OECD: Objem rozvojové pomoci loni poklesl o 2,7 %

"Tento pokles pomoci z veřejných prostředků je zvláště znepokojivý, protože se shoduje s údaji o příspěvcích ze soukromých zdrojů, které klesají stejným tempem," napsal ve vyjádření Ángel Gurría, generální tajemník OECD. "Dárcovské země nedodržují závazek navyšovat financování rozvoje, který přijaly v roce 2015, což nevěstí nic dobrého pro naši schopnost uskutečnit cíle udržitelného rozvoje do roku 2030," pokračoval.

Vztah mezi udržitelností rozvoje a výší částek poskytovaných zaostalým zemím zůstává nevyjasněný. Cíle udržitelného rozvoje přijalo v roce 2015 více než 150 členských států Organizace spojených národů (OSN), včetně ČR. Cíle mají stanovit plán pro celosvětový rozvoj do roku 2030.

Pomoc se loni snížila ve dvanácti zemích, zejména kvůli "menšímu počtu příchozích uprchlíků". Největší pokles zaznamenali v Rakousku, Finsku, Řecku, Itálii, Japonsku a Portugalsku, zdůraznila OECD. V 17 zemích naopak došlo k navýšení prostředků, nejvíce na Islandu, Novém Zélandu a v Maďarsku.

Členské země výboru OECD pro rozvojovou pomoc se v roce 2015 zavázaly, že jimi vynaložené prostředky do této oblasti dosáhnou 0,7 procenta jejich HDP do roku 2030. Tuto podmínku zatím splňuje pouze pět evropských států. Pro vybrané země, které jsou členy výboru kratší dobu, a mezi než patří i ČR, je tento cíl jen 0,33 procenta. Podle zprávy OECD vynaložila Česká republika v minulém roce na rozvojovou spolupráci 323 milionů dolarů (7,3 miliardy Kč), což činí 0,14 procenta jejího HDP. Ačkoliv se částka oproti roku 2017 zvýšila, kvůli růstu ekonomiky klesl podíl na HDP o jedno promile.

Podle údajů ministerstva zahraničí v Praze Česko dalo loni na rozvojovou politiku zhruba sedm miliard korun, byla to stejná částka jako v roce 2017. Pět miliard směřovalo do rozvojových fondů mezinárodních organizací, například OSN, Evropské unie nebo Světové banky. Dvě miliardy byly využity v bilaterálních projektech, které vypisovala Česká rozvojová agentura nebo zastupitelské úřady na místě.