3. 6. 2023 19:00
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled (Pavel Hadroušek, Fio banka)
Rusko bylo před invazí zřejmě připraveno na mnohé, rozhodně ale nečekalo, že se Západ sjednotí a použije sílu finančního systému jako zbraň. Co zaskočilo Moskvu, přidělalo vrásky na čele i Číně. I když odhlédneme od toho, že zmrazení aktiv útočícího státu lze v současné situaci považovat za eticky obhajitelné, nic to nemění na faktu, že tento bezprecedentní krok silně narušil základ, na kterém byl globální finanční systém postaven, tedy důvěru.
Čína má vlastní mocenské choutky (nejnověji nabídka volného obchodu a ochrany ostrovům v Pacifiku), a i když by třeba v případě Hongkongu stačilo pár let počkat a toto do značné míry nezávislé území by se samo připojilo k pevninské Číně, měla potřebu se vměšovat. Použití vojenské síly proti Tchaj-wanu tak není nepředstavitelné.
V případě vojenské eskalace by se vlastnictví zahraničních aktiv pro tuto asijskou velmoc stalo problémem, Západ by je totiž mohl použít jako zbraň. Druhý největší držitel amerických dluhopisů na světě by se pak pravděpodobně začal ze zahraničních dluhopisových trhů stahovat. Když ne přímím prodejem cenných papírů, tak alespoň držením do splatnosti a reinvesticí jistiny do jiných aktiv.
Jenže do čeho by měla Čína investovat? Skvělá otázka. Do dluhopisů jiných zemí ne, protože by to jednou mohlo být použito proti ní tak, jako to nyní je v případě Ruska. Čína si může vytvořit masivní zásobu energetických a jiných komodit. Tyto komodity ale musí mít kde uskladnit a některé ztrácejí časem na kvalitě. Čína částečně praktikuje metody z dob Karla IV., který podle pověsti v době hladomoru nechal postavit Hladovou zeď v Praze, aby zaměstnal městkou chudinu. Čínské mosty do nikam jsou světoznámé.
Logicky se tak nabízí možnost investic do zlata a dalších drahých kovů. Tím se dostáváme k saldu obchodní bilance, tedy rozdílu mezi exportem a importem. Čína má obrovský přebytek. Kdyby se rozhodla za tento přebytek koupit všechno zlato ze světových trhů, nejenže by to zlikvidovalo trh s drahými kovy, ale hlavně by to zřejmě nestačilo na uspokojení čínského hladu. Diamanty a jiné drahé kameny to zřejmě také nebudou, neboť jejich vysoká cena je dílem uměle vytvořeného nedostatku. Vytěžené diamanty se jednoduše zamknou v trezoru, takže je jich nejednou na trhu málo.
Čína tak hledá, do čeho by mohla investovat tak, aby to udržovalo hodnotu a neměly to pod kontrolou západní velmoci. Existuje takové aktivum? A může být vlastnictví jiného státu považováno za aktivum? Nebo se snad komunisté s kapitalistickými manýrami rozhodnou pro kryptoměny, proti kterým tak rádi zasahují?