Slovinské výnosy pokračují v prudkém růstu, během dopoledne již 6,4 % na 10letém bondu
Co si o situaci Slovinska myslí analytik Ľuboš Mokráš z České spořitelny:
O Slovinsku se v této souvislosti mluví delší dobu. Letos bude potřebovat získat na finančních trzích zhruba 3 miliardy eur, na rekapitalizaci bank miliardu. Otázkou je, zda bude mít dostatečnou důvěru finančních trhů na to, aby tyto prostředky získalo za přijatelných podmínek.
Rizikem je hlavně politika. Nová slovinská vláda chce provádět více prorůstovou politiku s menším důrazem na stabilitu státních financí. Spekuluje se o možností snížení ratingu (Slovinsko má momentálně Baa2 od Moody's a A- od S&P). Aby si relativně pozitivní hodnocení investorů Slovinsko udrželo, musí se mu podařit vyřešit problémy svých bank a dostat do pořádku ekonomiku i státní finance. To nebude jednoduché.
Pomoc by Slovinsko potřebovalo, pokud by nedokázalo získat na trhu peníze na financování rozpočtu a rekapitalizaci bank.
Slovinská ekonomika je relativně malá s relativně vysokým podílem úvěrů (135 % HDP, Kypr má 700 %, ČR zhruba 46 %). Problémem je vysoký podíl nesplácených úvěrů (uvádí se zhruba 20 % HDP) způsobený dopady globální recese na slovinskou ekonomiku.
Hodně bude záležet na tom jak se bude vyvíjet definitivní podoba řešení problémových bank v rámci bankovní unie. Riziko použití "kyperské cesty" existuje.
Slovinsko na tom není tak špatně jako nejhůře postižené státy, spíše podobně jako státy typu Itálie a Španělska. Už to ovšem stačilo vyvolat silnou nespokojenost obyvatelstva a porážku dosavadní vlády ve volbách. Spolu s Itálií je možné použít Slovinsko jako příklad přechodu od ekonomické k politické krizi, což je problém, se kterým se Evropa může ve zvýšené míře potýkat v dalších letech. Podobný kolaps jako u Řecka a Itálie bych nečekal, spíše podobný vývoj jako v Portugalsku nebo Irsku.
