Inflace v eurozóně v květnu klesla na 1,2 %

ECB usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty. Centrální banka loni v prosinci ukončila program nákupů dluhopisů, jehož prostřednictvím napumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur. Nadále však hospodářský růst a inflaci v eurozóně podporuje nyní rekordně nízkými úrokovými sazbami.

Nejslabší míru inflace vykázal v květnu Kypr (0,2 procenta), Portugalsko (0,3 procenta) a Řecko (0,6 procenta). Nejvyšší míru inflace pak zaznamenalo Rumunsko (4,4 procenta), Maďarsko (4 procenta) a Lotyšsko (3,5 procenta). V České republice činila míra inflace 2,6 procenta. V porovnání s dubnem 2019 se meziroční míra inflace v 16 členských státech snížila, v pěti zůstala stabilní a v šesti stoupla.

K růstu cen v eurozóně přispěly v květnu nejvíce ceny ve službách, které jsou klíčovým sektorem ekonomiky eurozóny, a ceny energií. Jejich růst nicméně zpomalil - ve službách klesl téměř na polovinu, na jedno procento z dubnových 1,9 procenta. Ceny energií pak meziročně stouply o 3,8 procenta. V dubnu ještě zdražily v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 5,3 procenta

Jak připomněla agentura Reuters, růst cen zpomalil navzdory rekordnímu zvýšení mzdových nákladů v eurozóně v prvním letošním čtvrtletí. Tento zdánlivý rozpor může podle Reuters částečně vysvětlit fakt, že vyšší mzdové náklady firem se automaticky nepromítají do více hotovosti pro zaměstnance, protože daň ze mzdy zůstává v unii vysoká.