Pořádná krize lidstvu prospěje

Krize je sice bolestivá, ale zároveň potřebná. Především kvůli změně myšlení lidí. Nejvíce se projevila tam, kde bují státní byrokracie a demotivující sociální systém. Jak z toho ven?

Čím krize lidstvu prospívá?

Nemáme rádi změny. Jsou pro nás nepřirozené, narušují naše zaběhnuté postupy a vzorce chování. Právě proto jsou ale krize nejen potřebné, ale dokonce nutné. Jak vidíme na příkladu současného západního světa, jsou i jediným možným hybatelem změn.

Je paradoxní, že právě během krize jsme schopni dosáhnout s méně zdroji více užitku. Jsme efektivnější, pracovitější a vynalézavější. Platí to i naopak, v době růstu činíme špatná rozhodnutí a vystavujeme se větší míře rizika.

Tato jednoduchá pravidla platí i pro jihoevropské země. Španělsko, Portugalsko a Řecko jsou mladé demokracie, které vznikly z totalitních režimů mezi lety 1973 a 1975. Pro mládí je typická zahleděnost sama do sebe. Teď ale jmenované státy dospívají, s čímž přichází i větší míra zodpovědnosti a schopnosti myslet na budoucnost.

Jihoevropské země mi připomínají talentované mladíky, kteří žili přítomností, nestarali se o to, co bude, s nějakým šetřením si nelámali hlavu. Tyto časy jsou ale pryč a "puberťáci" musejí dospět.

Tíha změny leží menších firmách

Mezi zavedením eura v lednu 1999 (v běžném provozu od roku 2002 - pozn. red) a vypuknutím finanční krize o deset let později se věci vyvíjely dobře, možná až příliš dobře. Díky dobrému ratingu Německa si nehospodárné vlády užívaly nezaslouženě nízkých úroků. A do doby, kdy měli investoři ve věřitelských zemích – tedy banky a penzijní fondy – dostatek prostředků, mohly tyto vlády v době nepříznivé hospodářské situace fiskální expanzí dokonce podporovat ekonomiku.

Nyní, pět let od vypuknutí krize, si to tyto státy již nemohou dovolit. Zaběhnutý postup je dále neudržitelný, je potřeba provést změnu. A v tom právě pomůže krize. Iniciativy se musejí ujmout především malé a střední podniky.

Anketa: Euro, koruna a dolar do konce roku a na jaře pohledem českých investičních profesionálů
Kdo se v tom má vyznat? V Evropě pokračuje dluhová krize, která dopadá na ekonomický růst, ve Spojených státech centrální banka uvolňuje měnovou politiku, nejnižší možné sazby drží i ČNB. Jak na tom budou koruna a dolar vůči euru na konci roku a v prvním pololetí 2013? Zeptali jsme se českých investičních odborníků.

Každá ekonomika, která je v dlouhodobém horizontu úspěšná, je postavena právě na malých a středních podnicích. Není překvapením, že nejbohatší země světa jako Švédsko, Švýcarsko nebo Německo mají velký podíl malých a středních firem na celkovém hospodářském výstupu. Ze studie Evropské unie, která se jimi pravidelně zabývá, vyplývá, že v "bohatých severských zemích" zaměstnávají malé a střední podniky mezi 63 a 66 % pracující populace. Během let 2010 a 2011 vytvořily 85 % pracovních míst.

Soumrak sociálního státu

Vysoká nezaměstnanost mladých a rozbujelý veřejný sektor ale odrazují od soukromé iniciativy, a proto musejí jihoevropské státy snižovat svoji závislost na rozsáhlém sociálním programu. To ale nebude jednoduché, vzdát se výhod je těžké. Proto je potřeba doprovázet omezování sociálního státu také snižováním odvodů.

Posledním politikem, který byl schopen změny, jehož si pamatuji, byla Margaret Thatcherová. Premiérkou Velké Británie se stala v roce 1979. Období její vlády je charakterizováno jako období velkých reforem ve vztazích jak s Evropskou unií, tak s odbory. To se vše projevilo změnou celkového přístupu, který předtím přivedl britskou ekonomiku do stagnace.

Krize je vždy alespoň z poloviny krizí psychologickou. Pokud přijde někdo s opravdovou vizí a se silou ji prosadit, bude zotavení svižné. Lidé jsou totiž rádi součástí něčeho pozitivního. To však vyžaduje velké odhodlání. Je důležité nepropadnout pokušení v podobně odmítání či protestů a mít silnou vůli něco měnit. Kdo ale takovou vůli dnes má?

Další krize v Evropě: Tisíce demonstrantů napoví - je to krize demokracie
Program odkupu dluhopisů zaváděný Evropskou centrální bankou by mohl fungovat jako růžové brýle. Země si budou moci půjčovat na trzích s nižšími úroky, jejich věřitelé mohou dluhy odprodat Evropské centrální bance, která si natiskne tolik peněz, kolik bude potřeba. Desítky tisíc lidí v ulicích Madridu a Lisabonu ale o víkendu daly jasně najevo, že to nebude tak jednoduché.

Eurozóna
Přestat sledovat
Přestat sledovat
4. 3. 2021 17:01
ŽIVĚ: Aktuálně z trhů (s Romanem Koděrou)
Akciový trh
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
3. 3. 2021 15:01
Investice do diamantů: Manuál (nejen) pro začátečníky
Diamanty
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Komodity
Přestat sledovat
Ponaučení pro investory
Přestat sledovat
2. 3. 2021 17:01
Technický pohled na trhy: Jaké hladiny sledovat u hlavních indexů, bitcoinu nebo Tesly?
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
25. 2. 2021 21:31
ABCD investora: Tipy na výběr akcií (nejen) ve středoevropském regionu
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Large caps
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Small caps
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat