V EU začíná diskuse o novém dlouholetém rozpočtu bloku

Významná debata o podobě evropských financí začne v Bruselu naplno ve druhé polovině února poté, co Evropská komise za týden ve středu nabídne svou první obecnou představu o tom, jak by měl vypadat další dlouhodobý unijní rozpočet. Její návrhy či okruhy témat k diskusi budou podkladem pro následnou debatu šéfů států a vlád EU, kteří se 23. února sejdou v Bruselu na neformálním summitu.

Příští víceletý rozpočet či oficiálněji "víceletý finanční rámec", určí základní strukturu evropských peněz, včetně podoby a fungování unijních fondů od roku 2021. Jisté je, že proti stávajícímu období, tedy rozpočtu 2014 až 2020, nastanou změny. Jejich konkrétní podoba bude výsledkem složitého politického vyjednávání v příštích měsících.

Zcela jasná přitom nyní není ani délka nového víceletého rozpočtu. Nejpravděpodobnější zůstává sedmileté období, hovoří se ale také o zkrácení na pět let. Evropská komise i země chtějí věc uzavřít nejpozději příští rok na jaře, tedy ještě před dalšími volbami do europarlamentu. O víceletém rozpočtu a českém pohledu na něj se už například s šéfem komise Jeanem-Claudem Junckerem při své nedávné návštěvě Bruselu bavil i český premiér Andrej Babiš.

Tou nejzásadnější změnou bude výpadek britských příspěvků v důsledku brexitu. Odhadovanou "díru" okolo 13 miliard eur ročně přitom nebude podle komisaře pro rozpočet Günthera Oettingera možné "zalepit" jen úsporami.

"Problémem nejsou jen nižší příjmy po brexitu, ale také existence nových priorit v situaci, kdy se plátcům nechce dávat víc," řekl Fabian Zuleeg, analytik bruselského Střediska evropských politik (EPC).

Sedmadvacet zemí, které v EU zůstanou, chce totiž nejen udržet své stávající základní politiky, včetně třeba podpory vědy a výzkumu, ale také více vydávat na některé "nové výzvy", například na řešení migrační krize či společnou obranu a bezpečnost. V takové situaci Oettinger předpokládá, že úspory mohou mezeru po brexitu zaplnit jen asi z 20 procent.

Jednou z možností je mírný nárůst příspěvků členských zemí, které představují asi tři čtvrtiny příjmů rozpočtu unie. Tuto možnost zmiňovali jak Oettinger, tak předseda komise Juncker. Nynější výše příspěvků odpovídající jednomu procentu unijního hrubého národního důchodu by mohla vzrůst někam k 1,1 procenta či o něco výše.

Oettinger už se pochlubil předběžným souhlasem některých zemí, který získal na jednání s východoevropskými státy v Budapešti. Významnější ale v této souvislosti bude postoj takzvaných čistých plátců, tedy států, z jejichž kapes se rozpočet plní především.

Komise pravděpodobně na jaře navrhne také některé nové "vlastní zdroje" rozpočtu. Nyní jsou to například cla na dovoz ze třetích zemí nebo některé dávky z obchodování s cukrem. Do rozpočtu EU také přichází malá část vybrané DPH. V minulých týdnech Oettinger zmiňoval například novou daň z plastů či příjmy z obchodování s emisními povolenkami.

Pro příjemce unijních peněz, tedy země jako je ČR, bude prioritou vývoj debaty okolo fondů soudržnosti. Je pravděpodobné, že k dispozici v nich bude méně peněz. Diplomaté hovoří asi o desetiprocentním snížení, konečné rozhodnutí je ale zatím daleko. Po jarních diskusích chce totiž komise s konkrétní představou víceletého rozpočtu EU přijít až v květnu.

Pozměněn ale bude také celkový přístup k fondům a jejich fungování. Klíčovým tématem se nejspíš stane termín "evropská přidaná hodnota" a diskuse o tom, co vlastně přesně znamená. V komisi i mezi členskými zeměmi navíc sílí úvahy o tom, zda finance nespojit s některými novými podmínkami.

Často bývá zmiňováno například dodržování zásad právního státu, především ve vztahu k Polsku. S podobnými nápady Praha podle diplomatů nesouhlasí.

Z některých hlavních měst ovšem opakovaně zaznívá i připomínka, že státy nejvíce čerpající z kohezních fondů ukazují jen malou ochotu být solidární v migrační krizi.

Diplomaté navíc podotýkají, že "pověst" fondů není u čistých plátců do rozpočtu zrovna nejlepší, také v důsledku nejrůznějších skandálů okolo nich. "Mají nálepku 'černé díry na peníze', a tak je určité mezistátní velkorysosti cítit výrazně méně," komentoval náladu s diskusemi obeznámený diplomat středoevropské země.

Pro Česko tak budou, alespoň podle neoficiálních informací, nejspíš v nadcházející debatě klíčové dvě věci. První je, aby se v unijních fondech neškrtalo příliš. Druhou, aby - třeba v případě mírného navýšení příspěvků členských států - byly dostatečné peníze skutečně poskytnuty na řešení nových témat, jako je migrační problematika ve spolupráci se zeměmi původu migrantů či lepší ochrana vnější unijní hranice. Praha také bude se zájmem sledovat diskuse o budoucnosti společné zemědělské politiky.

V souvislosti s odchodem Británie z EU skončí její výrazná sleva z odvodů do společné unijní kasy, známá jako "britský rabat". Podobné, byť menší úlevy mají ale zatím vyjednány i některé další země. Komise letos navrhne, aby příští rozpočty už žádné podobné korekce neobsahovaly, rozhodnutí však bude právě na členských státech a stane se tak nejspíš napínavou součástí celého vyjednávání.

Komise také asi přijde s návrhy, které se budou týkat jen zemí platících eurem. Po britském odchodu bude 19 zemí eurozóny představovat 85 procent unijního hrubého domácího produktu a Bulharsko o vstupu vážně uvažuje. Nápad na samostatný rozpočet pro eurozónu, se kterým přišel francouzský prezident Emmanuel Macron, sice podporu nenajde, komise by ale mohla přijít například s nějakou podobou stabilizačního nástroje, určeného speciálně na podporu zemí s eurem a podobně.

Zdroj:
ČTK
Evropská unie
Přestat sledovat
Rozpočet
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
Mohlo by vás zajímat
15. 1. 2021 12:22
Dolar by měl letos napravovat ztráty v páru s eurem, zajímavý může být také ruský rubl. Měna není totéž jako akcie, vysvětluje stratég
Americký dolar
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Forex (FX)
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Miroslav Plojhar
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Ruský rubl
Přestat sledovat
14. 1. 2021 6:48
El-Erian: Na akciovém trhu je racionální bublina, růst výnosů dluhopisů ale vysílá varovný signál
Americké akcie
Přestat sledovat
Americké státní dluhopisy
Přestat sledovat
Býčí trh
Přestat sledovat
Dluhopisový trh
Přestat sledovat
Investiční bubliny
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Přestat sledovat
13. 1. 2021 13:04
Úpadek dolaru? Vlhký sen Rusů se hned tak nenaplní, vedle ekonomiky pozici americké měny drží i mocenský význam USA
Americký dolar
Přestat sledovat
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Geopolitická rizika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Spojené státy americké (USA)
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat
11. 1. 2021 6:27
Anketa: Co by (ne)mělo chybět ve vítězném portfoliu na rok 2021
Akciové tipy
Přestat sledovat
Akciový trh
Přestat sledovat
Alokace investic
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Bezpečné investice
Přestat sledovat
Dluhopisový trh
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investiční portfolio
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Komodity
Přestat sledovat
Miroslav Plojhar
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
Výhled na rok 2021
Přestat sledovat
Přestat sledovat