Evropské burzy v úterý mírně stouply, nervozita kolem možnosti brexitu ale zůstává

Celoevropský index STOXX Europe 600 se vymanil z ranních ztrát a nakonec přidal 0,7 %.

Britský FTSE 100 připsal 0,36 %, německý DAX zpevnil o 0,54 % a francouzský CAC 40 posílil o 0,61 %.

Britské deníky The Times a The Daily Telegraph přinesly průzkumy veřejného mínění na téma brexitu s rozdílnými výsledky - první naznačuje vyrovnaný stav sil obou táborů, druhý favorizuje zastánce setrvání Británie v EU.

"Vypadá to, že se trhy fixují na výsledek britského referenda, takže můžeme očekávat silnou volatilitu podle toho, jak budou přicházet výsledky dalších průzkumů mínění veřejnosti," řekl Michael Hewson, hlavní analytik firmy CMC Market.

Dobrá zpráva pro trhy přišla z Německa, jehož ústavní soud uznal, že program Evropské centrální banky, jenž jí umožňuje bez omezení vykupovat dluhopisy zemí eurozóny, nepřekračuje pravomoci ECB, a není tak v rozporu s německou ústavou.

Hlavní úterní události na evropských trzích

• Americký miliardář George Soros považuje Rusko za rodící se globální velmoc v situaci, kdy je patrný kolaps Evropské unie. Současný vývoj přirovnal k někdejšímu vzestupu EU v době, kdy se začal hroutit Sovětský svaz. Proslulý investor Soros varoval rovněž před důsledky možného vystoupení Británie z Evropské unie.
• Agentura Moody's zvýšila hodnocení Erste Group Bank o jeden stupeň na Baa1 se stabilním výhledem. Důvodem je pokračující zlepšování finančních ukazatelů banky.
• Německý ústavní soud rozhodl, že program teoreticky neomezeného nákupu dluhopisů zemí eurozóny ze strany Evropské centrální banky neodporuje německé ústavě. Program známý pod zkratkou OMT (Outright Monetary Transactions) napadli před třemi lety němečtí politici a právníci, podle nichž jím ECB překračuje své pravomoci.
• Pro velké firmy bude v Evropské unii těžší vyhýbat se placení daní. Na podobě směrnice, která má zamezit takzvanému agresivnímu daňovému plánování, se nyní shodly členské státy osmadvacítky.
• Růst české ekonomiky v letošním 1. čtvrtletí byl šestý nejrychlejší ze zemí Evropské unie, informoval v úterní analýze Český statistický úřad. Výraznější růst zaznamenaly jen Malta, Rumunsko, Švédsko, Slovensko a Španělsko.
• Zahraniční dluh Česka v prvním čtvrtletí vzrostl o 46 miliard na 3,177 bilionu korun. Meziročně byl vyšší o 220 miliard Kč. Dluh v cizině odpovídá 70,4 % hrubého domácího produktu. V dluhu převládají závazky se splatností delší než jeden rok.
• Německý automobilový koncern Volkswagen čelí ve Spojených státech první hromadné žalobě ze strany držitelů jeho dluhopisů související s emisním skandálem podniku. Žalobu inicioval penzijní fond Boston Retirement System, uvedla advokátní kancelář Labaton Sucharow.
• Společnost Stock Spirits v úterý oznámila výplatu mimořádné dividendy 10 GBp na akcii. Datem pro nárok na dividendu je 7. červenec.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v červnu překvapivě zlepšila. Vyplývá to z výsledků průzkumu institutu ZEW. Index důvěry prudce stoupl na 19,2 bodu z květnových 6,4 bodu. Ekonomové dotázaní agenturou Reuters přitom očekávali jeho pokles na 4,7 bodu.
• Evropský stabilizační mechanismus v úterý poskytl Řecku 7,5 miliardy eur ze záchranného úvěrového programu. Vedení ESM schválilo uvolnění peněz minulý týden. Atény tyto peníze potřebují mimo jiné na uhrazení červencových splátek úvěrů od Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky.
• Velvyslanci zemí Evropské unie se shodli na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku do konce ledna příštího roku. Formálně by krok měli v pátek potvrdit ministři zahraničí zemí osmadvacítky za předpokladu, že na poslední chvíli nevznese námitky francouzský parlament.
• Ukrajina by v letošním roce měla od Mezinárodního měnové fondu (MMF) obdržet finanční pomoc v objemu 1,7 miliardy dolarů. Řekl to v úterý ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman po návratu z návštěvy Washingtonu. Předpověděl rovněž, že ukrajinská ekonomika letos poroste o 1,5 procenta.
• Slovenské ministerstvo financí mírně zvýšilo výhled růstu slovenské ekonomiky pro příští rok, a to na 3,7 procenta z dosavadních 3,6 procenta. Úřad také očekává v porovnání s dosavadními odhady rychlejší snižování nezaměstnanosti. Vyplývá to z nové prognózy ministerstva.

Zdroj: CNBC