Politický pat a malé plus pro ekonomiku: Volby do Poslanecké sněmovny stabilitu nepřinesly

Parlamentní volby v ČR skončily dle očekávání vítězstvím ČSSD, která získala 20,45 % hlasů. Druhé v pořadí bylo hnutí ANO Andreje Babiše, třetí KSČM. Do sněmovny se dostalo celkem sedm stran.

Ani etablovaná levice, ani etablovaná pravice nemají šanci sestavit vládu. Klíče má v rukách trojice nových nebo staronových subjektů – ANO, Úsvit přímé demokracie a KDU-ČSL.

I když ČSSD volby vyhrála, její výsledek (pro stranu nejhorší v moderní historii) je jedním ze dvou největších překvapení voleb a důvodem, proč budou povolební vyjednávání komplikovaná. Druhým překvapením je úspěch protestního hnutí ANO 2011 Andreje Babiše, které se z nuly stalo druhou nejsilnější stranou. Slabý výsledek dosažený stranami minulé koalice (ODS a TOP 09) se naopak čekal.

Co bude znesnadňovat povolební vyjednávání o sestavení vlády?

  • Slabý zisk vítězné ČSSD a nemožnost spolupráce se samotnou KSČM, ve kterou minimálně část ČSSD doufala. ČSSD bude navíc nyní zmítána vnitřní nestabilitou.

  • Roztříštěnost politické reprezentace, která nyní čítá 7 stran.

  • Silná pozice nečitelného, nevyhraněného, ryze protestního hnutí ANO, bez kterého se žádná smysluplná vláda zřejmě neobejde.

Nejpravděpodobnější koalicí se nám vzhledem k avizovanému odchodu TOP 09 a ODS do opozice a vzhledem ke kategorickému odporu Úsvitu podílet se přímo na vládě jeví spolupráce ČSSD, ANO a KDU-ČSL, která by disponovala na české poměry pohodlnou většinou 111 hlasů. ČSSD a KDU-ČSL jsou této možnosti dle předběžných vyjádření nakloněny. Klíčový bude postoj ANO, které zisk 18,65 % musel překvapit, a které tak je nuceno převzít odpovědnost. Předvolební slova o tom, jak se zdiskreditovanými stranami nebude spolupracovat, nejspíše nebudou platit.

V případě, že taková koalice vznikne, bude ale inherentně nestabilní. KDU-ČSL a ČSSD jsou ideově koherentní, levicově orientované strany, které sice mají rozdílné názory na některé věci (církevní restituce), z nemalé části se však dokáží shodnout (zrušení druhého pilíře penzijního systému, pravidelná valorizace penzí, podpora rodin, zdravotnictví, ale i daně). U ANO je však situace výrazně horší - 47 poslanců, o kterých skoro nic nevíme, za stranu, jejíž jedinou charakteristikou je protest, nejspíše nebude stabilním blokem. Programový překryv s ČSSD/KDU-ČSL je celkem malý. Shoda by se asi dala najít na snížení DPH (pokud ovšem jiné příjmy dovolí) a minimálním důchodu, určitě ne v otázce daní, penzijního systému a dalších.

Ačkoli nejsme politologové, vidíme nezanedbatelné riziko předčasných voleb. Klub ANO bude dle nás nestabilní, vzhledem k protestní povaze hnutí a šíři jeho elektorátu (hlasy získalo snad u všech stran spektra, od ČSSD po TOP 09) je velice pravděpodobný pokles popularity. To bude plodit obecnou politickou nestabilitu.

Dopad na ekonomiku

Zatímco z hlediska politiky výsledek jinak než slovy pat a nestabilita hodnotit nelze, z hlediska ekonomiky je výsledek voleb mírným pozitivem. Nečekáme tedy žádný dopad na korunu ani na dluhopisy. Proč?

  • Nenaplní se sliby změn hospodářské politiky dle ČSSD/KSČM. Vzhledem ke slabému volebnímu mandátu ČSSD a neochotě zvyšovat daně u ANO zřejmě nedojde na růst daně z příjmu právnických osob, na daně na vybrané sektory (což je teoreticky pozitivní pro Telefóniku, Komerční banku či ČEZ) či na progresi zdanění fyzických osob.

  • Pokud ANO dostojí svým slibům, nedojde ani ke zrušení druhého pilíře penzijního systému, i když to KDU-ČSL/ČSSD ve svých programech mají. Naopak může dojít k prosazení minimálního důchodu či k poklesu DPH, pokud to dovolí deficit.

  • Všechny tři strany deklarují snahu o udržení deficitu rozpočtu pod 3 %. To samozřejmě není tak dobré jako slib TOP 09 vyrovnat do roku 2018 rozpočet, vzhledem k tomu, co mohlo po volbách nastat (vláda ČSSD a KSČM), to však je maximum možného.

Tolik pozitiva pro ekonomiku. Negativem je, že se zřejmě do žádných zásadních ekonomických reforem (penze, daně) vláda nebude hrnout. Vzhledem k roztříštěnosti Poslanecké sněmovny i vlády nebude panovat shoda na zásadním ekonomickém směřování země, nad ČR navíc bude viset hrozba dalších voleb.

Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
Martin Lobotka
Přestat sledovat
15. 1. 2021 12:22
Dolar by měl letos napravovat ztráty v páru s eurem, zajímavý může být také ruský rubl. Měna není totéž jako akcie, vysvětluje stratég
Americký dolar
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Forex (FX)
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Miroslav Plojhar
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Ruský rubl
Přestat sledovat
14. 1. 2021 6:48
El-Erian: Na akciovém trhu je racionální bublina, růst výnosů dluhopisů ale vysílá varovný signál
Americké akcie
Přestat sledovat
Americké státní dluhopisy
Přestat sledovat
Býčí trh
Přestat sledovat
Dluhopisový trh
Přestat sledovat
Investiční bubliny
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Přestat sledovat
13. 1. 2021 13:04
Úpadek dolaru? Vlhký sen Rusů se hned tak nenaplní, vedle ekonomiky pozici americké měny drží i mocenský význam USA
Americký dolar
Přestat sledovat
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Geopolitická rizika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Spojené státy americké (USA)
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat
11. 1. 2021 6:27
Anketa: Co by (ne)mělo chybět ve vítězném portfoliu na rok 2021
Akciové tipy
Přestat sledovat
Akciový trh
Přestat sledovat
Alokace investic
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Bezpečné investice
Přestat sledovat
Dluhopisový trh
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investiční portfolio
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Komodity
Přestat sledovat
Miroslav Plojhar
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
Výhled na rok 2021
Přestat sledovat
Přestat sledovat