Všechny varianty energetické budoucnosti Česka mají svá úskalí

Čtvrteční vydání Hospodářských novin přineslo shrnující článek již známých informací o problematice výstavby nových jaderných bloků a jiných alternativách. Pro odhad nákladů na výstavbu jednoho jaderného bloku se berou v potaz jediné dva běžící stavební projekty, a to v Maďarsku (160 miliard Kč) a Británii (1500 miliard Kč). Rozdílnost cen vychází z řady odlišností. Jednou z největších je, že projekt v Británii má státem garantované odkupní ceny elektřiny. Ze srovnání vychází, že případná výstavba jaderných bloků u nás by mohla být dražší, než se očekává.

"Jako alternativa výstavby nových bloků se jeví cesta, kterou se ubírá Německo, a to obnovitelné zdroje elektřiny doplněné o plynové elektrárny," píše ekonomický a astrategický analytik Komerční banky Jiří Kostka. Odpůrci této varianty tvrdí, že podmínky v Česku nejsou pro tuto variantu tak příznivé jako v jiných zemích. Německo například staví rozsáhlé větrné parky v Severním moři, zatímco v Česku je značný odpor obyvatel pro výstavbu větrníků v okolí jejich obydlí. Stejně tak solární energie nemá takový potenciál jako například ve Španělsku.

Co se týká plynových elektráren, tak jejich výstavba a náklady na provoz jsou zrcadlově odlišné od jaderných zdrojů. Výstavba je relativně levná (elektrárna v Počeradech stála přibližně 16 miliard Kč), avšak provoz je již značně dražší. To je také podle analytika KB Kostky důvod, proč Počerady několik let stály a ani nyní nejedou na plný provoz. Při nižších hladinách cen elektřiny se zde výroba jednoduše nevyplácí.