V posledních týdnech prosakují na veřejnost zprávy z americké centrální banky, že stále více členů FOMC podporuje brzké zahájení redukce odkupu dluhopisů. Názory se velice rozcházejí v tom, zda mají tyto zprávy reálný základ. Není se čemu divit, vývoj na kapitálových trzích se v posledním půlroce stal absolutně závislým na měnové politice této nejmocnější světové finanční instituce.
Střed a východ Evropy nejspíše nic dramatického nečeká, a to jak ve špatném, tak v dobrém slova smyslu. Většina zemí se nadále bude bahnit kupředu, některé – jako Slovinsko nebo Rumunsko – budou muset překonat pár překážek. Tou největší, s níž se bude muset vyrovnat celý region, je utažení peněžních kohoutků ze strany amerického Fedu. To totiž nabourá současné pořádky, shodují se Londýn i Praha.
Investiční bublina – pojem, který by investoři nejraději vůbec neznali, se v poslední době znovu hlásí o slovo. Důvodem je vyjádření některých členů Fedu, že by spolu se zotavující se americkou ekonomikou mohlo přijít zpomalení či zastavení kvantitativního uvolňování. Měli by se snad investoři opravdu smířit s tím, že žijeme ve věku bublin?
Ekonomická krize vložila více moci do rukou centrálních bankéřů. Na rozdíl od vlád je nikdo nevolil, přesto však mají větší kontrolu nad ekonomikou než kdokoli jiný. Jak může skončit nekonečné tištění peněz? Hrozí světovému hospodářství spíše inflace, nebo deflace? Odpovědi na tyto a další otázky nabízí ekonom a novinář Lukáš Kovanda.
Turecké akcie mají za sebou strmý růst, ale nyní jsou na hraně propasti (možná i za ní). Revolta proti vládě premiéra Erdogana, která se během několika dní rozšířila do většiny tureckých měst, je může poslat na dno. To může být až o 30 % níže než současné úrovně, hlásí z Istanbulu investiční stratég Hakan Aksoy. Turecké akcie od začátku loňského roku posílily o 85 % zejména díky víře v světlou budoucnost, o tu však nyní trh přichází.
Bankovní rada Evropské centrální banky ve čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu půl procenta. Tam ji snížila o čtvrt procentního bodu na květnovém zasedání a nyní bude podle analytiků několik měsíců čekat, zda se vyplní její očekávání a ekonomika eurozóny začne oživovat z recese. Depozitní sazba zůstala na nule. Tiskovou konferenci jsme sledovali živě.
Akcie NWR za letošní rok ztratily více než 70 % své hodnoty. Takový pokles podle Dušana Jalového naprosto odpovídá situaci, v níž teď společnost je. Co bude dál? Poslechněte si celý rozhovor s burzovním matadorem z UniCredit Bank.
Obrat dolarových úrokových sazeb k růstu předznamenává změnu trendu sazeb i na euru a koruně. Utahování fiskálních šroubů, které je z principu deflační, se navíc blíží ke konci u nás i v Evropě. Volnější rozpočtová politika je inflační a tlačí sazby nahoru.