Nevíte co s penězi? Co třeba sčítání lidu?!

K čemu takové sčítání vlastně je? V médiích je národ přesvědčován, že bez sčítání bychom takřka zahynuli, tedy minimálně bychom nevěděli, kde má stát stavět školy a kudy mají vést silnice.

Co je to byt? Vědí vůbec, co chtějí vědět?

Objevila jsem skutečně zásadní položky, které je nutno upřesnit. Například v domovních arších jsou dvě položky, které jsou neznámé. První položkou je počet podlaží sčítaného domu. To fakt nezjistíte nejméně do doby, kdy asi tak třikrát neklepnete na Google Maps a nezvolíte v menu "satelitní mapu".

Druhá požadovaná domovní položka mne uvedla coby správce nemovitostí postiženého právním vzděláním do skutečných rozpaků. Stát si totiž ždá sdělení o počtu bytů v daném domě. Co je to ale byt? Podle stavebního zákona to je prostor, který byl kolaudován za účelem bydlení. Ale v bytě je možno podnikat, a dle nálezů Ústavního soudu dokonce lze podnikat i v nájemním bytě, a to bez souhlasu vlastníka a za regulované nájemné.

Kromě toho je taky řada bytů stále užívaných výlučně jako nebyty, například kanceláře. V momentu, kdy by například majitel dané "bytové" jednotky hodlal "zesouladit" způsob užívání prostoru s kolaudovaným stavem, potřebuje k tomu maličkost: souhlas celého sta procent majitelů ostatních jednotek daného společenství vlastníků.

Nedávno jsem se o to v jednom případě pokusila: získat souhlas od stálého českého zpravodaje se sídlem v Pekingu, se kterým jsme řízením osudu ve stejném společenství vlastníků jednotek, se ukázalo jako to nejmenší, největší problém bylo dotčené ego jistého superpodnikatele, který byl nucen jít kvůli nám na poštu vyzvednout si doporučený dopis – který jsme my ovšem museli poslat doporučeně, neb tak velel stavební úřad. Pravil, že nám za docházku na poštu naúčtuje svoji hodinovou sazbu a souhlas nedá.

A potom tady máme takovou drobnost, jako je zákon o trvalém pobytu. Podle něj je možno se hlásit k trvalému pobytu naprosto kdekoli, včetně rekreačního objektu. A když jste tam hlášen k trvalému pobytu, ergo kladívko tam bydlíte, a je to kolaudováno jako chata, bydlíte v bytě, nebo na chalupě?

Skutečně pikantní nádech dostává specifikace "bytu" v souvislosti se slavnými pražskými "modrými zónami", které umožňují tak zvaným "rezidentům" parkování na Praze 1, 2, 3 a 7. Za účelem získání "rezidentury" jsem už viděla nájemní smlouvy snad i na čapí hnízda za komínem... ráčej dovolit, počítá se to taky jako byt? Můžete mi tedy někdo sdělit, co vlastně tato velevážená republika sčítá?

A proč nechtějí vědět to, co by bylo užitečné?

Ještě pozoruhodnější je to, co ve sčítacím archu uvedeno není. Například kdyby tam bylo o kolonku navíc, kdyby vedle "podlahové plochy bytu" stát žádal ještě údaj "výše nájemného bez služeb", dostalo by slavné ministerstvo pro místní rozvoj naprosto dokonalou mapu místně obvyklého nájemného a ušetřilo by se jednak na zadávání téhož soukromým firmám, jednak na stovkách, ba tisících možných sporů o výši obvyklého nájemného, neb cena nájmu by byla známa naprosto přesně a všude, nikoli pouze na desetině území ČR tak, jak je tomu nyní.

Kdo je homosexuál, ruku nahoru

Ovšem aby to nebylo fádní, některé další kolonky, které se v arších pro změnu zase nacházejí, jsou značně pikantní. Třeba to skryté sčítání homosexuálů. Že by se v době, kdy "normální" otěhotnění a donošení dítěte začíná být skutečný problém, kterému musí čelit desítky tisíc žen, stát pokusil odhadnout populační úbytek sečtením homosexuální části populace tohoto státu? Fakt si pánové statistici myslí, že homosexualita vylučuje daného jedince z reprodukce?

Vzpomínám si na jednoho svého bývalého klienta, kterému jsem se snažila zajistit styk s jeho pěti syny poté, co se rozvedl a odstěhoval se k největší lásce svého života, stejně starému a stejně plodnému muži, jakým byl on sám...

Církve: Pro lásku Boží, hlaste se k nám

Kopnout si musím i do "nepovinných" kolonek. Zvláště té, která se týká náboženství. Jo, nepovinná, ale už slyším ty škodolibé úšklebky, že vyrovnání s církvemi vlastně vůbec není zapotřebí, protože křesťanů zase podstatně ubylo. Skutečně líto mi bylo našeho biskupa Dušana, který již drahně před datem "D" pokorně prosil své ovečky, že sčítání je sice dobrovolné, ale kdyby věřící přece jen zvážili vyplnění té kolonky...

Pokud vím, tak pastýřské listy na toto téma kolují i v jiných církvích. Všechny jsou prosebné a všechny jsou ve své podstatě ponižující – ponižující dotyčné církevní hodnostáře, věřící a především stát. Za těchto okolností totiž těžko učinit co jiného než kromě své vlastní církve se přihlásit ještě ke svatému Járovi da Cimrmanovi, který zcela jistě pouhopouhým omylem vlastní církev založit opomenul...

Pokračování článku najdete na serveru Finmag.cz