Evropské akcie se v závěru týdne obchodovaly smíšeně. Investoři vyhlížejí zasedání Fedu a drží pozice

Britský FTSE v pátek ztratil 0,08 %, francouzský CAC 40 -0,23 % a německý DAX 0,12 %. Za celý týden FTSE 100 odepsal 1,71 %, CAC 40 1,69 % a DAX 1,81 %. Z indexu Stoxx Europe 600 se v pátek dařilo především mediálním společnostem, pojišťovnám a technologickému sektoru, do mínusu ho naopak tlačily ropné společnosti, telekomunikace a potravinářský sektor.

Téměř dvacet procent (-18,76 %) v pátek odevzdala irská RSA Insurance v reakci na zprávu, že výkonný ředitel Simon Lee odstupuje z funkce. Akciím automobilky Peugeot uškodilo prohlášení americké General Motors, která se rozhodla prodat celý svůj 7% podíl ve francouzské společnosti. Peugeot nezachránila ani zpráva o tom, že automobilka jedná o alianci s čínskou Dongfeng.

Hlavní události minulého týdne na evropských burzách

• Bankéři v zemích Evropské unie se budou moci vyhnout drakonickému omezení bonusů, které letos unie přijala. Evropský bankovní úřad (EBA) v páteční konečné verzi tohoto pravidla totiž umožnil, aby se limit na odměny nevztahoval na ty, kteří ve svých bankách nejsou nositeli zvýšených rizik. Podle agentury Reuters by tak mohlo uniknout dopadu této regulace až 12 000 bankéřů.
• Evropský bankovní úřad (EBA) v pátek varoval spotřebitele před riziky spojenými s používáním neregulovaných virtuálních měn, jako je například bitcoin. Úřad nadále zkoumá, zda je tyto měny nutné regulovat. EBA upozorňuje, že lidé používající virtuální měny se nemohou spoléhat na žádnou ochranu ani odškodné, například v případě útoku hackerů nebo neúspěšného transferu peněz. Pro tyto měny neexistuje podobný systém pojištění, jaký v Evropské unii platí pro běžné bankovní vklady.
• Zaměstnanost v eurozóně ve 3Q mezičtvrtletně stagnovala. Meziročně klesla o 0,8 %.
• Na záchraně problémových evropských bank se budou muset od roku 2016 podílet hlavně akcionáři a věřitelé. Dohodli se na tom podle agentury DPA v noci na čtvrtek vyjednávači z členských zemí Evropské unie, Evropského parlamentu a Evropské komise. Dohoda má ochránit daňové poplatníky před hrazením nákladů na záchranné programy.
• Meziroční inflace spotřebitelských cen v Německu se v listopadu zvýšila na 1,3 % z říjnové úrovně 1,2 %. Cenová hladina proti předešlému měsíci stoupla o 0,2 %, když v říjnu stejným tempem klesla. Německá ekonomika má v letošním čtvrtém čtvrtletí růst pouze mírně. Předpovědělo to německé ministerstvo hospodářství ve své měsíční zprávě. Upozornilo nicméně, že podmínky pro oživení tažené domácí poptávkou se nadále zlepšují.
• Průmyslová výroba v eurozóně se v říjnu naopak překvapivě propadla, a to o 1,1 %. Zaznamenala tak nejprudší meziměsíční pokles od loňského září. Údaje podtrhují křehkost hospodářského oživení v eurozóně, kde růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí zpomalil na 0,1 %.
• Průmysl v Británii v říjnu podle zveřejněné zprávy stoupl meziměsíčně o 0,4 % a meziročně o 3,2 % v souladu s odhady. Vyšla také data o obchodní bilanci. Ta v říjnu skončila s nižším schodkem, než se očekávalo (2,619 miliardy GBP vs. odhad -2,8 miliardy GBP). Data za září byla revidována na -2,644 miliardy z původních -3,268 miliardy GBP.
• Průmyslová výroba ve Francii v říjnu zklamala. Meziměsíčně klesla o 0,3 %, přestože se čekal růst o 0,1 % a meziročně stagnovala, ačkoliv analytici očekávali růst o 0,3 % (září revidováno na -0,3 % z -0,5 % meziměsíčně a na -0,7 % z -0,9 % meziročně).
• Pokles italské ekonomiky v letošním třetím čtvrtletí zastavil. Hrubý domácí produkt Itálie zůstal proti předchozímu kvartálu beze změny poté, co se dva roky snižoval. Vyplývá to podle agentury Reuters z revidovaných údajů italského statistického úřadu ISTAT.
• Nálada investorů v eurozóně podle agentury Sentix klesá. V prosinci nečekaně indikátor spadl na 8 bodů, přestože se čekal růst na 10 bodů.
• Německá průmyslová výroba, se meziměsíčně překvapivě propadla o 1,2 %, přestože se očekával růst o 0,7 %.