Smlouvy o Dukovanech mezi státem a skupinou ČEZ byly podepsány, tendr má být zahájen v prosinci

Stát a energetická společnost ČEZ v úterý uzavřely smlouvy k plánovanému novému bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby. Beneš řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022, tendr chce vypsat letos v prosinci.

Ze zveřejněné prováděcí smlouvy mimo jiné vyplývá, že smlouva s dodavatelem bude projednána a připravena k podpisu po 31. prosinci 2022, a to nejpozději do 30. června 2024. Dceřiná firma ČEZ s názvem Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má projekt na starosti, má však vyvinout úsilí, aby projednala a připravila smlouvu s dodavatelem k podpisu dříve. Rozpočet na zajištění přípravy stavby bloku a chodu společnosti EDU II pro první fázi projektu do poloviny roku 2024 činí podle smlouvy 3,4 miliardy korun.

Havlíček v úterý potvrdil, že nový blok elektrárny by se měl začít stavět v roce 2029. "Pro stát je klíčové, že se investor zavazuje do roku 2024 dojednat smlouvu s dodavatelem a intenzivně pokračovat v přípravě nových jaderných zdrojů. Tak aby nový blok Dukovan uvedl do provozu v roce 2036. Což znamená zajistit stabilitu a energetickou bezpečnost a zároveň dodávky levné a bezemisní elektrické energie," uvedl.

Beneš řekl, že není v zájmu ČEZ vyřazovat ze soutěže o stavbu Dukovan některé zájemce ještě před tendrem. Možnou účast čínských a ruských firem kritizuje část opozice. "V zájmu ČEZ je mít soutěž co nejvíce uchazečů, kteří budou proti sobě soutěžit, a tím pádem se vzájemně nutit k vylepšování nabídek, protože potřebujeme získat co nejlepší nabídku. Z tohoto důvodu není zájmem ČEZ, aby kohokoliv vyřazoval," uvedl generální ředitel.

"Na druhé straně, ve smlouvě mezi státem a ČEZ, kterou jsme podepsali, jsou popsány základní bezpečnostní zájmy státu a způsoby jejich prosazování a zde se říká, že stát může i v průběhu soutěže nebo na jejím konci říct, že chce některého z uchazečů z bezpečnostních důvodů vyřadit," řekl Beneš. Dodal, že Havlíček i premiér Andrej Babiš (ANO) mají na záležitost podobný pohled jako on a jsou pro to, ponechat co nejvíce uchazečů v soutěži co nejdéle.

Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl v úterý uvedl, že Česko Dukovany nedostavuje, ale nahrazuje polovinu kapacity jejich současného výkonu. Současné bloky elektrárny by podle dřívějších informací měly být odstaveny zhruba v letech 2035 až 2037.

Míl a jeho tým povede v Bruselu jednání s Evropskou komisí o takzvané notifikaci pro nový zdroj, která podle některých odborníků může být pro projekt klíčová. Evropská komise bude plánovaný jaderný zdroj zkoumat a schvalovat především z hlediska možné nedovolené veřejné podpory od státu.

Nový jaderný blok v Dukovanech by stát měl při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s 2% úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 %. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Beneš v úterý potvrdil, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur, tedy kolem 160 miliard korun.

Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR protestují ekologové.

"Projekt výstavby nového bloku považujeme pro ocenění ČEZ jako víceméně neutrální. Stát poskytne ČEZ garantované výkupní ceny na základě relativně příznivé regulované návratnosti, poskytne pro projekt 70 % financování prostřednictvím státních úvěrů s nízkým úrokem (0 % pro výstavbu a 2 % pro následný provoz, což ale bude reflektováno v nižší výsledné výkupní ceně elektřiny) a bude garantovat stabilitu regulatorního prostředí. ČEZ nadále ponese riziko možných vícenákladů stavby (nad úroveň dohodnutou ve smlouvách s dodavateli). Očekáváme od projektu jen minimální dopad na ziskovost či dividendovou politiku ČEZ v době jeho přípravy a výstavby (2020-2037), pokud nedojde k výraznému překračování nákladů. ČEZ tak je z našeho pohledu nyní relativně levná sázka na solidní dividendy a na chystanou elektrifikaci evropské ekonomiky v rámci tzv. Green dealu," doplnil analytik Petr Bártek z České spořitelny.

Zdroj:
ČTK
Přestat sledovat
Energetika
Přestat sledovat
Jaderná energetika
Přestat sledovat
Mohlo by vás zajímat
25. 2. 2021 21:31
ABCD investora: Tipy na výběr akcií (nejen) ve středoevropském regionu
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Large caps
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Small caps
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
1. 3. 2021 12:21
Úspěšný byznys vs. narůstající nejistota: Myslete na nemyslitelné!
Byznys a podnikání
Přestat sledovat
Koronavirus
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
27. 2. 2021 20:31
Vladimír Vávra (WOOD & Company): Na americkém trhu probíhá spíše rotace, k hlubší korekci nevidím…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
26. 2. 2021 12:21
Česko v roce 2030: Moderní trendy člověka ze služeb hned tak nevytlačí, věří ekonom David Marek
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Přestat sledovat