27. 1. 2021 17:00
ABCD investora: Jak na vítězné portfolio aneb Co letos na trzích (ne)potřebujete sledovat
Co přinese rok 2019 v oblasti kybernetické bezpečnosti, ochrany a útoků? Čeho se mají firmy obávat a na co si mají dát pozor?
Data získaná z úniků a kombinovaná s dalšími veřejně i neveřejně dostupnými informacemi se stanou vstupem pro umělou inteligenci a rozpoznávání jazyků a povedou k nové vlně plně automatizovaných a velice efektivních phishingových útoků založených na podstatně sofistikovanějším sociálním inženýrství.
S crimeware-as-a-service bude stále jednodušší útočit sofistikovaněji než s využitím ransomwaru, který byl dosud v zásadě nejoblíbenějším a nejefektivnějším nástrojem hackerů. Schopnost znemožnit chod firem i veřejné infrastruktury bude jedním ze zásadních cílů, kterého budou chtít kyberteroristické organizace dosáhnout. Výjimkou nebudou ani útoky přímo podporované některými státy. Oblíbeným a velice nebezpečným nástrojem bude útok přes dodavatele služeb, hardwaru či softwaru, neboť tam se stále budou objevovat slabé články.
Cyber crime pak bude namísto ransomwaru postupně posilovat i ve využití cryptominingu, a to vzhledem ke snadnější monetizaci, kdy se nemusí řešit správa plateb a podobně.
Ani v oblasti cloudových řešení nedojde k radikálním změnám. Cloud je dnes v mnoha podobách součástí podnikání i mezi koncovými uživateli, a proto bude v budoucnu růst důraz na bezpečnost cloudu a cloudových aplikací, bezpečné a auditované ukládání a práci s daty i efektivní správu všech nasazených cloudů, které firmy (ale i jednotlivci) mají. S tím, jak se množí masivní úniky hesel po napadení hackery, bude ještě podstatnější vše důsledně a správně chránit.
Problémy s využitím cloudu budou posilovány stále častějším přechodem k agilním metodám vývoje a okamžitému nasazování do produkce (takzvané Dev-Ops) a využitím technologií containerů. Čas na přemýšlení o bezpečnosti se tím zkracuje na nulu (pokud se vám nepodaří přejít k metodě Dev-Sec-Ops).
Bezpečnost on-line účtů a služeb založená na klasickém přihlašování pomoci uživatelského jména a hesla je již pár let zásadním problémem. Rok 2019 sice nepřinese konec hesel ve větším měřítku, ale je dobrým důvodem pro nasazení dvoustupňového ověřování a dalších pokročilejších metod přihlašování včetně biometrických metod či kryptograficky založených hardwarových klíčů.
Umělá inteligence (AI), hlavně v podobě strojového (ML) a hloubkového učení, bude pomocníkem jak na dobré, tak na špatné straně. Nejde sice o žhavou novinku, nicméně s rostoucí výpočetní kapacitou i lepší dostupností potřebného softwaru i hardwaru tvůrci virů a malwaru budou v AI/ML ještě více hledat pomoc v ochraně proti odhalení. Stejně tak se budou chovat systémy ochrany. Typicky půjde o hru na kočku a myš. Pomůže i hloubkové učení a efektivnější způsoby analýzy velkého množství dat, což lze ovšem opět využít pro dobré i špatné účely. Důležitý je i fakt, že tyto technologie výrazně posílí snahy o podvody s platebními kartami, on-line platbami i on-line reklamou.
Je jisté, že dojde k dalším únikům stovek milionů hesel a údajů o uživatelích, včetně kompletních údajů o platebních kartách a dalších datech, jež budou zneužívána ke krádežím identit a phishingovým útokům.
Zesílí útoky na internet věcí (IoT), platformu postavenou na nevhodných a chybně nasazených protokolech. Pokračovat budou i klasické útoky na infrastrukturu, napadání domácích i firemních routerů. Nebudou chybět ani nové kreativní cesty, jak napadená zařízení využívat pro útoky na přenášená data. Stále rychlejší infrastruktura přitom usnadní rozsáhlejší DDoS útoky.
Po sérií skandálů spojených zejména s Facebookem a narušováním soukromí bude sice snaha vrátit uživatelům kontrolu nad jejich daty velice silná, nebude mít ale žádné zásadní výsledky. Evropské nařízení GDPR umožní odhalit a postihnout některé hříšníky, většina jich ale zůstane neodhalena ještě několik let.
Extrémně rychlé mobilní sítě dále usnadní útoky hackerů z hlediska rychlosti a kapacity. Zásadní bude stále rostoucí podíl 5G (i 4G) zařízení ve fixní podobě, tedy postupné nahrazování pevných datových linek. Poroste také počet 5G IoT zařízení, která se tak přestěhují zpoza wi-fi routerů do přímo napadnutelné pozice.
Snaha napravit ochranu soukromí, úniky dat i další problémy prostřednictvím legislativních úprav či nové regulace se bude míjet účinkem. Dílem s ohledem na globální prostředí, ve kterém nelze dosáhnout shody a jednoty, ale i proto, že doba od návrhu úprav do jejich reálného nasazení je tak dlouhá, že původně řešené problémy a podmínky již budou minulostí.
Z hlediska informační a kybernetické bezpečnosti to tedy vypadá na další špatný rok. Rizikům se přitom lze vyhýbat dodržováním základních pravidel. Jde například o tato: