Světová ekonomika: Měla přijít úleva, ale přišla inflace a po ní omikron

Po loňských rekordních propadech ekonomik, které způsobila pandemie covidu-19 a s ní spojené uzávěry, je situace světového hospodářství v letošním roce stále nejistá. Během roku se ekonomická situace zlepšila, a mezinárodní instituce tak vidí vývoj stále optimisticky a předpovídají růst světové ekonomiky, během roku se však objevily znepokojivé jevy. Již od léta se ekonomiky potýkají s růstem inflace, který podle ekonomů souvisí s hospodářským ožíváním doprovázeným zdražováním energií a nedostatkem některých surovin. Automobilový průmysl drtí globální nedostatek čipů a v dosavadních prognózách zatím není zahrnuto nebezpečí nové varianty koronaviru omikron, jejíž šíření by mohlo opět omezit ekonomické aktivity.

Část ekonomů vidí nebezpečí v tom, že se ceny nyní zvyšují v celé škále, již to nejsou jen energie a vybrané zboží ovlivněné koronavirovou pandemií. Za inflací stojí také prudce rostoucí ceny surovin, jako jsou dřevo, měď nebo ocel. Evropské vlády se snaží zmírnit dopady vysokých cen energií na spotřebitele i podniky nouzovými opatřeními, jako jsou cenové stropy a dotace, a některé centrální banky se uchylují ke zvyšování úrokových sazeb. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová ale prohlásila, že by centrální banka na vzestup inflace neměla reagovat zpřísněním měnové politiky. Naznačila také, že ECB bude pokračovat v nákupech dluhopisů.

Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupila na 4,9 %, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny před dvaceti lety. V celé Evropské unii růst cen, poháněný zejména pokračujícím zdražováním energií, v říjnu prudce zrychlil a dosáhl nejvyššího tempa od doby před finanční krizí z roku 2008. Meziroční míra inflace dosáhla 4,4 %.

Meziroční inflace v USA (levá osa) a eurozóně (pravá osa)
Meziroční inflace v USA (levá osa) a eurozóně (pravá osa), zdroj: tradingeconomics.com

Rekordní inflaci hlásí i řada jednotlivých zemí. Například v Německu, nejsilnější ekonomice Evropy, meziroční růst spotřebitelských cen v listopadu zrychlil na 6 %, a dostal se tak na maximum od roku 1992. K růstu cen přispívají v Německu kromě dočasného snížení DPH rovněž ekologické poplatky za oxid uhličitý a dopady pandemie covidu-19. Hospodářství se nadále potýká s problémy v dodavatelských řetězcích a také s rostoucími cenami energií.

Také světové ceny potravin se v říjnu třetí měsíc za sebou zvýšily a jejich index se vyšplhal na 10leté maximum. Za říjnovým růstem cen stálo podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství především zdražování obilovin a rostlinných olejů. Důvodem je počasí a s ním spojená neúroda a také narušení dodavatelských řetězců způsobené pandemií.

Růst ekonomik zůstává vrtkavý

Zatímco v druhém čtvrtletí anualizovaný růst americké ekonomiky zrychlil na 6,7 %, v třetím čtvrtletí zpomalil na 2,1 %. Ekonomika se v třetím čtvrtletí potýkala s nárůstem počtu případů koronavirové nákazy a s přetrvávajícími problémy v dodavatelských řetězcích. Ekonomika eurozóny se v druhém čtvrtletí vrátila k růstu, a vymanila se tak z dvojité recese, kterou způsobila pandemie. V třetím čtvrtletí poté mezikvartální růst HDP eurozóny pokračoval tempem 2,2 %, v meziročním srovnání ovšem expanze kvůli pandemii prudce zpomalila.

Podle listopadové zprávy Konference OSN o obchodu a rozvoji světový obchod v letošním roce navzdory pandemii stoupne na nový rekord. Hodnota obchodu by se měla zvýšit o 23 % na 28 bilionů dolarů. Ve srovnání s rokem 2019 by měla být vyšší o 11 %. K růstu přispívají hospodářské stimuly a vyšší ceny komodit. Nerovnoměrná expanze a případný výskyt nové varianty koronaviru ale vytvářejí vysoký stupeň nejistoty ve výhledu na rok 2022. Nejnovější výhled také nebere v úvahu případné dopady varianty koronaviru omikron. Mezinárodní měnový fond ale v říjnu kvůli pandemii revidoval svou prognózu - pro letošní rok nyní počítá s růstem o 5,9 %, zatímco v letní aktualizaci předpovídal 6% tempo růstu.

x
Anualizovaný růst HDP USA (levá osa) a mezikvartální růst HDP eurozóny (pravá osa), zdroj: tradingeconomics.com

Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu v říjnu revidovalo ztráty leteckých společností, které byly loni jedněmi z nejvíce zasažených, za rok 2021 z původních 47,7 miliardy dolarů na 51,8 miliardy dolarů. Příští roky by se podle IATA měla ztráta leteckých společností snížit na 11,6 miliardy dolarů.

Kritické období prožívá nyní automobilový průmysl. Důvodem je nedostatku čipů a dalších součástek spolu s váznoucí logistikou. K současnému nedostatku čipů přispěla hlavně zvýšená poptávka po spotřební elektronice v důsledku pandemie covidu-19. Například v EU prodej nových osobních aut klesá již čtyři měsíce v řadě a největší evropské automobilové trhy zaznamenávají dvouciferné ztráty.

Pomohou bilionové vládní záplaty?

Řada vlád i organizací se snaží ekonomiku zasaženou koronavirem podporovat. Evropská komise ve snaze o podporu unijní ekonomiky již od loňska neuplatňuje rozpočtová a dluhová pravidla, jejichž dodržování před krizí vyžadovala. Návrat k pravidlům plánuje na rok 2023. Letos v červnu začala komise vydávat dluhopisy, jejichž prostřednictvím chce naplnit mimořádný fond obnovy ekonomik evropských zemí zasažených koronavirovou krizí ve výši 800 miliard eur, který představila loni v květnu.

Balíčky v hodnotě bilionů dolarů představil také americký prezident Joe Biden, který z plánů na obnovu americké ekonomiky zasažené pandemií učinil svůj hlavní předvolební slib. Centrální banka USA na druhou stranu začala minulý měsíc omezovat nákup aktiv. V současnosti je na cestě k úplnému omezení měsíčních nákupů státních dluhopisů a cenných papírů krytých hypotékami do června příštího roku. Tento program byl zaveden na počátku roku 2020, aby pomohl vyléčit ekonomiku z pandemie nemoci covid-19.

Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) letos zůstane nejméně 220 milionů lidí po celém světě kvůli pandemii bez práce. Míra nezaměstnanosti by měla činit 6,3 %. V příštím roce se má situace o něco zlepšit, bez práce bude podle odhadů 205 milionů lidí a míra nezaměstnanosti se sníží na 5,7 %. V roce 2019, tedy před pandemií, nemělo práci 187 milionů lidí a míra nezaměstnanosti činila 5,4 %. Trh práce neožije z pandemie podle ILO nejméně do roku 2023.

Míra nezaměstnanosti v USA a eurozóně
Míra nezaměstnanosti v USA (levá osa) a eurozóně (pravá osa), zdroj: tradingeconomics.com
Zdroj:
ČTK
Přestat sledovat
Hospodářský růst
Přestat sledovat
Inflace
Přestat sledovat
Investiční a ekonomický výhled
Přestat sledovat
Koronavirus
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat
Obrázek: Erste Group Bank
4. 7. 2022 12:50
Nemovitostní trh v době vyšších sazeb a inflace: Záleží na segmentu. Poptávka je silná, větší…
Bydlení
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Komerční reality
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
Obrázek: Investiční web
4. 7. 2022 6:00
Ronald Schubert (WOOD & Company): Se zpomalováním inflace se investoři budou postupně vracet na…
Alokace investic
Přestat sledovat
Defenzivní investování
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
Obrázek: Flickr
2. 7. 2022 16:51
Válka na Ukrajině vs. region CEE: Česká ekonomika je nejzranitelnější, varuje expertka
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
Geopolitika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Ukrajina
Přestat sledovat
Obrázek: Pexels.com
30. 6. 2022 17:09
O válce na Ukrajině, (ne)jednotě Evropské unie i potratech v Americe aneb Když (téměř) všechno…
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Evropská unie
Přestat sledovat
Geopolitika
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Spojené státy americké (USA)
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat
Ukrajina
Přestat sledovat