Kyperský parlament odmítl zdanění vkladů jako podmínku pomoci EU

Kypřané věří v pomoc Ruska výměnou za své banky. V každém případě by nyní měl Kypr navrhnout jiný způsob, jak získají zhruba 7,5 miliardy eur, které jsou podmínkou poskytnutí půjčky od EU.

Proti bylo 36 poslanců z 55 přítomných, pro ani jeden, 19 se zdrželo hlasování. Návrh zdanění bankovních vkladů, který ještě v úterý vláda zmírnila, nezískal jediný hlas, protože se vládnoucí strana Demokratické shromáždění rozhodla zdržet se hlasování.

"Aktuálně zkrátka říkáme NE těm zahraničním potenciálním věřitelům, kteří chtějí zničit naši ekonomiku ve jménu její záchrany," uvedl pro CNBC Efi Xanthou, tajemník pro zahraniční otázky kyperské Strany zelených a člen parlamentního výboru pro finance. "Nechceme tady 10 až 15 let zmatku pod dohledem Troiky."

Původně měly být zdaněny všechny vklady, v úterý vláda navrhla osvobodit vklady do 20 tisíc eur. U ostatních vkladů do 100 tisíc eur návrh dále počítal se sazbou 6,75 % a u vyšších vkladů s 9,9 %.

Jakmile banky otevřou, očekává Xanthou velký nápor lidí, kteří budou chtít vybrat své peníze. Před budovou parlamentu demonstrovali Kypřané, kteří nechtějí Troiku ve své zemi, a naopak spoléhají na Rusko.

Co a za co by Rusové mohli získat?

Podle Wall Street Journalu odjel kyperský ministr financí Michalis Sarris do Moskvy jednat se svým protějškem Antonem Siluanovem. Jeho návrh by mohl obsahovat následující: Ruští boháči se vzdají 20 až 30 % svých vkladů v kyperských bankách výměnou za to, že Rusko získá podíl v kyperském státní plynařské společnosti a ruští investoři obsadí posty v představenstvech kyperských bank.

Kyperský ministr financí Michalis Sarris by měl jednat v Moskvě také o prodloužení úvěru 2,5 miliardy eur, který Kypr od Ruska již čerpal. Ruské úřady již odmítly spekulace o tom, že by Kreml mohl Kypru nabídnout více peněz výměnou za podíly v kyperských nalezištích plynu.

"Doufáme v příznivý výsledek, s jistotou jej však předvídat nemůžeme," řekl Sarris podle agentury Reuters. Kypr požádal Rusko o pětileté prodloužení úvěru, který je podle původní smlouvy splatný v roce 2016. Žádá rovněž o snížení úrokové sazby z dosavadní úrovně 4,5 %.

Řecká média informují, že Kypr nabízí Rusku své dvě největší komerční banky za symbolické jedno euro. Nabídku ve středu předloží ruské vládě právě Sarris.

Prodej bank je jednou z cest kyperské vlády, jak se vyhnout státnímu bankrotu poté, co poslanci zemi fakticky zablokovali přístup k finanční pomoci od eurozóny. Kypr se chce zbavit finančních domů Bank of Cyprus a Laiki Bank, které ratingové agentury dlouhodobě označují za značně rizikové.

Některé agentury pracují s informací o odvolání, respektive rezignaci Sarrise, již měl prezident odmítnout. Je možné, že bude ministr odvolán bezprostředně pod svém návratu do vlasti. Jako odvolaný ministr by jinak měl velice slabou vyjednávací pozici.

Analytici: Netlačte Kypr ven z eurozóny

Reakcí na neschválení plánu kyperským parlamentem byla rychlá vlna spekulací a debat na téma, co bude následovat. Bankrot Kypru? Ten by jistě situaci v eurozóně znovu hodně rozvířil, velké země v čele s Německem ale nejspíše nebudou chtít nechat věci dojít tak daleko. "Maličkatá ryba by mohla zubít sice těžkopádnou, ale stonásobně větší velrybu," komentoval rozhodnutí kyperských politiků John Briggs, dluhopisový stratég z RBS. "Zatím budou ze situace těžit bezpečné přístavy, minimálně do doby, než se bude jednat a hlasovat o nějakém upraveném, novém návrhu."

Co mohou Rusové nyní dělat ve věci pomoci Kypru?

Měnový stratég z newyorské BNP Paribas Vassilli Serebriakov vnímá celé téma jako jednu velkou nejistotu. Jakmile by však jakákoli finální dohoda měla obsahovat krácení vkladů v kyperských bankách, riziko nákazy a opakování podobného kroku v jiných zemích nebude zažehnáno. "Nemyslím si, že dojde k podobnému kolapsu jako v době vyjednávání řeckého škrtání dluhů," uvedl pro CNBC. Peníze z bank na Kypru ale podle Serebriakova potečou velice rychle nehledě na informace, které budou chodit na trh v příštích dnech.

Podle kyperských finančníků byl prezident Anastasiadis po návratu z Bruselu v určitém šoku a docházelo mu až postupně, jak významné požadavky eurozóna vůči Kypru vznáší. Podle řeckého deníku Kathimerini chce prezident odvoláním Sarrise dát najevo eurozóně, že na zdaňování peněz vkladatelů nakonec nepřistoupí, a ubezpečit Rusko, že vklady jeho firem a občanů nejsou ohroženy. To jde ovšem proti informacím Wall Street Journalu. Uvidíme v příštích hodinách a dnech.

Co má dělat Kypr? Video z Bloombergu obsahuje řadu zajímavých grafů.

Reakce Evropy

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble lituje rozhodnutí kyperského parlamentu, který v úterý odmítl zdanit bankovní vklady. Nepopulární plán měl vládě zajistit peníze, jejichž získání eurozóna podmiňuje finanční pomoc ve výši deseti miliard eur.

Šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem podle Reuters uvedl, že eurozóna je připravena Kypru pomoci překonat finanční potíže a pomoci s reformami.

"Litujeme toho rozhodnutí," řekl o hlasování kyperského parlamentu Schäuble v rozhovoru s televizní stanicí ZDF. "Kypr požádal o pomocný program. Pro takový program ale potřebuje spolehlivou cestu k tomu, aby se Kypr mohl vrátit na finanční trhy. Na to jsou ale kyperské dluhy příliš vysoké."

Podle německého ministra financí je na Kypru nyní "vážná situace" a Nikósie z toho může obviňovat jen sama sebe. Dodal, že kyperský "obchodní model" nepovažuje za funkční, proto ostrovní stát vyzval k rychlé reakci.

Člen vedení Evropské centrální banky Ewald Nowotny nicméně považuje zachování eura na Kypru v zájmu eurozóny. Nikósie by ale podle něj v reakci na finanční pomoc od států platících eurem měla prokázat disciplínu.

Nowotny také ujistil, že žádní další členové eurozóny nebyli požádáni o obdobné opatření v podobě mimořádného zdanění vkladů. Ve středu se sejde ve Frankfurtu rada guvernérů eurozóny, aby o celé věci znovu jednala.

Euro na úterní podvečerní vývoj na Kypru reagovalo oslabením na několikaměsíční minimum vůči americkému dolaru. V závěru dne mu ale pomohla zpráva, že ECB bude Kypru nadále poskytovat likviditu v souladu se stávajícími pravidly. To podle všeho znamená program Emergency Liquidity Assistance program, poslední zdroj peněz pro banky v eurozóně. Investoři se totiž obávají - celkem logicky -, že Kypřané vezmou banky doslova útokem, jakmile se jejich pobočky otevřou.

Záchranný plán pro Kypr je podmínkou toho, aby země získala od eurozóny finanční pomoc deset miliard eur. Kypr bude muset nyní přijít s alternativním plánem na získání peněz (dalších zhruba 7,5 miliardy eur), jinak mu hrozí zhroucení bankovního systému a státní bankrot.

Mezitím rating EU potvrzen na nejvyšším stupni AAA se stabilním výhledem. Jaký paradox.

Přestat sledovat
Dluhová krize
Přestat sledovat
Mohlo by vás zajímat
23. 1. 2021 20:30
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
22. 1. 2021 12:23
Mertlík: V krach projektu společné Evropy nevěřím, jednotlivé státy jsou si vědomy svého globálního…
22. 1. 2021 9:00
Ryba (GOLDEN GATE CZ): Inflace výrazně vzroste a centrální banky budou váhat se zvyšováním sazeb.…
Bezpečné investice
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Stříbro
Přestat sledovat
Výhled na rok 2021
Přestat sledovat
Vzácné kovy
Přestat sledovat
Přestat sledovat
22. 1. 2021 6:46
Společensky odpovědné investování je velký trend. S těmito dvěma fondy na něj vsadíte
Ekologie a životní prostředí
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Podílové fondy
Přestat sledovat
Sociálně odpovědné investování
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat