Úspěch daňové reformy je v Senátu nejistý

První větší daňová reforma za posledních 30 let je vyvrcholením dlouholeté snahy amerických republikánů o změnu daňových pravidel. Reforma má snížit korporátní daň z 35 na 20 procent. V případě daně z příjmu fyzických osob má senátní verze sedm daňových pásem mezi 10 a 38,5 procenta, návrh schválený ve Sněmovně reprezentantů má daňová pásma čtyři, a to v rozsahu 12 až 39,6 procenta.

Snížení daní ale podle propočtů ochudí státní pokladnu v příštích deseti letech odhadem o 1,5 bilionu dolarů. Několik republikánských senátorů má podle serveru Politico obavy, že předpokládaný rychlý hospodářský růst ztráty nenahradí. Navrhované změny jsou podle nich příliš radikální.

Republikánská strana má ve stočlenném Senátu 52 hlasů. Úspěch návrhu daňové reformy by zajistila prostá většina senátních hlasů, takže mezi republikány nesmí být víc než dva "odpadlíci". Demokraté budou proti návrhu s největší pravděpodobností hlasovat jako jeden muž.

Proti návrhu Trumpovy vlády se zatím otevřeně postavil jen republikánský senátor Ron Johnson ze státu Wisconsin. Pochybnosti ale neskrývá dalších šest republikánů, uvádí Politico. Vůdce republikánské senátní většiny Mitch McConnell tak má nejspíš už jen pár dní na to, aby váhající kolegy přesvědčil.

Pokud Senát návrh daňové reformy schválí, nebude mít Bílý dům ještě vyhráno. Musí být totiž zahájena složitá dohodovací procedura obou komor, na jejímž konci by měla být společná verze nového daňového plánu. Až pak bude návrh prezidentovi předložen k podpisu. Trump doufá, že zákon o daňové reformě bude moci podepsat ještě letos.