Nový návrh rozpočtu EU počítá s platbami 141,3 miliardy eur, EK zdůrazňuje investice, reformy a rozpočtovou odpovědnost

Proti letošnímu unijnímu rozpočtu tak komise u plateb navrhla zvýšení o 0,7 % a u závazků o 1,8 %. Závazky představují odhodlání EU financovat budoucí útraty, platby vyjadřují očekávání, kolik bude ten rok skutečně potřeba vydat peněz.

Původní představa rozpočtu, která padla počátkem měsíce pod stůl, počítala s platbami ve výši 142,1 miliardy eur a závazky 145,6 miliardy eur. V říjnu pak komise přišla s úpravou, která by závazky snížila na 145,2 miliardy eur.

Státy osmadvacítky žádaly v návrhu komise škrtnout v platbách 2,1 miliardy eur a menší změny v závazcích. Parlament naopak na konci října podpořil jisté zvýšení obou položek. Společný postoj se domluvit nepodařilo. Není to poprvé, opakovaně komise návrh rozpočtu předkládala také v letech 2010 nebo 2012.

Paralelně s jednáními o rozpočtu na příští rok je ale potřeba dojednat dodatky k letošnímu rozpočtu. Europarlament obě témata spojil především kvůli dodatku, který má řešit velké množství komisi předložených, ale zatím neproplacených požadavků, především v souvislosti s kohezními fondy. Částka už několik let vzrůstá. V roce 2010 to podle komise byly účty za pět miliard eur, do konce letošního roku pak možná až 28 miliard eur.

Místopředsedkyně Evropské komise pro rozpočet Kristalina Georgievová zdůraznila, že nový návrh zohledňuje názory členských zemí i europoslanců z dosavadních jednání. "Doufám, že to otevře cestu k dohodě na rozpočtu pro rok 2015 i dodatečných úpravách k roku 2014, které jsme navrhli právě proto, aby bylo možné se vypořádat s rostoucím počtem nesplacených účtů," uvedla komisařka.

EK zdůraznila investice, reformy a rozpočtovou odpovědnost

Ve zprávě nazvané Roční analýza růstu pro rok 2015 pak Evropská komise uvedla, že základem hospodářské a sociální politiky Evropské unie budou příští rok podpora investic, obnovené úsilí o strukturální reformy a snaha o odpovědné fiskální hospodaření.

Pravidelný materiál poprvé představil nový tým komisařů pod vedením šéfa komise Jeana-Claudea Junckera. Jeho místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis v pátek před novináři zdůraznil, že EU dál čelí riziku jen velmi nízkého ekonomického růstu. Eurokomisařka pro zaměstnanost a sociální věci Marianne Thyssenová zase připomněla, že unii nadále sužuje vysoká nezaměstnanost, varující je trvající vysoký počet mladých lidí bez práce.

"Odpovědnost bychom měli převzít všichni. Členské státy, které odvážně reformovaly své pracovní trhy, dokázaly, že se reformy skutečně vyplácejí. To by mělo být inspirací i pro další," poznamenala Thyssenová.

Na předním místě v letošní analýze figuruje teprve tento týden představený investiční plán, který by měl v příštích třech letech přinést do evropské ekonomiky až 315 miliard eur.

Ve středu v europarlamentu Juncker uvedl, že základem plánu je vznik fondu s kapitálem ve výši 21 miliard eur z unijních prostředků a peněz Evropské investiční banky. Komise čeká, že tato částka pomocí peněz od velkých soukromých investorů díky pákovému efektu naroste až na patnáctinásobek. Suma prý ale může nakonec být ještě vyšší, pokud se na investicích budou podílet i jednotlivé státy.

"Evropská komise žádá Evropský parlament a členské státy EU o podporu tohoto investičního plánu a urychlené přijetí potřebných opatření," uvádí páteční tisková zpráva komise.

Analýza růstu členským státům doporučuje zaměřit se na řadu klíčových reforem, například ke zlepšení podoby pracovních trhů, řešení nezaměstnanosti a zajištění účinných a odpovídajících důchodových a sociálních systémů.

Země by také měly usilovat o lepší podmínky pro rozvoj podnikání a investice a posílit podporu výzkumu a inovací. V celé EU je podle komise záhodno zefektivnit činnost veřejných správ.

Na celounijní úrovni komise zdůraznila především potřebu prohloubení jednotného trhu. "K prioritám patří odstranění zbývajících regulačních a jiných překážek ve všech sektorech, jako jsou energetika, telekomunikace, doprava a jednotný trh se zbožím a službami," uvedla komise.

Analýza oceňuje značný pokrok při dosahování fiskální konsolidace a připomíná, že průměrný schodek v EU se za tři roky snížil z přibližně 4,5 % hrubého domácího produktu v roce 2011 na letošní přibližně tři procenta. Za stejnou dobu poklesl počet zemí, se kterými je vedeno řízení o nadměrném schodku z 24 na 11.

"Zajišťování dlouhodobé kontroly nad výší schodku a snížení vysoké úrovně zadlužení zůstávají klíčovými stavebními kameny udržitelného růstu," míní komise. Podle ní je potřeba zohledňovat konkrétní situaci jednotlivých zemí.

Státy s většími rozpočtovými možnostmi totiž mají více prostoru k podpoře domácí poptávky a investic. Analýza růstu také zdůrazňuje potřebu spravedlivějších a účinnějších daňových systémů a nutnost rázně bránit daňovým podvodům a únikům.

Zdroj: ČTK