Investice Čechů: V rámci regionu je peněz dost
Češi patří v regionu k nejsolventnějším. Jen zhruba pětina z nich uvádí, že nemá žádné peněžní prostředky, zatímco v Maďarsku to tvrdí 64 procent dotázaných a v Polsku 67 procent. K nejobvyklejším způsobům nakládání s peněžními prostředky však stále patří ukládání na spořicí účty.


Vyplývá to z GfK Investment Barometru zveřejněného v pondělí.
Téměř tři z deseti respondentů v Evropě (29 %) uvádějí, že nemají žádné peněžní prostředky uložené na bankovních účtech, v akciích, životním pojištění či podílových fondech. V západní Evropě je to jeden ze čtyř (23 %), zatímco ve střední a východní Evropě téměř šest z deseti (58 %). Pro srovnání, v USA pouze jeden respondent z deseti uvedl, že nemá žádná peněžní aktiva (osm procent).
Evropané při výběru investiční strategie stále sázejí na jistotu. Určitě (61 %) nebo spíše (29 %) jsou pro bezpečné investování. V tomto jsou Češi výjimka - 12 procent uvádí ochotu přijmout při investování vyšší riziko za možnost vyššího zisku. Stejnou odvahu vykazují Američané, o něco vyšší už pouze Švédové (19 %). Naopak např. ve Francii, kde je averze k riskování nejvyšší, jsou ochotna riskovat pouze tři procenta obyvatel.
Akcie a akciové podílové fondy jsou v Evropě méně oblíbené než v USA. Portfolio Evropanů se skládá z akcií z 16 procent a z akciových fondů ze 13 procent, přičemž v USA tento podíl činí 34 procent a 33 procent. Absolutně nejvíce do akcií a akciových fondů investují Švédové, 43 procent do akcií a 45 procent do akciových fondů. Češi tohoto způsobu investic využívají minimálně, v obou případech se k tomuto typu investování hlásí pouze 1,5 procenta respondentů.
K nejobvyklejším způsobům nakládání s peněžními prostředky patří ukládání na spořicí účty nebo krátko- a dlouhodobé vklady. V západní Evropě tento způsob využívá 75 procent obyvatel, ve střední Evropě 56 procent. Češi svěřují své finance spořicím účtům v 50 procentech případů.
Na druhé místo v Evropě se řadí různé typy životních pojištění, finance do nich ukládají čtyři z deseti Evropanů (v západní Evropě 45 %, ve střední 24 %). Do životního pojištění vkládá své prostředky 31 procent Čechů.
Penzijních fondů využívá více než čtvrtina Evropanů (26 %), obligací 12 procent a obligačních nebo smíšených fondů 11 procent. Češi si na penzi spoří více, než je evropský průměr – ve věkové skupině 30 až 49 let je to plných 50 procent obyvatel. O něco méně ukládají do penzijních fondů starší obyvatelé (50 až 99 let). Ti nejmladší (14 až 29 let) si na penzi spoří prostřednictvím penzijních fondů ve 23 procentech případů, což se téměř blíží celoevropskému průměru u všech věkových vrstev.
"O velké spokojenosti se stávajícím stavem nakládání s investicemi se u Čechů hovořit nedá. Asi 33 procent dotázaných by raději volilo jiné způsoby investic, než jaké jsou v nabídce. U nejmladší skupiny obyvatel (14 až 29 let) by tak učinili dokonce čtyři z deseti respondentů," uvedl Jaroslav Jíra, ředitel pro obchod a marketing GfK Czech.
"Více než polovina těch, kteří dnes využívají spořicích účtů a termínovaných vkladů, by raději investovala jinak a například do životního pojištění by dnes už investovala pouhá čtyři procenta obyvatel. Ani ostatní investiční možnosti v nabídce respondenty příliš neoslovují," dodal.
Zhruba čtvrtina respondentů GfK Investment Barometru uvádí, že o rodinných financích rozhoduje jeden z rodiny (muži ve 29 %, ženy v 25 % případů). V polovině domácností rozhodují o úsporách a investicích muž a žena společně. Tři procenta mužů a žen nemají společné prostředky, ale spoří a investují každý sám.