Martin Lobotka (ČS): Za současnou paniku na trzích mohou politici

Politické chyby a fiskální nejistota se navršily a prohlubují slabost ekonomiky na obou březích Atlantiku. Riziko spočívá zejména v přelití tržních potíží do reálné ekonomiky prostřednictvím peněžních trhů. Jaký názor na současný vývoj na trzích má analytický tým České spořitelny nám osvětlil analytik této banky Martin Lobotka.

Krize postupuje standardním způsobem

Co se týče současného vývoje na trhu, fáze krize se řídí stejným scénářem, jaký jsme mohli pozorovat v minulosti u jiných krizí, které byly rovněž započaty problémy v bankovním sektoru.

Růst nezaměstnanosti v pokrizovém vývoji historicky dosahoval v průměru 7 % a průměrná délka období, ve kterém se míra nezaměstnanosti zvyšovala, byla 5 let. Důvodem, proč jsou data z amerického trhu práce nadále tak slabá, je proto zejména fakt, že propad v recesi byl opravdu masivní.

Ostatně i postup celé krize je standardní: krizi finanční střídá krize reálné ekonomiky (tyto dvě etapy již máme za sebou), a následuje fiskální a politická krize (ta dnes ovlivňuje dění na trzích nejvíce).

Překvapivý není ani vývoj reálného dluhu, který se obvykle po krizi zvyšuje jak nominálně, tak z části také tím, že klesá cenová hladina. Dluhové břemeno, které na státech leží, se pak reálně zvětšuje.

Historická data hovoří o v průměru 86% nárůstu reálného veřejného dluhu v období po krizi. Takto masivní nárůst dluhu jsme zaznamenali snad jen u Španělska. U Spojených států zatím tak daleko nejsme, ale je pravda, že ještě neskončilo období, ve kterém zpravidla reálný dluh roste.

Obamovo řešení nezaměstnanosti: Životaschopný plán, nebo jen další hloupý vtip?

Oddlužování ve vyspělých ekonomikách napříč sektory

V USA došlo k masivnímu oddlužení spotřebitelského sektoru. V podstatě jedinou složkou, která stojí stranou současného trendu deleveragingu – a zatím správně - je vláda.

V USA pokročilo oddlužování nejvíce na úrovni firem. Domácnosti však také šetří a splácejí dluhy (nebo je ignorují defaultem, což však jejich spotřebitelské možnosti také příliš nevylepšuje, pouze to odráží jejich spotřebitelskou bezvýchodnost).

To vše se podle očekávání projevuje na slabé spotřebě domácností. Spotřebu v podstatě podporovala pouze vláda, která dosud přímo (skrze výdaje vlády na investice) a nepřímo (skrze transfery například nezaměstnaným) stimulovala růst.

Stát se však od konce roku 2010 stal negativním faktorem pro hospodářský růst. Nejde sice zatím o žádný masivní deleveraging, přesto stát omezuje přímé výdaje, a to se negativně odráží na HDP. Není se pak čemu divit, že v situaci, kdy jsou slabí spotřebitelé, je v americké ekonomice, která je odkázaná na poptávku domácností, tvorba pracovních míst nedostatečná.

Tempo oživení se příliš neliší od toho po roce 2002. Problém však spočívá v tom, že tehdy ekonomika během dna ztrácela v průměru okolo 200 tisíc pracovních míst měsíčně, zatímco po recesi z roku 2008 nebylo výjimkou ani 700 až 800 tisíc. Oživení proto není historicky slabé, ale armáda nezaměstnaných, kterou recese vytvořila, je tak obrovská, že na ni současné tempo nestačí.

Politika se staví do cesty oživení

V létě situaci na trzích vyostřil fakt, že stát sice zůstává fiskální vzpruhou ekonomiky, ale jeho role se zmenšuje. Zpomaluje tempo fiskální stimulace, protože vlády (v eurozóně a v USA) z objektivních nebo domnělých důvodů šetří, a navíc situaci zvládají špatně. V Americe politickou paralýzu odkrylo srpnové jednání o dluhovém stropu, v Evropě je to v podstatě stále neřešená fiskální krize.

Krátkodobě by se nyní stát neměl snažit snižovat své zadlužení, to je ta nejhorší cesta. Nemohou se zkrátka oddlužovat všichni naráz. Krátkodobě je zapotřebí alespoň trochu uvolněná fiskální politika, pro střední až dlouhé období je nutné vytvořit důvěryhodný fiskální plán. Na to by trhy určitě slyšely.

Silné ekonomiky EU by neměly provádět fiskální restrikci

V EMU proces fiskální restrikce na úrovni vlád již probíhá, zatím ale hlavně v zemích, které nejsou systémově důležité (Řecko, Portugalsko, Španělsko). Průměrné utahování fiskální politiky v eurozóně je na úrovni kolem 1,5 až 2 %.

Za podmínek, jaké panují na dluhopisovém trhu, je zbytečné, aby se nyní silné státy jako Německo, Francie, Finsko a Nizozemsko snažily svou bilanci vylepšovat. Neznamená to však, že by se k tomu neměly zavázat střednědobě.

"Impotence" vlád způsobuje šíření nákazy

Politická paralýza v kombinaci s relativně vysokým dluhem je pro trhy nesnesitelnou kombinací. Narušování důvěry se začíná projevovat už i u evropských států, o které dosud nikdo neměl nejmenší starost. Je to jen další důkaz toho, jak špatně funguje evropská politika a jakou je brzdou pro obnovení důvěry na trzích.

To, že Evropa řešení stále odkládá, nepomáhá státům jako Španělsko nebo Itálie, které na tom nejsou tak špatně, jak se trhy obávají.

Řecko před bankrotem: Má peníze do půlky října

Španělsko je na tom mnohem lépe než Řecko nebo Portugalsko. Minimálně je solventní. Možná má problémy s krátkodobou likviditou, rozhodně to však není země, která by si zasloužila bankrot. Naproti tomu, kdyby se Řecko nechalo zkrachovat už minulý rok, byl by dnes vzduch čistší.

Evropu drží nad vodou Trichetova ECB

Situaci lze demonstrovat na případu Itálie, která se ocitla pod tlakem dluhopisových trhů. Vzhledem k tomu, že Evropa nemá jednotnou vládu a rozhodné politiky, je jediným subjektem, který brání kolapsu kvůli nesnesitelnému nárůstu dluhopisových výnosů v Itálii, Evropská centrální banka. Tedy nevolená a de facto nedemokratická instituce (ostatně jako každá jiná centrální banka). Paradoxně je to jediný přístup, který Evropě prospívá - rozhodnost i za cenu drobné nedemokratičnosti.

Evropská centrální banka byla donucena obnovit nákupy dluhopisů. Ačkoli je to proti jejímu přesvědčení, nemá jinou možnost. Je jediná, která může eurozónu, respektive Itálii a Španělsko, chránit. Určitě by situace dnes byla výrazně horší a eurozóna by se už možná rozpadla, kdyby do toho aktivně nevstupovala ECB.

ECB se chová pragmaticky, ne dogmaticky. Je to jediná rozhodná politická síla, která na evropském trhu je.

Z definice má ECB neomezené možnosti v boji s dluhopisovými trhy. Dosud navíc postupuje tak, že všechny operace sterilizuje, to znamená, že když nakoupí dluhopisy za 130 miliard eur, stejný objem ve sterilizačních tendrech také z trhu stáhne. Což třeba Fed nedělá.

Tyto prostředky může stále ještě přestat sterilizovat. Pokud se podíváme na rozvahu ECB, je oproti Fedu mnohem méně aktivistická. Díky tomu má ohromný prostor pro zásahy na dluhopisovém trhu. Jenomže se jí nechce.

Pokud má eurozóna přežít v současné podobě, zaplatí za to banky, a těm se bude muset pomoci. Půjde tedy otevřeně o fiskální transfer, který zapříčiní, že se zhorší postavení vlád členských států. Negativní dopady to bude mít krátkodobě i na Německo. Je to daň za liknavý postup při řešení dluhové krize.

Výbušná atmosféra na mezibankovním trhu

Mezibankovní trhy dnes vykazují vyšší míru napětí. Sice menší než po pádu Lehman Brothers, a týká se to spíše Evropy, jsou to však hodnoty, které jsme zaznamenali po (skoro)krachu Bear Stearns v březnu 2008. Jde o situaci, kdy bude případná nová "lehmanovská" událost poslední kapkou, která způsobí, že trhy zamrznou.

Evropské banky stále pod tlakem. Hrozí riziko zamrznutí trhu

Nepříjemné to může být zejména kvůli tomu, že banky v EMU drží 3 078 miliard eur dluhopisů vlád (tedy 11,8 % aktiv). Do post-lehmanovského scénáře by tak trhy mohl uvrhnout například chaotický krach nějakého většího státu, třeba Španělska.

Mimochodem, nebýt ECB, Španělé už se dávno nemohou financovat za normálních podmínek. Kdyby například ECB zítra odešla z trhu, byl by chaotický default Španělska velmi reálný.

Americká ekonomika
Přestat sledovat
Nezaměstnanost
Přestat sledovat
Eurozóna
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Dluhová krize
Přestat sledovat
25. 2. 2021 17:01
David Navrátil (Česká spořitelna): České zadlužení může být problém, výnosy dluhopisů ztrácejí v…
Česká ekonomika
Přestat sledovat
David Navrátil
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
25. 2. 2021 21:31
ABCD investora: Tipy na výběr akcií (nejen) ve středoevropském regionu
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Large caps
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Small caps
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
25. 2. 2021 12:31
Dominik Stroukal: Kdo chce těžit z výhod bitcoinu, nesmí se bát propadů o desítky procent
Bitcoin
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Kryptoměny
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Volatilita
Přestat sledovat
23. 2. 2021 17:01
Kateřina Zychová (Verdi Capital): Hotovost držíme na minimu. Smysl dávají akcie, zvažujeme větší…
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat