Řecko má před sebou další těžkou bitvu
Představitelé eurozóny po dlouhých hodinách rokování dospěli k dohodě o Řecku. Rekapitalizace bank, splácení dluhu i investice mají být realizovány pomocí nově vytvořeného fondu. Rizika ale zůstávají.
Názory na novou dohodu se různí, je však jasné, že jednání o definitivní dohodě ještě budou dlouhá. Nejdříve bude potřeba, aby Řecko přišlo s pořádnými reformami, na což upozornil i prezident EU, Donald Tusk.
Německý ministr zahraničních věcí Frank-Walter Steinmeier pro agenturu Bloomberg uvedl, že Evropa svým krokem dokázala, že je společně schopna se chovat solidárně a rozumně. Podle něj může z krize vyjít silnější, pokud bude držet spolu.
Angela Merkelová doporučila Bundestagu začít diskuzi o programu ESM, přičemž Řecko by mělo svou část dohody o reformách splnit do středy. Německo podle kancléřky nabídne Řecku humanitární pomoc, ale odpuštění dluhu nepřichází v úvahu. Merkelová také upozornila, že řečtí představitelé musejí převzít odpovědnost za to, na čem se dohodli, aby byla obnovena důvěra.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl, že EU může začít rokovat o pomoci z ESM na konci týdne poté, co dohodu schválí řecký parlament a euroskupina a instituce vyhodnotí situaci. Řecko bude potřebovat v dalším balíčku pomoci kolem 82 až 86 miliard eur.
Fond bude rozprodávat majetek
Nově vzniklý privatizační fond bude spravován v Řecku a měl by operovat s prostředky o objemu 50 miliard eur. Polovina prostředků půjde na rekapitalizaci bank, po 12,5 miliardy eur na investice a snižování řeckého dluhu.
Fond by měl podle šéfa euroskupiny Jeroena Dijsselbloema obsahovat různá aktiva, jako jsou letiště, letadla, infrastruktura, banky a další. Tato aktiva se v nejbližších letech budou rozprodávat.
Řecký premiér Tsipras označil dohodu za tvrdou, ale základem podle něj je, že dokázal zabránit zhroucení bankovního systému a udržet Řecko v eurozóně. Také poznamenal, že Atény vyšly z jednání s důstojností a ostatním zemím ukázaly demokratický směr.
Podle Richarda Brava z Bloombergu se Tsipras v průběhu evropského summitu změnil z predátora v kořist.
Opatrnost je namístě
Kromě zastánců a optimistů je potřeba počítat se skeptiky, kteří nejsou dohodám o další pomoci jednoznačně nakloněni. Jednou ze zemí, které dohodu jednoznačně nepřijaly, je například Finsko, kde kvůli dohodě s Řeckem hrozí pád vlády.
Podle Citibank stále existují potenciální problémy, které mohou proces zastavit. Patří mezi ně diskuze o překlenovacím financování, přehodnocení ELA, schválení reforem řeckým parlamentem, schválení ESM jednotlivými zeměmi eurozóny nebo distribuce fondů.
Podle Ľuboše Mokráše z České spořitelny je rizikem kromě neodsouhlasení dohody na půdě řeckého parlamentu také politická nestabilita v horizontu několika měsíců. "Patrné je to zejména ve straně SYRIZA, v níž panují velké rozpory. Kdyby se rozpadla a vláda by ztratila většinu v parlamentu, došlo by k novým volbám, přičemž nová vláda by mohla zrušit současné dohody podobně, jako to udělala SYRIZA při svém nástupu," míní Mokráš. V delším horizontu je podle něj největším rizikem nezvládání implementace dohodnutých opatření, což se v podstatě dělo posledních pět let. Lze se pak dočkat podobného vývoje jako nyní a dalšího zadlužování země.
Proti výsledku summitu eurozóny se postavil také český ministr financí Andrej Babiš. "Krok to není dobrý a za pár let bude eurozóna ve stejné situaci jako v roce 2011 a dnes," je přesvědčen. "Řešením je odchod z eurozóny a částečný odpis dluhů. Závazky Řecka vůči eurozóně budou mít na řeckou ekonomiku a společnost velmi negativní dopad."
Zdroj: Bloomberg, CNBC, TRIM Broker, Česká spořitelna, ČTK
Aktuality
