Evropské akcie posilovaly pátý den v řadě, energetický sektor ale obrátil do červených čísel

Britský FTSE 100 v pondělí připsal 0,48 %, francouzský CAC 40 0,30 % a německý DAX 0,81 %. Regionální Stoxx Europe 600 zpevnil o 0,4 %, podpořila ho především média a chemický sektor, naproti tomu ropné společnosti a sektor základních materiálů ztrácely.

Stoxx Europe 600 ode dna, na něž spadl v říjnu, posílil do 5. prosince o 13 % na téměř sedmiletý rekord díky spekulacím o tom, že Evropská centrální banka začne nakupovat státní dluhopisy, aby podpořila ekonomiky a zmírající inflaci. Následně však index zažil nejhorší šestidenní sestup za poslední tři roky kvůli propadu cen ropy.

"Oživení na akciových trzích může trvat, ale v lednu by mělo pominout," říká John Plassard, viceprezident Mirabaud Securities. "V Řecku se stále nic nevyřešilo, ruská vláda zvažuje uvalení nových daní na vývoz a organizace OPEC potvrdila, že nehodlá změnit postoj ohledně produkce ropy," dodává.

Hlavní pondělní události na evropských trzích

• Bělorusko v neděli zablokovalo online obchody a zpravodajské weby ve snaze zastavit run na banky a obchody, které vzali obyvatelé útokem, aby chránili své úspory. Běloruskou měnu táhne dolů propad ruského rublu, což přimělo vládu přistoupit k radikálním opatřením, včetně zákazu zvyšování cen i u dováženého zboží.
• Ruská ropná společnost Rosněfť a americká banka Morgan Stanley zrušily plán, v jehož rámci měl státní gigant odkoupit od amerického protějšku jeho divizi obchodování s ropou. Transakce byla zrušena kvůli neochotě amerických regulačních úřadů poskytnout k ní souhlas, sdělil v pondělí ruský podnik. Morgan Stanley se s Rosněftí dohodla na prodeji divize obchodování s ropou loni v prosinci a letos v září transakci schválila Evropská komise.
• Reálné mzdy německých zaměstnanců se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšily o 1,8 %, což je nejprudší tempo za poslední tři roky. Oznámil to v pondělí spolkový statistický úřad. Průměrná hrubá mzda zaměstnance na plný úvazek v Německu bez započítání mimořádných plateb dosáhla 3 541 eur měsíčně.
• Ruská centrální banka uvalila nucenou správu na finanční ústav Trust Bank. Na záchranu firmy před krachem vynaloží 30 miliard rublů, informovala v pondělí agentura AFP. Rusko se nyní snaží stabilizovat domácí finanční trhy, kterými otřásl prudký pokles rublu.
• Západní sankce nepoškodily ruskou ekonomiku o nic méně, než pád cen ropy na světových trzích a prudký pokles kurzu rublu. Na tiskové konferenci v Moskvě to v pondělí prohlásil vlivný ruský národohospodář Alexej Kudrin, který mnoho let působil jako ruský ministr financí. Rusko musí počítat s nárůstem protestních nálad ve společnosti, politická krize ale podle Kudrina nejspíš nenastane.
• Dva čínští ministři navrhují podat pomocnou ruku Rusku, které se snaží zajistit podporu rublu, aniž by muselo vyplenit rezervy, které má v zahraničních měnách. Čína poskytne pomoc, když bude třeba, a věří, že Rusko ekonomické potíže překoná, řekl v sobotu čínský ministr zahraničí Wang I. Ministr obchodu Kao Chu-čcheng se zase domnívá, že největší pozitivní vliv pro Rusko bude mít rozšíření měnového swapu, na němž se země dohodly v říjnu, a navýšení bilaterálního obchodu v jüanech.
• Řecký premiér Antonis Samaras vyzval zákonodárce, aby letos zvolili nového prezidenta a odvrátili tím hrozbu předčasných parlamentních voleb, k nimž bude muset dojít, pokud se politici na nové hlavě státu neshodnou. Samaras by parlamentní volby chtěl svolat až na konci roku 2015 poté, co země splní závazky zahraničním věřitelům.
• Podle předběžných dat se spotřebitelská důvěra v eurozóně v prosinci zvýšila na -10,9 bodu, očekávalo se -11 bodů po -11,5 bodu v listopadu.
• Německo nevidí důvod měnit evropské sankce uvalené na Rusko. Uvedla to mluvčí vlády poté, co ministr zahraničí vyjádřil obavy z možné destabilizace Ruska, pokud nebudou sankce zmírněny. Mluvčí Christiane Wirtzová na tiskové konferenci řekla, že až sankce příští rok uplynou, bude vhodná doba na jednání o tom, jestli v nich pokračovat, a pokud ano, pak v jaké formě.
• Nejbohatší Rusové prchají do Spojeného království v rekordním počtu. Počet víz udělovaných lidem, kteří přislíbí investovat v zemi alespoň 2 miliony liber, meziročně vzrostl o 69 %. Mezi lednem a zářím bylo ruským multimilionářům uděleno 162 víz, což je o 66 více, než ve stejném období v roce 2013.
• Britský finanční kontrolní úřad (FRC) v pondělí oznámil, že zahájil vyšetřování společnosti PwC kvůli jejímu auditu účetních knih firmy Tesco v letech 2012, 2013 a 2014.
• Nedávný prudký pokles cen ropy společně se slabším eurem zvýší v příštím roce tempo růstu německé ekonomiky minimálně o 0,3 procentního bodu. Uvedl to podle listu Rheinische Post ředitel Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Martin Wansleben.
• Monopolní ruský vývozce zemního plynu Gazprom předpokládá, že vývoz této suroviny do Evropské unie a Turecka letos dosáhne jen 147 miliard metrů krychlových. Prohlásil to v pondělí místopředseda představenstva Alexandr Medveděv. Gazprom dosud odhadoval, že vývoz bude činit až 157 miliard krychlových metrů plynu. Loni firma do obou oblastí vyvezla 162 miliard kubíků plynu.
• Tempo růstu lotyšské ekonomiky bude v příštím roce pravděpodobně pomalejší, než se předpokládalo. Důvodem je slabší růst hospodářství hlavních obchodních partnerů, prudký pokles hodnoty ruského rublu a propad cen ropy. Uvedl to v pondělí guvernér lotyšské centrální banky Ilmars Rimsevičs. "Upozorňujeme, že lotyšská ekonomika výrazně ochlazuje," prohlásil Rimsevičs v rozhovoru se státní televizí LTV.
• Podle britské centrální banky musejí finanční domy ve Spojeném království dělat více, než jen projít zátěžovými testy, aby opět získaly důvěru trhu. Banka tak naléhá především na management institucí a jeho způsob vedení bank.
• Španělská princezna Cristina, sestra krále Felipeho VI., bude muset jako vůbec první člen královské rodiny před soud. Španělská justice v pondělí rozhodla, že princezna bude obžalována z daňových podvodů. Případ se točí kolem aktivit jejího manžela Iňakiho Urdangarina, který podle prokuratury zpronevěřil veřejné peníze převodem z účtů jím vedené nadace na konta vlastní firmy.
• Francouzská strojírenská firma Alstom zaplatí pokutu 772 milionů dolarů, aby urovnala obvinění amerických úřadů z korupce úředníků kvůli zakázkám v Číně a dalších asijských zemích. Je to nejvyšší pokuta, jakou kdy Spojené státy uložily podnikům za porušení zahraničních protikorupčních zákonů, napsala agentura Reuters.