Torben Andersen: Hledáte bezpečný přístav? Veřejné finance jsou skutečně udržitelné jen ve Švédsku a v Dánsku

O skandinávské dluhopisy a měny se letos investoři poprali. V době pokračujících turbulencí totiž sever Evropy nabídl klid, i když se mu nevyhnulo určité zpomalení. Díky solidním hospodářským fundamentům přitom garantuje relativní bezpečí i v roce 2013, říká profesor Torben Andersen, který je mimo jiné členem švédské Rady pro fiskální politiku (Fiscal Policy Council).

Evropa zažívá divoké turbulence, Skandinávie je v klidu, ale i tam se v poslední době situace mírně zhoršuje. Znamená to, že ani sever Evropy není oním vytouženým bezpečným přístavem?

Torben Andersen (TA): Norsko je díky zásobám ropy a plynu v trochu jiné pozici, má tedy smysl zaměřit se zejména na Švédsko a Dánsko. V těchto dvou zemích jsou hospodářské fundamenty víceméně v pořádku, nepochybně ve srovnání s většinou evropských zemí a členů OECD. Veřejné finance se daří držet na uzdě, podařilo se provést změny, které garantují fiskální udržitelnost. Trh práce byl pochopitelně ovlivněn evropskou krizí, nezaměstnanost se zvýšila, ale i tak je Dánsko pod průměrem OECD a Švédsko na průměru. A zemím se daří i podle dalších ukazatelů.

Čísla o vývoji HDP ale naznačují, že růst je v poslední době přinejmenším dýchavičný.

TA: Švédsko zpomalilo, to je pravda, ale tato země tradičně doplácí na to, když se jejím obchodním partnerům nedaří. Kvůli tomu trpí švédští exportéři a s nimi celá švédská ekonomika. Navzdory tomu tvrdím, že skandinávské země jsou "přiměřeně bezpečné", když bereme v úvahu hloubku evropských problémů.

A jaký vývoj v Evropě, potažmo ve Skandinávii, čekáte v roce 2013?

TA: Výhled na příští rok je pošmourný. To platí pro Evropu, ale do jisté míry i pro Švédsko a Dánsko. Předpovědi počítají s velmi pomalým růstem, který znemožní zlepšení situace na trhu práce. Je přitom těžké přesně určit, od jaké hranice se věci mění. Obecně je takto vnímána hranice růstu HDP o 1,5 až 1,7 %, nad ní začíná přibývat pracovních míst. Skandinávské ekonomiky ale porostou pomaleji.

I tak by na tom ale měly být lépe než většina Evropy a rozvinutého světa, pro investory by tedy mohla být zajímavá. Proč se jim tak daří?

TA: Krátká odpověď na tuto velmi důležitou a komplikovanou otázku tkví v tom, že tyto severské země zažily svou vlastní krizi dříve, než vypukla ta globální. Skandinávský model tedy krize-vzdorný. To asi nejlépe ilustruje Švédsko, které si na začátku 90. let prošlo hlubokou krizí, která se v mnohém podobala současné finanční krizi. Švédové totiž zažili jak recesi, tak problémy ve finančním sektoru. Nezaměstnanost tehdy rostla a deficity se vyšplhaly na 13 % HDP. Vláda se tehdy nejprve zaměřila na uhašení požáru, následně začala zemi ordinovat politiku postupných reforem a konsolidace. Ta stále trvá, což se během krize vyplatilo.

Švédové svou ekonomiku milují, Češi jsou podprůměr: Spokojenost obyvatel Evropské unie s hospodářskou situací
Podle nejnovějšího Eurobarometru (průzkumu veřejného mínění zadávaného Evropskou komisí) je pouze 16 % Čechů přesvědčeno, že se jejich národní ekonomika nachází v dobrém stavu. 84 % Čechů si myslí, že se česká ekonomika nachází ve velmi špatné situaci. Češi se tak dostali pod evropský průměr, který činí 27 %, na 13. místo. Podle průzkumu se názory Evropanů značně liší. Zatímco ve Švédsku nebo Lucembursku věří národní ekonomice přes 80 % obyvatel, ve Španělsku je optimistické pouze 1 % dotázaných, v Řecku kladně neodpověděl dokonce ani jeden respondent.

Možná i pro inspiraci, jaký recept konkrétně Stockholm na švédskou krizi předepsal?

TA: Strukturální reformy se soustředily na trh práce a demografii. Dále šlo o to, aby byly veřejné finance v pořádku. Když se totiž objeví krize, umožní to využít fiskální politiku k boji s ní. To se ve Švédsku potvrdilo. V Dánsku je to podobné, jen to asi není na první pohled tak patrné. I v Dánsku ale byla krize ještě před současnou krizí, na niž vláda zareagovala výraznou reformní aktivitou v oblasti trhu práce. Na potíže s důchody a demografií došlo o něco později než ve Švédsku, ale nakonec se do nich Dánsko také pustilo.

O kolik napřed díky tomu Švédsko a Dánsko v porovnání se zbytkem Evropy jsou?

TA: Když vezmeme v úvahu očekávaný demografický vývoj, jsou tyto dvě země v podstatě jediné, které mohou tvrdit, že mají udržitelné veřejné finance.

Asi i proto mnozí experti čekají, že bude zájem investorů o Skandinávii pokračovat i v roce 2013. Nemůže být příliv investic pro severské ekonomiky problémem?

TA: Když se opět soustředíme na Švédsko a Dánsko, je potřeba zmínit zásadní rozdíl mezi těmito dvěma ekonomikami: dánská koruna je fixována na euro, zatímco ta švédská má volný kurz. V Dánsku tak centrální banka kvůli masivnímu přílivu investic ze světa naordinovala velmi nízké úrokové sazby, které na čas byly i záporné. Přitom musela brát pochopitelně v potaz to, co se děje v eurozóně. Naopak ve Švédsku se příliv investic projevil v kurzu měny, která posílila, čímž oslabila konkurenceschopnost tamních výrobců. V tomto smyslu tedy byly peníze ze zahraniční větší problém ve Švédsku než v Dánsku.

A co do budoucna? Bude trvat zájem o sever Evropy, který bude v rozbouřeném globálním moři klidným ostrovem?

TA: Podle mě mají skandinávské země – podobně jako mnohé další – problém, jakmile se začneme bavit o potenciálu dalšího růstu. Růst produktivity je v Dánsku, ale do jisté míry i ve Švédsku stále pomalejší. To je ve střednědobém výhledu důvod k obavám. Svým způsobem to totiž něco říká o růstovém potenciálu ekonomiky, a tím nakonec i o tom, jak atraktivní pro investory ekonomika bude. I Skandinávie tak bude čelit velkým výzvám.

Švédsko bankovní krizi překonalo i díky politické jednotě
Ekonomická krize, finanční krize, bankovní krize, kreditní krize. V současnosti často skloňovaná kombinace slov a v historii poměrně častá událost. Úspěšné řešení podobných krizí ovšem již tak běžné není. Nejlepším příkladem úspěšného zdolávání problémů finančního sektoru jsou skandinávské země, nejhorším pak Japonsko. Věnujme se těm úspěšným a začněme Švédskem.

Bezpečná dluhopisová útočiště: V příštích kvartálech se rozlučte s USA a Kanadou, Německo a Japonsko vydrží
Aktuální výhled na výnosy státních dluhopisů z ekonomické analýzy, kterou pro své klienty připravili analytici ze Citigroup.

Ekonomika
Přestat sledovat
Švédsko
Přestat sledovat
Bezpečné investice
Přestat sledovat
Výhled na rok 2013
Přestat sledovat
Dánsko
Přestat sledovat
Mohlo by vás zajímat
12. 5. 2021 17:01
VE ČTVRTEK V 10 HODIN ŽIVĚ: Aktuálně z trhů (Ronald Schubert, WOOD & Company)
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
11. 5. 2021 17:11
Best & Novotný: Co (ne)nového v kauze Vrbětice aneb Nejen výbuch v Česku hýbe světovou geopolitikou
Česká republika
Přestat sledovat
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Geopolitická rizika
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Spojené státy americké (USA)
Přestat sledovat
10. 5. 2021 12:01
Investorský magazín: Family office od A do Z
Bohatství
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Komerční reality
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Ponaučení pro investory
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
8. 5. 2021 20:31
Vladimír Vávra (WOOD & Company): V technologickém sektoru bych nyní preferoval nejen vysoký růst,…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat