Poučení z řecké krize: Není se na co těšit

Co dovedlo Řecko do současné situace? Celá Evropa nejdříve financovala životní úroveň Řeků prostřednictvím nákupů dluhopisů. Vzhledem k jejich záporné obchodní bilanci (větší dovoz než vývoz) se jim nedostávalo finančních prostředků na živobytí, jejich výkon byl horší než například výkon Němců nebo Nizozemců, ale díky financím získaným prostřednictvím prodejů dluhopisů na zahraničních trzích se životní úroveň těm v severnějších zemích přibližovala.

Obchodní partneři byli rádi, že byli schopni své zboží někam prodat a prostřednictvím nákupů řeckých dluhopisů poskytli obyvatelům Řecka iluzi, že mají dost peněz na zvýšení životní úrovně. Skutečností však byl pouze život na dluh.

Fixní kurz eura udržoval nerovnováhu

Díky fixnímu kurzu eura však nedocházelo k vyrovnávání této vnější nerovnováhy. V opačném případě by řecká drachma postupem času oslabovala a umožňovala by zvyšovat konkurenceschopnost Řecka na evropských trzích, ale současně by také znehodnocovala investice zahraničních věřitelů do řeckých dluhopisů.

V případě existence eura však ke znehodnocování těchto investic nedocházelo až do okamžiku, kdy se přiblížil státní bankrot. Došlo by k postupnému znehodnocování těchto investic, kdežto takto byla vytvořena iluze, že je vše v pořádku, až do okamžiku bankrotu. Podobným způsobem to fungovalo i v jiných zemích a dobách.

Ekonomicky silným evropským státům euro vyhovovalo, protože nepoškozovalo jejich ekonomiku a jejich konkurenceschopnost. V těchto silnějších zemích časem de facto došlo k vnitřnímu zvýhodnění v souvislosti se zlepšováním výkonnosti a efektivnosti těchto zemí ve srovnání se slabšími státy v rámci celé měnové unie.

Téměř se nabízí úvaha, že právě to mohlo být skrytým smyslem Evropské unie – vytvořit trh pro silné země Evropy, které budou mít větší trh pro své zboží a současně odbytiště pro takto získané finanční prostředky, které budou zainvestovány zpět ve slabších státech bez měnového rizika a znovu utráceny slabšími ekonomikami ve prospěch silnějších.

Německo na dopingu
Německo je extrémně otevřená ekonomika vzhledem ke své velikosti. Její podíl vývozů na HDP je více než 50 %. Například USA má tento podíl 14%. Japonsko, které je bráno za exportní ekonomiku, je na 15 %, Francie, která je velikostí podobná Německu, je na 27 %. A co je zajímavé - on ten podíl nad 50 % není normální ještě z jednoho hlediska. Je totiž relativně nový.

Blahobyt na dluh

Díky tomuto se vytvářela nebezpečná iluze bohatství ve výkonnostně slabších zemích, které tento blahobyt budovaly díky úvěrům a půjčkám. Bohužel nikdo nepočítal s problémy, které nastolí nízké úrokové sazby a vysoký nárůst zadlužení slabších zemí, které se snažily ve výši životní úrovně dohnat své úspěšnější a movitější partnery.

Nízké úrokové sazby nárůst nerovnováhy pouze uspíšily. Slabší země si takový nárůst zadlužení vzhledem ke své výkonnosti prostě nemohly dovolit, respektive mohly dovolit, ale pouze do chvíle, kdy se nemovitostní trh vyvíjel pouze jedním směrem.

Případný rozpad Evropské unie nebo eurozóny by v současné situaci uškodil velkým a výkonnějším ekonomikám unie, a to především kvůli znehodnocení jejich současných investic. Můžeme pouze vyslovit pochopení, že Řekové – a nejen oni – se pouze přizpůsobili a využili situace, která v Evropě v uplynulých letech panovala. Snažili se přijímat co nejvíce finančních prostředků z cizích zdrojů, ale bohužel už se nezabývali jejich vracením.

Udržování Řecka v eurozóně škodí všem

Tuto iluzi se snaží Evropská unie nadále udržovat. Škodí to ale oběma stranám – jak Řekům, kteří by se „pádem na zem“ mohli z problémů postupně začít vymaňovat, tak věřitelům, kteří se tento trvale neudržitelný stav snaží udržovat v domnění, že je to konečné řešení.

Je potřeba si připustit, že velká párty skončila. Nyní pouze narůstají ztráty a jsou odsouvány do budoucna.

Životní úroveň obyčejných lidí se v současnosti politicky preferovaným způsobem nezmění. Ani nemůže – pokud něco není zasloužené, není za tím úsilí lidí, tak si to do budoucna stejně nelze udržet. Velká část Evropy o uměle nastolenou životní úroveň nakonec přijde s tím, že díky nahromaděným dluhům nebude mít naději ani na slušnou životní úroveň v budoucnu. O co lépe bylo předtím, o to hůře bude potom. To vše kvůli nahromaděným nákladům na život na dluh v minulosti.

Evropa si v otázce Řecka lže do kapsy
Řecko možná dostane další tranši finanční pomoci, možná zůstane v eurozóně, možná mu navzdory aktuálně stále silným prohlášením politiků bude odpuštěna další podstatná část dluhů. Revize poklesu řeckého HDP za uplynulé roky mluví jasnou řečí. Navíc si Evropská unie ve svých odhadech vývoje řecké (a nejen této) ekonomiky již léta lže do kapsy.

Eurozóna
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Evropská unie
Přestat sledovat
Dluhová krize
Přestat sledovat
2. 3. 2021 17:01
VE STŘEDU OD 10 HODIN ŽIVĚ: Aktuálně z trhů (se Stanislavem Viktorinem)
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
25. 2. 2021 21:31
ABCD investora: Tipy na výběr akcií (nejen) ve středoevropském regionu
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Large caps
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Small caps
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
1. 3. 2021 12:21
Úspěšný byznys vs. narůstající nejistota: Myslete na nemyslitelné!
Byznys a podnikání
Přestat sledovat
Koronavirus
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
27. 2. 2021 20:31
Vladimír Vávra (WOOD & Company): Na americkém trhu probíhá spíše rotace, k hlubší korekci nevidím…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat