5 trendů a fenoménů uplynulého desetiletí ve světové ekonomice

Hospodářské krize a obchodní války

Počátkem uplynulého desetiletí se světová ekonomika ještě potýkala s následky hospodářské krize z let 2007 a 2008, kdy svět zachvátila vlna bankrotů a recese. Řada zemí se musela dohodnout s MMF na pomocných úvěrech a některé země se ocitly na prahu státního bankrotu. Částečnou souvislost s globální krizí měla i dluhová krize, jež zasáhla eurozónu. Finanční krize donutila pět zemí měnového bloku požádat unii o finanční pomoc. Jako první tak učinilo na jaře 2010 Řecko, které se přitom do eurozóny dostalo díky zfalšovaným statistikám. Později o pomoc požádaly také Irsko, Portugalsko, Španělsko a Kypr. Kvůli finanční krizi EU zřídila několik překlenovacích fondů a také začala budovat bankovní unii.

Krizi z let 2007 a 2008 ovšem překonala situace, které nastala po vypuknutí pandemie covidu-19. Ta citelně zasáhla světovou ekonomiku a například v USA padaly v určitých etapách rekordy v nezaměstnanosti a hospodářském propadu. Většina zemí při první vlně pandemie hlásila mimo jiné rekordní poklesy hrubého domácího produktu.

Světovou ekonomiku sužují také celní války. Spory o cla v hodnotě stovek miliard dolarů vedou USA s Čínou, EU či Tureckem. Podle poslední zprávy Světové obchodní organizaci (WTO) její členské země zavedly loni 102 nových opatření omezujících obchodní výměnu. Pokračující protekcionismus má podle WTO negativní dopady na hospodářský růst i na tvorbu pracovních míst. Nová protekcionistická opatření podle odhadů pokryla zboží a služby v hodnotě 746,9 miliardy dolarů. To představuje nárůst o 27 % a zároveň nejvyšší hodnotu za sedm let.

Rozmach Číny a projekt nové Hedvábné stezky

Čína v roce 2010 díky rychlé hospodářské expanzi vystřídala na postu druhé největší ekonomiky světa Japonsko. Hospodářský růst v Číně poté zpomaloval, v poslední době také kvůli obchodním sporům se Spojenými státy, její vliv v různých oborech ovšem neustále roste. Čínští internetoví obři Baidu, Tencent nebo Alibaba patří mezi největší technologické konglomeráty na světě, Lenovo je největším výrobcem počítačů a výrobce komunikační techniky Huawei je největším světovým dodavatelem telekomunikačních zařízení. Firma je zároveň druhým největším prodejcem chytrých mobilních telefonů na světě za jihokorejským Samsungem a před americkým Applem. Druhá největší ekonomika světa má rekordní přebytek bilance zahraničního obchodu a stejně rekordní je i politicky citlivý obchodní přebytek s USA.

Čínu, stejně jako další velmoci, zasáhla pandemie covidu-19, avšak nyní tamní ekonomika zažívá mohutné oživení. Podle většiny analytiků bude Čína patrně jedinou velkou ekonomikou, která v roce 2020 vzroste.

V roce 2013 čínský prezident Si Ťin-pching oznámil ambiciózní plán nové Hedvábné stezky, do které Čína doposud investovala 200 miliard dolarů. Celkové náklady odhadují analytici na 760 miliard dolarů. Projekt by se měl přímo dotknout 70 zemí světa, ve kterých žije 4,4 miliardy lidí a které se podle údajů Světové banky na celosvětovém HDP podílejí 30 %. Projekt je ale i terčem kritiky. Řada západních států Peking podezírá z toho, že chce prostřednictvím stezky ještě více rozšiřovat svou moc. Ekonomové také varují před přílišným zadlužováním chudších zemí zapojených do tohoto projektu. Kritika se týká hlavně angažování Číny v Africe. Podle západních zemí chce africké státy dostat pod svůj politický vliv a jejím jediným ekonomickým zájmem je podle nich čerpání nerostného bohatství kontinentu, které potřebuje pro svůj rychlý rozvoj. Peking rovněž čelí kritice, že jeho africké projekty nerespektují životní prostředí a že čínské podniky často do Afriky přivážejí vlastní dělníky a nevyužívají tamní pracovní sílu.

Trh s ropou pod tlakem a uhlí na ústupu

Trh s ropou v uplynulém desetiletí zasáhlo několik krizí, ať už se jednalo o rozmach těžby z břidlicových ložisek v USA, nebo o neochotu států Organizace zemí vyvážejících roku (OPEC) navzdory prudkému poklesu cen omezovat produkci. Ceny ropy dolů tlačily rovněž obavy ohledně vývoje čínské ekonomiky, druhého největšího spotřebitele ropy po USA. Dalším impulzem k pádu cen ropy byla příprava trhu na zvýšení dodávek ropy z Íránu.

V současné době musí nejen OPEC čelit koronavirové krizi. V dubnu se ceny ropy propadly pod 16 dolarů za barel, tedy na nejnižší úroveň za 21 let, a ropné futures na jaře zamířily dokonce hluboko pod nulu poté, co vlivem koronavirové krize spadla poptávka po černém zlatě. Prodávající v tu chvíli platili kupujícím, protože snaha nezastavit produkci suroviny byla silnější než to, že skladovací kapacity byly plné ropy, o kterou nebyl zájem.

Uhlí, ze kterého se dosud vyrábí nejvíce spotřebovávané elektrické energie ve světě, je jako energetická komodita ve vyspělých zemích na ústupu. Řada zemí EU již oznámila předběžné termíny uzavírání svých uhelných elektráren a tepláren.

Rostoucí význam alternativních forem ekonomiky

Jedním z fenoménů uplynulých let, který stále sílí, jsou nákupy přes internet. Ty zaznamenaly rekordy i v souvislosti s pandemií covidu-19. Například v USA činil podíl nákupů přes internet v roce 2010 asi 4,5 %, loni to bylo necelých 11 % a ve druhé polovině letošního roku již přes 16 %. V Británii tento podíl vzrostl ve stejném období z 8,5 % na 36 %. K dalším velmocem e-commerce patří Čína, ve které se uskutečňuje přes 50 % transakcí.

Z jednotlivých společností je největším internetovým obchodem na světě americký Amazon, který stejně jako další internetové firmy zaznamenal v době koronavirové krize zvýšený zájem o nákupy on-line. V Číně je lídrem Alibaba.

Symbolem proměn ekonomických nástrojů posledních let se staly také kryptoměny v čele s bitcoinem vytvořeným v roce 2009. Bitcoin je nejznámější z asi dvou stovek kybernetických měn, jejichž celková tržní kapitalizace dosahuje podle serveru coinmarketcap.com 640,5 miliardy dolarů. Kryptoměny může člověk koupit buď od druhé osoby, nebo na speciálních burzách či ve směnárnách. Za bitcoiny se také prodává zboží a fungují i takzvané bitcoinmaty.

Bitcoin patří vedle zlata k alternativním investicím, k nimž se investoři uchylují v době poklesu tradičních trhů. Kryptoměny jsou však stále spojené s vyšší volatilitou. Ve středu večer se bitcoin dostal k 29 000 USD, a od začátku roku tak přidává kolem 300 %. Trh přitom věří v pokračování rally.

Fenoménem se staly i podniky působící v oblasti sdílené a takzvané gig ekonomiky. Obvykle jde o firmy, které nabízejí služby prostřednictvím vlastní aplikace, ale provoz těchto služeb nechávají na lidech, kteří nejsou jejich zaměstnanci. Nejznámějšími zástupci tohoto druhu podnikání jsou společnosti Uber, Lyft, Airbnb nebo DoorDash. Ty už také zamířily na burzu, Lyft a Uber v roce 2019, Airbnb či DoorDash letos. Ne vždy lze ale v jejich případě vstup na veřejný trh hodnotit jako vydařený.

Proměny automobilového průmyslu

Automobilový průmysl zasáhly změny převážně po vypuknutí emisního skandálu německé automobilky Volkswagen v září 2015. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí tehdy obvinila Volkswagen, že do svých vozidel s naftovým motorem instaloval software, který umožňuje skrývat skutečnou hladinu vypouštěných emisí, a po celém světě se rozvířila debata o budoucnosti naftových i benzínových motorů.

První větší snahou měst o zákaz vjezdu automobilů s naftovým motorem byla konference organizace Cities 40 (C40) v Mexiku v prosinci 2016, na které se Paříž, Mexiko, Athény a Madrid přihlásily k úmyslu zakázat naftové automobily do roku 2025. Některá města chtějí zakázat vjezd automobilů do svých center bez ohledu na druh motoru a některé země již oznámily, že plánují zakázat prodej aut s naftovými i benzínovými motory.

Budoucnost automobilového průmyslu podle odborníků představují elektromobily, mezi jejichž hlavní výhody patří levnější a ekologičtější provoz, jednodušší motor a úspora v oblasti servisu nebo údržby. Zatímco v roce 2013 bylo ve světě jen zhruba 400 000 elektromobilů, o dva roky později jejich počet přesáhl milion, v roce 2018 překonal hranici pěti milionů a loni celkový počet elektromobilů přesáhl úroveň sedmi milionů. Největším trhem s elektromobily je dlouhodobě Čína. Podle studie firmy Boston Consulting Group by v roce 2030 po světě mohlo jezdit poprvé více elektromobilů než vozů se spalovacím motorem.

Miláčkem investorů se na poli výroby elektromobilů stala americká firma Tesla, jejíž akcie za uplynulých deset let přidaly více než 10 000 %. Tento měsíc se akcie firmy, u jejíhož zrodu stál vizionář Elon Musk, staly součástí prestižního amerického indexu S&P 500.