Začátek živoucí legendy aneb Jak a proč se zrodil Google

Když ji kalifornské úřady 4. září 1998 oficiálně zaregistrovaly, byla společnost Google jen obskurní garážovou firmičkou dvou vysokoškolských studentů. Po 15 letech od této události vykazuje Google miliardové zisky a patří mezi nejhodnotnější značky světa. Ve svém portfoliu má kromě desítek internetových služeb také vlastní webový prohlížeč či operační systém pro chytré mobily.

V létě 1995 dostal 21letý potomek ruských imigrantů Sergey Brin za úkol provést o rok staršího Larryho Page kampusem Stanfordovy univerzity. První z mladíků na této vysoké škole studoval informatiku, druhý o tom teprve uvažoval. Během tohoto prvního setkání si prý Page s Brinem vůbec neporozuměli, již o rok později se však sešli znovu, tentokrát při práci na programu BackRub, s jehož pomocí chtěl Page zmapovat odkazy mezi webovými stránkami a vytvořit jakousi mapu tehdejšího internetu. V jisté fázi vylepšování programu si Page s Brinem uvědomili, že analýzou vztahů mezi stránkami lze podstatně zvýšit relevanci výsledků internetového vyhledávání.

Z BackRubu Google

BackRub běžel na serverech Stanfordovy univerzity teprve krátce, když se jeho tvůrci rozhodli změnit název programu na Google. Dnes notoricky známá značka vznikla mírnou úpravou pojmu googol, jímž se v matematice označuje číslo skládající se z jedničky následované stovkou nul. A vyhledávač dělal novému jménu čest - již po roce fungování spotřebovával takové množství systémových prostředků školního výpočetního střediska, že Page a Brin museli zvážit, co dále.

Pokus prodat Google některému ze zavedených vyhledávačů vyšel naprázdno. Proto si oba mladíci 4. září 1998 založili firmu Google Inc. a se 100 tisíci dolarů, jež jim poskytl spoluzakladatel počítačové společnosti Sun Andy Bechtolsheim, se pustili do podnikání. První sídlo nalezla společnost Google v garáži v kalifornském Menlo Parku. Nezůstala v ní však dlouho. V prosinci 1998 zařadil časopis PC Magazine Google na svůj seznam sta nejlepších webů. Navíc tak učinil s dovětkem, že Google má "tajný recept na zobrazení extrémně relevantních výsledků". Graficky minimalistická stránka Googlu si díky tomu rychle získala množství příznivců a vyhledávač počtem uživatelů postupně pokořil takové giganty, jakými byly Yahoo!, Excite či AltaVista.

Konkurence v kapse, peníze inzerentů na rozvoj firmy na cestě

Spolu s počtem návštěvníků Googlu rostl také zájem inzerentů, takže se z vyhledávače stal dobře fungujícího stroj na peníze. Podstatnou zásluhu na tom měl zkušený manažer Eric Schmidt, který po svém příchodu do firmy v roce 2001 zprofesionalizoval její řízení.

Část vydělaných prostředků použil Google na další rozvoj. V dubnu 2004 například spustil vlastní e-mailovou službu Gmail, v únoru následujícího roku se zrodil mapový server Google Maps a v roce 2006 koupil populární server pro sdílení videí YouTube. Z dílen Googlu kromě toho vzešel internetový prohlížeč Chrome či operační systém Android pro chytré telefony a tablety.

Jak už to bývá, ne vše se Googlu vydařilo podle představ jeho vedení. Například ambiciózní projekt Google Wave, kombinující prvky mailu, instant messagingu a sociální sítě, byl pro nezájem veřejnosti zastaven. Stejně dopadla i služba Google Answers, která zprostředkovávala placené odpovědi na otázky uživatelů.

Konec pověsti mladé sympatické štiky

Google byl zpočátku internetovou komunitou vnímán jako sympatický vyzyvatel zlenivělých molochů typu Microsoftu. Pověst "cool" firmy si vysloužil rovněž neformální podnikovou kulturou. Během 15 let existence nicméně značka Google o část své někdejší aury přišla.

První větší šrám na své pověsti utrpěl Google v souvislosti s e-mailovou službou Gmail, jejíž fungování rozvířilo veřejnou debatu na téma ochrany soukromí. Množství citlivých osobních údajů, jež vyhledávač o svých uživatelích shromažďuje, vede některé kritiky až k paralelám s Velkým bratrem z proslulého románu George Orwella.

Pověsti Googlu nepřidal ani jeho ústupek čínské vládě ve věci cenzury politicky citlivých témat nebo kontroverzní rozhodnutí digitalizovat a přes internet zpřístupnit miliony knih, včetně těch, na něž se vztahují autorská práva.

Zdroj:
ČTK
Technologie
Přestat sledovat
Alphabet (Google)
Přestat sledovat
Internet
Přestat sledovat
Mohlo by vás zajímat
20. 4. 2021 17:01
VE STŘEDU V 10 HODIN ŽIVĚ: Aktuálně z trhů (Štěpán Křeček, BH Securities)
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
20. 4. 2021 12:31
Zajištění proti inflaci? Třeba i levná hypotéka, vysvětluje expert
České státní dluhopisy
Přestat sledovat
Hypotéky
Přestat sledovat
Inflace
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Výnosy
Přestat sledovat
Zajištění
Přestat sledovat
19. 4. 2021 14:40
Investorský magazín: Jsou high yield dluhopisy nebo akcie Coinbase zajímavou volbou pro drobné…
Bitcoin
Přestat sledovat
Dluhopisový trh
Přestat sledovat
Firemní dluhopisy
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Kryptoměny
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
17. 4. 2021 20:31
Lukáš Novotný (WOOD & Company): S&P 500 může projít korekcí, prudké poklesy ale i díky pozitivnímu…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat