Neřízený bankrot Řecka by měl podobné dopady jako občanská válka

Moderní Evropa zmítaná vážnými sociálními nepokoji, občanskou válkou a autoritářskými režimy. Co takové představě říkáte? Podobný chaos by podle ekonomů UBS mohl nastat po případném rozpadu eurozóny. Katastrofické předpovědi nutí politiky k ráznějším (a dražším) krokům. Šance, že by se podařilo dát dohromady potřebný bilion eur (či dokonce dva) pro záchranný fond eurozóny, je totiž, částečně i kvůli nesouhlasu ECB, poměrně malá.

Bankrot Řecka je podle UBS hotovou věcí, jedinou otázkou zůstává, jak rychle se seběhne a do jaké míry se ho podaří uřídit. Základní scénář banky předpokládá, že se defaultu pravděpodobně podaří v krátkodobém horizontu zabránit schválením dalšího záchranného balíčku a dluhopisovým swapem, který zapojí do řešení dluhové krize částečně i soukromý sektor.

Podle ekonomů UBS je pravděpodobnost bankrotu Řecka v nejbližších týdnech jen 10 až 20 %. Variantě, že Řecko zkrachuje na začátku příštího roku, dávají ovšem pravděpodobnost 50 až 70 %. Půjde především o to, zda zapůsobí opatření zahrnující posílení záchranného fondu (EFSF) a zvýšení kapitálové vybavenosti bank.

Plán na záchranu eura je tady!

Základní scénář UBS

Tým UBS varuje, že i v případě, že by proběhl bankrot Řecka později a řízeně, nejsou vyhlídky nijak růžové.

Oživení bude dočasné a mělké. Problémy, které přivedly Řecko k bankrotu, vyvolaly potřebu rekapitalizace bank a mají na svědomí nulový růst periferních ekonomik, to nevyřeší.

S největší pravděpodobností dojde k zhoršení krize. Neřízený bankrot by mohl navíc vést k ekonomickému rozvratu věřitelských zemí ve snaze zmobilizovat politickou podporu pro vládně financovanou rekapitalizaci bank v Evropě. Tato situace není příznivá pro riziková aktiva, především pro akciové trhy, a to ani v případě, že by k neřízenému bankrotu nedošlo.

1. rizikový scénář: Neřízený bankrot Řecka

Snaha o dohodu mezi jádrem eurozóny a řeckou vládou narazí v určitém bodě na své limity. Může k tomu dojít, když nebude řecká vláda schopna dostát svým závazkům ohledně fiskálních úspor, strukturálních reforem a privatizace. Následovat bude jednostranné vyhlášení bankrotu Řecka, na které nebude připraven (kvůli nedostatečným kapitálovým rezervám) jeho finanční sektor. Dojde ke kolapsu bankovního systému Řecka, načež "padnou" i řecké nefinanční korporace a domácnosti.

Spustí se vlna bankrotů dalších evropských finančních institucí, především bank eurozóny, penzijních fondů a pojišťoven.

Rizikové přirážky způsobí růst výnosů dluhopisů dalších států eurozóny, zejména Itálie a Španělska. Prodejní tlaky by mohly snadno ochromit slabou kupní sílu EFSF (pokud vůbec bude schválen mandát nakupovat bondy) a odradit ECB od angažovanosti v rozsáhlých nákupech státních dluhopisů.

Přemrštěné náklady na získání peněz uvrhnou ekonomiky s chatrným růstem (třeba Itálii) do recese, což dále zhorší vnímání rizika u těchto zemí.

Není tedy přehnané tvrdit, že by neřízený bankrot v rámci eurozóny mohl být rozbuškou pro rozšíření nákazy i za oceán. Už tak křehké oživení americké ekonomiky by mohlo být poškozeno napětím na finančních trzích a zvýšenou ekonomickou nejistotou.

2. rizikový scénář: Zánik eurozóny

Tato varianta by byla bezesporu ještě mnohem nákladnější než komplexní záchrana Řecka. Trochu levnější je možnost vystoupení nejsilnějších ekonomik z eurozóny.

Přímé náklady by pramenily z prudce rostoucích rizikových přirážek a rozsáhlých pohybů měnových kurzů. To by mělo za následek recesi a velmi vysokou inflaci ve slabých ekonomikách, které by vystoupily a začaly znovu platit vlastními měnami.

Nepřímé náklady by vznikly v důsledku rozšíření finančního napětí. Převis reálného ocenění závazků nad hodnotou aktiv by hromadně zapříčinil bankroty v privátním sektoru. Finanční sektor by neustál runy na banky ani v dalších "rizikových" zemích.

Podobný ekonomický rozklad by vyústil v sociální nepokoje a odpor k politickému zřízení EU.

Tento scénář lze považovat za nejhorší možný, zahrnoval by kromě rozšíření nákazy do celého světa i pokles HDP u postižených zemí o 20-40 % (ne-li více).

V takové situaci by investoři utíkali do "známých končin" - hotovosti, švýcarského franku, zlata a (podle stupně postižení ekonomiky USA) amerického dolaru.

Nepředstavitelné? Pět scénářů budoucnosti Evropy

Zdroj:
Zero Hedge
Eurozóna
Přestat sledovat
Bankrot
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Nepokoje a revoluce
Přestat sledovat
Evropské banky
Přestat sledovat
15. 4. 2021 17:01
Ivana Birtová (Realitní Shaker): Nízké sazby a malá nabídka hrají do karet investicím do nemovitostí
Bydlení
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Realitní trh
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
13. 4. 2021 17:01
Ronald Schubert (WOOD & Company): Největším rizikem je růst výnosů dluhopisů, současné úrovně ale…
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
10. 4. 2021 20:31
Jaroslav Brychta (XTB): V rámci výsledkové sezóny budou nejdůležitější výhledy samotných firem
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
8. 4. 2021 17:01
Michal Semotan (J&T Banka): Brzdou růstu akcií ČEZ je i jeho management, zajímavými tituly jsou na…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat