Jak přežít a uhasit energetickou krizi? Takhle to vidí Lukáš Kovanda, Tomáš Prouza a Jaroslav Šura

Ještě před rokem se cena a dostupnost energií všeobecně příliš neřešily. Od té doby však vystoupaly ceny elektřiny a plynu až na desetinásobek. Pro běžnou domácnost to znamená zvýšení nákladů o tisíce až desetitisíce korun za měsíc. To je samozřejmě velký problém. Proto se řeší možnost zastropování cen. To ovšem nutně neznamená, že energií, zejména plynu, bude dostatek. Co tedy čekat během nejbližší zimy?

Podle Lukáše Kovandy záleží především na ochotě Ruska nadále prodávat Evropě plyn. Velkou roli bude hrát také to, jaké budou přes zimu teploty. K úsporám by pak mělo dojít i přirozeně, už kvůli samotným cenám energií. Jinou otázkou je vytváření zásob na další topnou sezónu. Podaří se Evropě nahradit dodávky zkapalněným plynem (LNG) ze Spojených států a surovinou z Norska nebo zdroji z Afriky a Blízkého východu? Pokud ano, měli bychom mít podle Kovandy to nejhorší za sebou.

Tomáš Prouza doplnil, že je aktuálně nutné nadřadit energetickou bezpečnost nad jiné zájmy, například otázku EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí), jako to činí například nizozemská vláda při stavbě nového LNG terminálu. Zároveň uvedl, že dodávat plyn do Evropy je i v zájmu Ruska samotného, které krátko- až střednědobě nemá alternativy. V otázce možných příležitostí a rizik pro tuzemský průmysl posléze zmínil Prouza otázku evropských fondů a peněz určených pro energetickou transformaci.

Jaroslav Šura ve shodě s předřečníky označil za nejdůležitější otázku zásobení se na další zimu, která v tuto chvíli není dořešená. Z hlediska možnosti rychle nahradit ruský plyn pomocí LNG byli řečníci skeptičtější. Spíše podle nich půjde o běh na dlouhou trať, který musí být kombinován s úsporami a využíváním dalších energetických zdrojů.

Dále se probírala témata jako klady a zápory sankcí uvalených na Rusko, reakce české vlády na aktuální situaci nebo zvažované speciální daně pro banky a energetické společnosti.

Druhá část konference se nesla v duchu investičním. Řešily se mimo jiné otázky spojené s možným vyšším zdaněním energetických, respektive bankovních společností. V této otázce nebyli řečníci zcela ve shodě stran toho, zda a jak by měly být tyto společnosti případně dodatečně zdaněny.

Z hlediska konkrétních investičních příležitostí byl zmíněn ČEZ a rovněž Komerční banka. Právě spekulace ohledně možného zavedení nových daní způsobily pokles cen jejich akcií o desítky procent. Pro investory je podle diskutujících nejistota možná horší, než kdyby došlo k zavedení mimořádných daní, které by bylo jasně a transparentně komunikováno. V případě ČEZ pak nelze vyloučit případné zestátnění, byť za finanční náhradu.

I přes zmíněná rizika a možnou blížící se hospodářskou recesi se ovšem podle diskutujících může pro investory jednat o zajímavou příležitost, jak pravidelně inkasovat dividendu a dlouhodobě se ochránit proti inflaci.

Kompletní záznam konference si můžete přehrát ZDE.