Riziko dluhového domina v Evropě nikam nezmizelo

Trh podle všeho na dohodu o "záchraně Řecka" zareagoval opatrným palcem nahoru. Ovšem je potřeba zdůraznit, že pokud Řecko v horizontu měsíců nebo několika málo let neopustí eurozónu, bude potřebovat obrovské dávky peněz od ostatních členských zemí. Politici jsou s tím zatím, zdá se, srozuměni.

Páku záchranné brzdy třímá v rukou poměrně pevně Evropská centrální banka. Minulý týden půjčila komerčním bankám přes 500 miliard eur na tři roky za minimální úrok. Slibuje si od toho uklidnění na trhu s dluhopisy, což některé aukce stihly potvrdit.

Pesimisté poraženi?

Nálada na trhu tak zdaleka nepřipomíná černé dny loňského podzimu. Před týdnem ovšem ECB na čas pozastavila příjímání řeckých dluhopisů jako záruky (kolaterálu) za půjčky. Řecké banky se tak o likviditu budou muset na čas přihlásit ve vlastní národní bance.

Tato zpráva v záplavě těch "dobrých" poněkud utonula. Znamená přitom, že byl porušen jeden ze základních principů ECB, a sice že jsou si všechny země eurozóny (i jejich dluhopisy) před "bohem ECB" rovny.

Pamětníci si jistě ještě vzpomenou, že právě díky tomuto principu se dluhopisy zemí, které plánovaly přijmout euro, v době okolo zavedení této měny obchodovaly za takřka shodných úroků (rozdíl jihoevropských a irských dluhopisů a těch stabilních německých byl okolo 10 bazických bodů). Riziko spojené s tehdejší eurozónou trh tehdy oceňoval jako celek.

To už je dávno pryč. Co ovšem znamená toto rozhodnutí ECB z minulého týdne? Nic více ani méně než to, že si dluhopisy evropských zemí nejsou rovny (v praxi o tom nikdo ani nepochyboval). V důsledku to ovšem znamená, že je riziko nákazy dalších zemí ošklivou nemocí s názvem "dluhová krize" stále aktuální.

Březnový bankrot Řecku už nehrozí a ECB nabízí levné půjčky. Co bude dál?
Ministři financí v eurozóně rozhodli o nové šanci pro Řecko a poskytli ohrožené zemi další masivní půjčku - 130 miliard eur. Jako bonus "stálému zákazníkovi" navíc přibyly nižší úroky z první půjčky. Soukromí investoři mají navíc v rámci výměny dluhopisů za "delší papíry" s nižší hodnotou škrtnout více než 100 miliard dluhů země. Vyjádřit se mají do 8. března a očekává se poměrně hojná účast - 85 až 90 % věřitelů. Nic moc jiného jim totiž nezbývá. Tímto krokem je podmíněn již zmíněný druhý záchranný balík, bez něhož by nastal chaotický bankrot a přišli by ještě o více peněz.

Pokud dělá ECB rozdíl mezi cennými papíry jednotlivých zemí eurozóny, může to vyvolat tlak na další "problémisty". Investoři do dluhopisů totiž budou o to více zvažovat, zda dávat peníze do dluhů zemí, které může potkat osud podobný tomu řeckému.

Dosud totiž ECB fungovala jako záruka toho, že se dluhopisy i těch nejvíce zadlužených zemí dají nějak "použít", i když "jen" ve vztahu s centrální bankou. Teoretické riziko dominového efektu napříč jižními zeměmi Evropy tak stále trvá, protože o dluhopisy Španělska, Itálie nebo Portugalska zkrátka nemusí být zájem.

Velké nejasnosti navíc vyvolala dohoda o pomoci Řecku na trhu s CDS. "Dobrovolný" odpis řeckých dluhů totiž neznamená bankrot (jejich nesplacení), takže ani nevyvolává plnění zajišťovacích kontraktů CDS.

Art Cashin: Odpis řeckých dluhů může trhy vrátit do středověku
Řekové se podle řady náznaků domluvili nebo domluví se soukromými věřiteli na odpisu dluhů. Evropská centrální banka navíc vymění své pohledávky za nové, což bude vodítkem pro další instituce. Celý trh řeší řecký default, respektive neřízený bankrot. Art Cashin, zkušený trader z UBS, ovšem upozorňuje na to, že se stále více hráčů právem obává něčeho jiného, co s nesplácením řeckých závazků úzce souvisí.

Dohoda o dalším záchranném balíku pro Řecko tak možná Evropě i Řecku samotnému jen koupila trochu času. Řada zemí eurozóny stále potřebuje zavést strukturální reformy. V prostředí poněkud menší volatility by to ovšem mohlo být o něco jednodušší.

Klička ECB kolem řeckých dluhopisů ovšem investorům připomněla, že každé pravidlo může mít výjimku a že se jakákoli jistota může velice rychle stát "loňským sněhem". Případný odchod kterékoli země z eurozóny by vyvolal v Evropě i ve světě ekonomickou krizi - a nelze jej zcela vyloučit. Evropa dělá vše pro to, aby k tomu nedošlo.

Zdroj:
Royal Bank of Scotland
Eurozóna
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Dluhová krize
Přestat sledovat
26. 1. 2021 17:00
VE STŘEDU V 10 HODIN ŽIVĚ: Aktuálně z trhů
Akciové tipy
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
25. 1. 2021 12:00
Investorský magazín: Sazby vs. inflace aneb Hledá se největší tržní riziko roku 2021
Akciový trh
Přestat sledovat
Inflace
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Realitní trh
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Úrokové sazby
Přestat sledovat
Výhled na rok 2021
Přestat sledovat
25. 1. 2021 9:55
Expertní tržní výhled: MONETA (již) zajímavá na prodej a nebezpečí obchodování na páku
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
22. 1. 2021 12:23
Mertlík: V krach projektu společné Evropy nevěřím, jednotlivé státy jsou si vědomy svého globálního…