Toto je největší úskalí předpovídání budoucnosti

Vlastně nejde o nic nového. Třeba na přelomu 19. a 20. století ve Francii vznikla série kreseb hledících do roku 2000. I v nich přitom řada činností připadla na roboty.

Ano, traktory nebo kombajny se dnes umí po polích pohybovat pomocí GPS, jistě existuje i robot schopný "nahradit" holiče, kdyby se ovšem přiložené obrázky překreslily, aby vypadaly trochu futurističtěji, klidně by je mohli do své studie zařadit i experti z Oxford Martin School.

Nejde jen o automatizaci a robotizaci. Lidé jsou posedlí předvídáním budoucnosti. Nyní všichni odhadují, kdy přijde druhá vlna koronaviru, jaké budou její ekonomické dopady, jak dlouho poté bude hospodářství ožívat a jakým tempem. A senzacechtivá média jdou "věštcům" na ruku.

Margaret Heffernanová, autorka knihy Uncharted, přitom v souvislosti s predikcemi varuje před rezignací lidí na snahu o utváření budoucnosti. Upozorňuje, že lidé mají tendenci přijímat predikce jako jasnovidectví, kterému nemá smysl se vzpírat, ale ani pro jeho naplnění cokoli činit.

"Lidé bezmezně věřící predikcím jsou pasivními diváky, ačkoli by mohli být tvůrci budoucnosti," říká a upozorňuje, že pasivita brání u pozitivních předpovědí jejich realizaci, zatímco u negativních umocňuje jejich možné nepříznivé důsledky.

O (zdánlivém) tržním šílenství aneb Co nenávidí býci i medvědi

Ekonomika by ve druhém čtvrtletí měla spadnout možná až o desítky procent, ať již máme na mysli tu domácí, evropskou nebo americkou. Akciové trhy ale dokázaly ve stejném období výrazně narůst. O odtržení reálné ekonomiky od akciového trhu to ale tentokrát (tak docela) nebude.