Proč jüan (v blízké budoucnosti) nevystřídá dolar na pozici hlavní světové rezervní měny

Čína se na celosvětovém HDP podílí zhruba 18 % a k celosvětovému exportu přispívá asi 15 %. Zároveň jde dnes o high-tech zemi s rozvinutým finančním a platebním systémem. Z tohoto hlediska by jüan neměl mít s případným nahrazením dolaru na pozici hlavní světové rezervní měny problém.

Zásadní problém ovšem představují kapitálové kontroly. V Číně je v platnosti řada pravidel, kvůli nimž je těžké za jüan nakupovat cizí měny. A nejde jen o aktuálně platná pravidla. Experti se shodují, že kdyby mělo dojít na zásadní odliv kapitálu z Číny, přišla by vláda s novou vlnou omezení, aby trend minimálně výrazně zpomalila. Jako se to stalo v roce 2016 poté, co začaly prostředky ze země odtékat v reakci na propad akciového trhu.

Proč vůbec Čína kapitálové kontroly uplatňuje? Předně proto, aby neztratila moc nad kurzem jüanu. Když ze země kapitál odtéká, vytváří to tlak na tamní měnu, což je nepříznivé jak pro podniky dovážející své vstupy, tak pro spotřebitele nakupující dovážené zboží. Masivní příliv kapitálu naopak podporuje růst hodnoty měny, což zhoršuje pozici exportérů. Vzhledem k povaze čínské ekonomiky jsou oba extrémy krajně nežádoucí. Pokud by přitom Čína podporovala růst významu jüanu coby světové rezervní měny, vzdávala by se tím zároveň kontroly nad jeho kurzem.

Přehlížet nelze ani dění související s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně použití amerického dolaru coby západní ekonomické zbraně proti Moskvě. Experti upozorňují, že kdyby svět přešel od dolaru k jüanu, vystavil by se riziku, že Čína bude moci prostřednictvím významu své měny a možnosti používat ji jako ekonomicko-politickou zbraň zásadně ovlivňovat světovou (geo)politickou situaci ve svůj prospěch. Vstup jakékoli země do finančního bloku založeného na jüanu by z pohledu této země neznamenal zbavení se rizika potenciálního ekonomického nátlaku, ale naopak razantní nárůst této hrozby kvůli povaze čínského vedení.