Velký comeback uhlí? Kvůli ukrajinské krizi dává smysl, shodují se experti

Energetickou závislost na rtuťovitém Rusku hned tak nesnížíme. Pokud tedy nesáhneme po "špinavých" alternativách, shodují se hlavní mezinárodní ekonom londýnské ING Rob Carnell a ředitel odboru surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Kavina. Známé a vzývané alternativy jako voda či vítr revoluci nepřinesou, možná je tedy čas na renesanci zavržených uhlí a jádra.

Jaké alternativy ruského plynu a ropy Evropa a Česko (skutečně) mají?

Rob Carnell (ING): Alternativy existují. Pokud se zaměříme na střednědobý horizont, mnohé souvisejí s přehodnocením politických opatření, kterými se nyní řídíme. Příkladem může být Německo, které se začalo razantně zbavovat energie z domácích jaderných elektráren. Nedávno tamní ministr financí Schäuble prohlásil, že Berlín možná zašel příliš rychle příliš daleko a možná si nějaké jaderné elektrárny mohl jako zálohu ponechat. To ještě nedávno nebylo politicky myslitelné, ale třeba se to změní, pokud zažijeme několik třeskutých zim bez ruského plynu.

Zároveň bych v této souvislosti zmínil snahu o posílení využívání alternativních zdrojů, tedy pozornost, které se v poslední době těší slunce, vítr, voda, příliv a odliv a tak dále. To všechno je hezké, ale stále je potřeba mít rezervy, které jsou k dispozici ve chvíli, kdy jsou tyto alternativy mimo provoz nebo jejich kapacita není dostatečná, což se děje poměrně často. Co se týče celkové kapacity, tyto zdroje aktuálně mnoho neřeší.

Zdroje jako uhlí, které lidé nemají rádi, protože jsou vnímány jako nečisté kvůli emisím oxidu uhličitého, proto nyní mohou být rozumnou sázkou, alespoň z ekonomického pohledu. Cena uhlí totiž výrazně klesla kvůli tomu, že Američané začali velké množství této komodity vyvážet. Německo, které toho hodně namluvilo o zelené energii, například v poslední době pálí mnohem více takzvaných špinavých zdrojů, aby uspokojilo domácí poptávku po elektřině.

Uhlí by se mohlo stát jednou z alternativ ruských zdrojů, ale má i svou zmíněnou stinnou stránku. Další možnou alternativou, která se nabízí, je proto energie z jádra. V tomto případě je ale potřeba si uvědomit, že trvá 10 až 15 let, než jakákoli nová elektrárna začne fungovat a než si projde veškerými environmentálními a bezpečnostními procedurami.

V krátkodobém horizontu toho tedy moc dělat nejde. Snad jen zvrátit některá politická rozhodnutí, tedy zrušit uzavření některých zdrojů energie.

Pavel Kavina (MPO): Česko má již poměrně dobře diverzifikované jak přepravní cesty, tedy ropovody a plynovody, tak spektrum zemí, z nichž dováží strategické suroviny. V případě ropy patří dík těm, kteří v polovině 90. let zrealizovali stavbu alternativního ropovodu IKL, což byl vpravdě vizionářský projekt. Podíl Ruska na dodávkách ropy tak za posledních 20 let poklesl ze 100 % na současných zhruba 65 %.

V trendu poklesu podílu ropy z Ruska je vhodné pokračovat. Současně je ale potřeba říci, že v porovnání s některými zeměmi EU patříme mezi státy se solidní úrovní ropné bezpečnosti. Jednou z cest, jak postupně dále zvyšovat ropnou bezpečnost, je další navyšování strategických zásob ropy a ropných produktů ze současných 90 dnů spotřeby.

V oblasti zemního plynu byla klíčová výstavba plynovodu Gazela, který nás připojil na plynovod Nord Stream, kterým sice také proudí ruský plyn, ale jinou trasou (nikoli přes Ukrajinu, obecněji volatilní východní Evropu – pozn. red.). Velký význam pro energetickou bezpečnost v oblasti plynu hraje postupné zvyšování kapacity podzemních zásobníků, které v současnosti pojmou zhruba 40 % české roční spotřeby. V oblasti zdrojových teritorií dodávek plynu do Česka je podle mě podstatné, že stále významnější podíl dováženého plynu pochází z jednotného evropského trhu.

Jak bude za pět let vypadat evropský a český energetický mix?

Rob Carnell: Řekl bych, že se dočkáme trochu více od všeho, větší diverzifikace. Dalším aspektem bude to, že budeme brát energii z mnohem většího množství míst; to se již v poslední době děje. To znamená, že budeme pálit zhruba stejné množství paliva, ale nějaký plyn bude ve zkapalněné formě dovážen ze Spojených států, z Kataru a dalších míst, například v severní Africe. To by mělo zajistit systému jistý (potenciální) přebytek, který zajistí energetickou bezpečnost. Ta podobnou rezervu v rámci energetických zdrojů vyžaduje.

Zajištění energetické bezpečnosti si zřejmě také vyžádá výrazné navýšení kapacit zásobníků energetických zdrojů. Ty by měly v podstatě vyloučit možnost, že by nějaký národ držel jiný národ jako rukojmí tím, že mu v zimě pohrozí uzavřením kohoutů. Pokud máte rezervy na 180 dnů, podobné hrozby vás ze sna budit nebudou. Donedávna se země snažily mít rezervy na 90 dnů, to se ale možná změní.

Pavel Kavina: I když se to nezdá, v současné turbulentní situaci, ve které se nachází světová energetika, je pět let poměrně dlouhá doba. Dlouhá na to, aby se změnily poměry ve světové energetice. Například aby se ukázalo, zda fenomén břidlicového plynu ve Spojených státech je pouhá bublina, respektive neopakovatelný lokální fenomén, nebo nový nadějný směr pro celou světovou energetiku.

Pro českou i evropskou energetiku je bohužel pět let žalostně málo. Za tu dobu se nepostaví ani jaderná elektrárna, ani žádná zásadní infrastruktura, tedy rozsáhlejší plynovod nebo ropovod. Myslím si tedy, že se v horizontu pěti let Česku ani EU nepodaří zásadním způsobem snížit svoji závislost na Rusku. Dvě ze tří technologií, které by k tomu mohly přispět, tedy jaderné a uhelné zdroje, Evropa částečně odmítá. Výhody obou jsou přitom zjevné – v případě jádra se lze na několik let předzásobit jaderným palivem, a být proto nevydíratelný, uhlí je pak jedinou palivoenergetickou surovinou, v jejíž produkci je Evropa soběstačná, a tedy nevydíratelná.

Česká ekonomika
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Energetika
Přestat sledovat
Uhlí a koks
Přestat sledovat
Jaderná energetika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
19. 4. 2021 14:40
Investorský magazín: Jsou high yield dluhopisy nebo akcie Coinbase zajímavou volbou pro drobné…
Bitcoin
Přestat sledovat
Dluhopisový trh
Přestat sledovat
Firemní dluhopisy
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Kryptoměny
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
17. 4. 2021 20:31
Lukáš Novotný (WOOD & Company): S&P 500 může projít korekcí, prudké poklesy ale i díky pozitivnímu…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
15. 4. 2021 17:01
Ivana Birtová (Realitní Shaker): Nízké sazby a malá nabídka hrají do karet investicím do nemovitostí
Bydlení
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Realitní trh
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
13. 4. 2021 17:01
Ronald Schubert (WOOD & Company): Největším rizikem je růst výnosů dluhopisů, současné úrovně ale…
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat