tom smyslu, že se dařilo snižovat výnosy vládních dluhopisů Španělska a Itálie. Při současných vysokých výnosech těchto cenných papírů je ovšem ECB podle vlastních vyjádření velice omezená v realizaci své monetární politiky.

Mario Draghi má ve vysokých výnosech ovšem i "spojence" – drahé financování tlačí politiky k akci, bez níž ECB – podle řady odborníků jediný reálný soupeř šíření dluhové nákazy – nemůže a nechce efektivně bojovat s krizí. Dlouhodobě jsou ovšem potřeba strukturální ekonomické reformy a je otázkou, zda budou možné pod křídly jednotné měny.

4. Společná evropská bankovní autorita

Na rekapitalizaci evropských bank by měl dohlížet v červnu dohodnutý společný bankovní regulátor. Čím silnější tato autorita bude (pokud bude), tím blíže bude Evropská unie, respektive eurozóna ke společné vládě a oddělení bankovních systémů od státních rozpočtů.

Analytici jsou ovšem ohledně těchto plánů politiků skeptičtí – nový systém bude postrádat transparentnost a sílu. Politická vůle v jednotlivých zemích unie vzdát se suverenity a dohledu nad svým bankovním systémem se bude hledat velice těžko, jakkoli v Bruselu podobné plány stojí za tiskové konference draze tlumočené do desítek jazyků.

Bankovní unie v Evropě: Zřeknou se země kontroly nad svými bankami?
Navrhované vytvoření společného evropského bankovního dozorového orgánu se některým zemím bez dalších podmínek příliš nelíbí. Mělo by jít o banky v eurozóně, pod "společnou střechu" ovšem mohou dobrovolně i další země. Jednání o unii budou podle Briana Blackstona z WSJ testem ochoty evropských zemí odevzd(áv)at stále více pravomocí do Bruselu a do Frankfurtu.

5. Společná garance vkladů

Po případném splnění čtvrtého bodu by jedním z prvních úkolů nové společné evropské bankovní autority (neplést se současnou European Banking Authority) byla příprava schématu, které by zaručovalo centrální evropskou podporu pro vklady v bankách, které se dostanou do problémů. Další krok k odluce jednotlivých států od jejich bankovních systémů by zřejmě mohl obnovit důvěru zahraničních investorů, kteří by mohli začít ochotněji půjčovat (v) Evropě.

6. Vstříc společným evropským dluhopisům

Společné evropské dluhopisy – už samotná myšlenka na ně spolehlivě otráví debatu Němce, Fina, Nizozemce a (zřejmě i) Francouze. Ti si totiž na trhu mohou půjčovat krátkodobě dokonce s negativním úrokem (ano, vydělají na tom, že jim někdo půjčí – naposledy v pondělí v aukci Francie). Španěl a Ital (o ty jde především) si půjčují na 10 let za 6 až 7 %.

Španělsko a Itálie? Ano, dominantní téma, ale tohle je druhý, stejně důležitý dluhopisový příběh Evropy
S výnosy španělských a italských dluhopisů hýbou spekulace a informace o možné pomoci ECB nebo evropských záchranných fondů tamním ekonomikám, v Evropě ovšem v posledním půlroce až roce probíhá ještě jeden, neméně podstatný dluhopisový příběh. Výnosy dluhopisů v "bezpečných" zemích takzvaného jádra eurozóny se propadají, v mnoha případech se například 2leté výnosy dostaly na nulu, případně i do záporu. Investoři mají takový strach, že raději peníze "ukládají" s negativním výnosem, bojí se větších ztrát. Například belgický 2letý výnos ještě na podzim 2011 dosahoval 5 %, nyní je na nule.

Pokud by se podařilo přiblížit k sobě výnosy například německých a španělských dluhopisů (odkupy ECB a ESM, například i "cílováním" výnosů), mizela by postupně jedna z hlavních překážek na cestě k alespoň částečnému "společnému zadlužování", tedy v podstatě k evropským dluhopisům. Je potřeba říci, že se bavíme o horizontu několika let – v současnosti je představa Německa, jež se zaručí například za portugalský dluh, naprostou utopií.

7. Politická unie

Výsledkem mnohaletého procesu, možná snu některých evropských politiků, je politická a fiskální unie, v podstatě federace podobného typu jako USA. Myšlenku na omezení státní svrchovanosti si ovšem nynější politická reprezentace v jednotlivých zemích ani nedovolí vyslovit nahlas. Ekonomicky silnější země by vzhledem k tomu, v jakých podmínkách by "federace" vznikala, pravděpodobně požadovaly politické výhody a moc. Souhlas těch "slabších" je jen sotva představitelný.

Zdroje: Bloomberg, MarketWatch, Business Insider, Zero Hedge, Goldman Sachs, ECB

Fiskální federace jako základ pro další problémy
Zástupy politiků, ekonomů i žurnalistů radí Evropské unii, jak na krizi. Nelze provozovat měnovou unii bez unie fiskální, zní mnohohlasý chór moudrých hlav. Jedině centrální rozpočet, který bude přerozdělovat podstatnou část daňových příjmů, může vyrovnávat rozdíly v hospodářském cyklu, které jsou způsobeny fungováním jednotné měny. V poslední době se k těmto sloganům přidává též volání po bankovní unii, neboť hlavám pomazaným po letech došlo, že evropská krize je také krizí bank.

Státní dluhopisy
Přestat sledovat
Eurozóna
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Evropská unie
Přestat sledovat
Dluhová krize
Přestat sledovat
Evropská fiskální unie
Přestat sledovat
Přestat sledovat
19. 1. 2021 7:00
Erik Best: Trump, Biden a rozpadající se USA? Vlastně nic nového pod sluncem
Donald Trump
Přestat sledovat
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Geopolitická rizika
Přestat sledovat
Joe Biden
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Spojené státy americké (USA)
Přestat sledovat
18. 1. 2021 12:00
Investorský magazín: Výhled pro jednotlivá aktiva, vodíkové akcie a lekce z doby technologické…
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Dluhopisový trh
Přestat sledovat
Ekologie a životní prostředí
Přestat sledovat
Investiční bubliny
Přestat sledovat
Investiční portfolio
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Ponaučení pro investory
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
Technologie
Přestat sledovat
18. 1. 2021 9:28
Globalizace vs. regionalizace: Světové trendy probíhají zároveň a působí proti sobě, svět potřebuje…
Asijská ekonomika
Přestat sledovat
Geopolitická rizika
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat
18. 1. 2021 6:15
Expertní tržní výhled: Vyšší výnosy dluhopisů jako riziko pro akcie a čekání na (ne)klidnou Bidenovu…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Býčí trh
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Medvědí trh
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat