RWE chce od vlády za odchod od hnědého uhlí rychle odškodné

RWE pátečním vyjádřením podle médií reaguje na zprávu zveřejněnou na webu týdeníku Der Spiegel, podle níž chce již uzavřenou dohodu s vládou znovu otevřít. Smlouva se podle listu totiž nezdá konkurenčnímu provozovateli východoněmecké elektrárny Leag, která spadá pod Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského a která nechce k dohodě připojit svůj podpis.

Mluvčí RWE ale v pátek zdůraznila, že skupina si za transakcí stojí a chce, aby vstoupila v platnost po jejím podpisu, aniž by se čekalo na podpisy všech zúčastněných. Společnost Leag vydala vlastní prohlášení, ve kterém také potvrdila, že se smlouvou souhlasí a doufá, že ji co nejdříve schválí německý parlament. Podle agentury Reuters se očekává, že jeho dolní komora zákon o celkem 50 miliardách eur pomoci všem těžebním firmám, provozovatelům elektráren a dotčeným regionům odsouhlasí příští měsíc.

RWE loni zhruba zdvojnásobila upravený čistý zisk na 1,2 miliardy eur z 591 milionů eur o rok dříve. Pro letošní rok počítá s dalším růstem zisku.

Německo se rozhodnutím z poloviny letošního ledna stane první zemí, která se zbaví energie z jádra i z uhlí. Výrobu elektřiny z jádra opustí do roku 2022, z hnědého uhlí do roku 2038. První elektrárna, shodou okolností spravovaná právě RWE, bude odstavena ještě letos. Země je největším producentem hnědého uhlí na světě a uhelné regiony v Severním Porýní-Vestfálsku kdysi tvořily páteř německého těžkého průmyslu.