Odstoupení USA od dohody s Íránem by nemělo český export ovlivnit

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od mezinárodní jaderné dohody s Íránem by nemělo mít dopad na české vývozce. Bude záležet i na tom, k jakým dalším sankcím vůči zemi USA přistoupí. Vyplývá to z vyjádření podnikatelských svazů pro ČTK.

"Další případné americké sankce vůči Íránu se českých firem, které působí v Íránu i prostřednictvím našeho programu Brána do Persie, nedotknou a jejich současné ani budoucí zakázky neohrozí. Záleží ale samozřejmě na tom, jak budou vypadat, v této chvíli nemáme podrobnosti," uvedl mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro.

Podle komory ale nicméně současné americké sankce působí českým firmám problémy při mezibankovním styku. Některé české podniky proto obchodní případy řeší reexportem přes třetí země, například přes Spojené arabské emiráty.

Podle Asociace exportérů vypovězení jaderné dohody bude mít na ČR přímo pouze marginální vliv. "Odhaduji, že ani nepřímo tento vliv nebude významný. Každopádně však jakékoliv zásahy politiků do byznysu mají velmi negativní vliv a jsou nežádoucí," uvedl místopředseda asociace Otto Daněk.

Dle ředitele sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy Lukáše Martina je přímý ekonomický dopad na české firmy v současné době těžké hodnotit. "Bude záležet, jak silná bude podpora institucí EU v dalším vývoji. Věříme však, že vyjednávací pozice unie bude v příštích měsících natolik silná, že dokáže ochránit zájmy evropských firem, které s Íránem obchodují nebo se chystají obchodovat," dodal Martin.

Přestože český export do Íránu v poslední době roste, výrazně zaostává za potenciálem, který trh s 80 miliony lidmi českým firmám nabízí. Český vývoz do země loni stoupl meziročně o 22 procent na 1,7 miliardy Kč. Skutečná čísla exportu ale mohou být vyšší, protože firmy do Íránu zboží reexportují přes třetí země. Jediná česká investice v posledním desetiletí byla podepsána loni mezi firmou Ostroj a íránskou společností Zisco. Šlo o dohodu na projektování a vybudování hlubinného dolu na těžbu černého, koksovatelného uhlí. Projekt přesahuje hodnotu 65 milionů eur.

Podle Washingtonu budou po přechodném období 90, případně 180 dnů, obnoveny veškeré sankce, které platily před uzavřením dohody v roce 2015. Týkat se budou ropných či energetických společností, dodávek kovů a dalších surovin, prodeje automobilů a letadel nebo íránského bankovního sektoru.

Německo, Francie a Británie dohodu chtějí dodržet, ale také si přejí rozšířit debatu na íránskou raketovou technologii a aktivity Teheránu na Blízkém východě. Írán posiluje svůj vliv v Sýrii i Jemenu a provádí také testy balistických střel.

Zdroj:
ČTK
Spojené státy americké (USA)
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Mezinárodní obchod
Přestat sledovat
Mohlo by vás zajímat
23. 1. 2021 20:30
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
22. 1. 2021 12:23
Mertlík: V krach projektu společné Evropy nevěřím, jednotlivé státy jsou si vědomy svého globálního…
22. 1. 2021 9:00
Ryba (GOLDEN GATE CZ): Inflace výrazně vzroste a centrální banky budou váhat se zvyšováním sazeb.…
Bezpečné investice
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Stříbro
Přestat sledovat
Výhled na rok 2021
Přestat sledovat
Vzácné kovy
Přestat sledovat
Přestat sledovat
22. 1. 2021 6:46
Společensky odpovědné investování je velký trend. S těmito dvěma fondy na něj vsadíte
Ekologie a životní prostředí
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Podílové fondy
Přestat sledovat
Sociálně odpovědné investování
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat