Zahraniční dluh ČR se v 1. čtvrtletí přiblížil dvěma bilionům Kč

Zahraniční závazky s původní splatností delší než jeden rok tvoří 74,1 % dluhových pasiv. "K růstu zahraničního zadlužení přispěl hlavně vývoj zahraničních závazků bankovního sektoru. Jejich nárůst souvisel především s růstem přijatých krátkodobých depozit od zahraničních bank a nebankovních klientů," uvedla centrální banka. Na bankovní sektor včetně ČNB připadá 23 % zahraničního dluhu.

Zahraniční zadlužení vládního sektoru rostlo tím, jak zahraniční investoři nakupovali české vládní dluhopisy. Zahraniční závazky vládního sektoru mají na celkovém dluhu podíl 28,6 %.

Objem zahraničních závazků podnikového sektoru klesl vlivem snížení dluhů tuzemských dceřiných společností vůči zahraničním přidruženým podnikům. Zahraniční závazky podnikového sektoru zaujímají 48,4 % celkové zahraniční zadluženosti.

"Přírůstek zahraničního dluhu ve struktuře podle instrumentů byl patrný zejména v růstu podílu vkladů na úkor zastoupení ostatních instrumentů. Dluhopisy a půjčky jsou v nejvyšší míře používané instrumenty, 62,7 % zahraničního dluhu," uvedla ČNB.

Soukromý sektor se na dlouhodobé zahraniční zadluženosti podílí 46 %. Zbývajících 54 % tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu se splatností nad jeden rok, doplnila centrální banka.

Zdroj: ČTK

Aktualita pro rok 2026