Evropské burzy v úterý zpevnily, dařilo se technologickému sektoru

Regionální index STOXX Europe 600 stoupl o 0,54 % na 379,5 bodu, britský FTSE 100 získal 0,25 % na 7 328,92 bodu, francouzský CAC 40 si připsal 0,5 % na 5 385,46 bodu a německý DAX posílil o 0,85 % na 12 143,47 bodu.

Z pondělního propadu se vzpamatovaly akcie výrobců čipů, které byly pod tlakem obav z přerušení dodávek pro Huawei. Cenné papíry společnosti Infineon Technologies zdražily zhruba o 1,6 %, firma AMS si polepšila zhruba o 8 %.

Investoři se v úterý soustředili také na nový výhled Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), podle kterého by světová ekonomika v letošním roce měla růst o 3,2 %. V předchozí prognóze OECD odhadovala zvýšení o 3,3 %.

Evropské akcie (21. května 2019), zdroj: CNBC

Hlavní úterní události na evropských trzích

• Zatím jen třetina českých firem začala využívat výhod, které poskytuje únorová dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Japonskem. Firmy i nadále platí clo v plné výši, ačkoli mohou získat nulovou nebo sníženou celní sazbu. Snižují tím svou konkurenceschopnost. Vyplývá to z nových výsledků šetření, které provedla firma Gerlach. Ta poskytuje celní služby pro exportéry i dovozce. Podle Svazu průmyslu a dopravy a agentury CzechTrade dohoda nové příležitosti přinese dlouhodobě.
• Druhý největší britský výrobce oceli British Steel je na pokraji kolapsu a potřebuje finanční pomoc od vlády. V ohrožení je tak kolem 25 000 pracovních míst. Informují o tom v úterý agentura Reuters a televize Sky News s odvoláním na své zdroje.
• Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v úterý snížila odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,2 procenta z 3,3 procenta předpovídaných v březnové prognóze. Na ekonomiku má podle ní negativní vliv především obchodní napětí. V příštím roce však OECD nadále počítá se zrychlením hospodářského růstu na 3,4 procenta. Růst české ekonomiky v letošním roce podle OECD zpomalí na 2,6 procenta z loňských 2,9 procenta.
• Německá automobilka Volkswagen spolupracovala v 60. až 80. letech s brazilskou vojenskou diktaturou, vedla černé listiny vlastních zaměstnanců s uvedením jejich politické orientace, předávala je režimu a navíc umožňovala zatýkání levicově orientovaných pracovníků přímo v továrně. Informují o tom televizní a rozhlasové stanice NDR a SWR a list Süddeutsche Zeitung.