KONTEXT: Migrační krize pohledem ekonoma? Takhle (by) integrace fungovala!

Takzvaná velká evropská migrační krize nadále vzbuzuje emoce. Podstatná část populace se obává terorismu a islamizace společnosti, nezanedbatelná skupina je naopak s odvoláním na humanismus připravena s otevřenou nároční přivítat v podstatě kohokoli. Prostor mezi těmito dvěma vyhraněnými skupinami je téměř liduprázdný. Zaplnit se ho svým pohledem na přínosy a rizika migrace pokouší Jana Matesová, ekonomka s mnohaletou zkušeností ze Světové banky.

Pomoc s ručením omezením a ochrana hranic: Evropa všem pomoci nemůže

Vlna migrace, jíž jsme byli svědky v roce 2015, nevyplynula z válek na Středním a Blízkém východě. Byla předpovězena – a dokonce s neobyčejnou přesností – Myronem Weinerem, jedním ze zakladatelů moderní rozvojové ekonomie. Je popsaná v jeho knize z roku 1995, a to se všemi motivy, kterými nejsou války. Jsou důsledkem slabých vlád a špatné správy věcí veřejných v rozvojovém světě, kde si společnost nikdy neprošla procesem budování efektivní, nezkorumpované vlády.

Rodové a náboženské konflikty a spory mezi klany a národy jsou důsledkem toho, že vláda není schopná zajistit ani bezpečnost svých lidí, ani ochránit hranice. Na základě tohoto Weiner předpověděl, jak bude migrační vlna do vyspělých zemí vypadat: Jakmile lidé z rozvíjejících se zemí uvidí, že se lze dostat do vyspělých zemí – a že je to mnohem jednodušší cesta k ekonomickým příležitostem –, tak té příležitosti využijí. Jakmile se to podaří prvním, bude to inspirovat a pomáhat dalším, čímž tento trend bude pokračovat. Řada vyspělých zemí na jiných kontinentech se na to připravila, ne tak Evropa. A přitom věděla, že to nastane.

Mnozí přicházející lidé nejsou v bezprostředním ohrožení života. Těm, kteří jsou, pomáhat musíme. Většina přitom uteče do uprchlických táborů. Posun z nich pak již není útěkem před bezprostředním nebezpečím. I to je dobře zanalyzováno v datech z Weinerových publikací. Války a konflikty, ukazuje Weiner, jsou důsledkem špatných vlád v chudých zemích s velkou nerovností příležitostí, nikoliv obráceně. Dodávky zbraní z vyspělého světa jim pak bezesporu nahrávají. S konflikty tedy musíme počítat. V zemích ohrožených válkou ale nyní žije kolem miliardy lidí, Evropa je tedy všechny nemůže pojmout. A proto je potřeba chránit hranice.

Nevyužitý potenciál mladých Řeků vs. imigranti: Proč EU mrhá vlastními zdroji?

Z hlediska přínosu pro ekonomický rozvoj potřebuje Evropská unie integrovat obrovskou skupinu mladých, zejména na jihu Evropy, kteří nemají práci. Často jsou velice vzdělaní – prošli kvalitním evropským vzděláváním, i když vystudovali třeba kunsthistorii, nikoliv elektroinženýrství. Toto ostatně Mezinárodní měnový fond a Světová banka radí Evropě v posledních letech stále dokola – mladé, relativně kvalitně vzdělané Španěly, Italy, Řeky, Chorvaty a další nezaměstnané potřebujete integrovat na pracovní místa, která jsou třeba v Německu, které je nedokáže obsadit ze svých zdrojů. To všechno je jedna záležitost, integrace, která by byla jednoduchá. Je potřeba zmapovat bariéry, proč to zatím nejde (mnohé známe), a následně je odstranit.

Výše uvedené se týká integrace v rámci stejných hodnotových žebříčků. To, co víme o migraci napříč hodnotovými žebříčky a kulturami, nám připomíná, že úspěšná migrace s ekonomickým přínosem je ta, která zahrnuje úplnou společenskou integraci a integraci na trhu práce. A ta se v zásadě daří ve dvou případech. Jedním z nich je pracovní migrace na konkrétní pracovní místo, kdy má člověk z jiné země nebo kontinentu konkrétní kvalifikaci a schopnosti potřebné pro danou funkci. Takto Němci například strukturovali svůj program gastarbeiterů v 70. a 80. letech a fungoval celkem dobře. Na konkrétní místa je lepší si vybrat konkrétní pracovníky s konkrétní kvalifikací. Takoví mají povolení k pobytu vázané na to, že si drží danou práci, a mají tak motivaci vést sebe i své rodiny k tomu, aby si místo udrželi.

Druhý, relativně úspěšný formát integrace používalo Švédsko. Týkalo se to některých skupin přistěhovalců a šlo o integraci prostřednictvím dětí. V rámci tohoto programu fungoval jeden asistent na jedno přistěhovalecké dítě. Rodiny s malými dětmi přišly do Švédska, to je někam umístilo, zajistilo jim bydlení, no a zároveň každé dítě dostalo svého asistenta. Ten s ním byl od rána do večera, pomáhal mu ve škole, po škole, naučil ho hygienické a základní životní návyky, vysvětloval, proč švédské děti dělají tohle, zatímco nedělají něco jiného, proč a jak dělají věci švédští dospělí a tak dále. Podobně jako v prvním případě i toto zajistilo celkem úspěšnou integraci napříč hodnotovými a kulturními žebříčky. Opět ale šlo o řízenou migraci a omezenou skupinu lidí, s níž přijímající země pracovala.

Přestat sledovat
Evropská unie
Přestat sledovat
Geopolitická rizika
Přestat sledovat
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
26. 2. 2021 12:21
Česko v roce 2030: Moderní trendy člověka ze služeb hned tak nevytlačí, věří ekonom David Marek
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Přestat sledovat
25. 2. 2021 17:01
David Navrátil (Česká spořitelna): České zadlužení může být problém, výnosy dluhopisů ztrácejí v…
Česká ekonomika
Přestat sledovat
David Navrátil
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
25. 2. 2021 21:31
ABCD investora: Tipy na výběr akcií (nejen) ve středoevropském regionu
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Large caps
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Small caps
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
25. 2. 2021 12:31
Dominik Stroukal: Kdo chce těžit z výhod bitcoinu, nesmí se bát propadů o desítky procent
Bitcoin
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Kryptoměny
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Volatilita
Přestat sledovat