Brexit je jen zahřívací kolo, další zvraty na globálních trzích nás teprve čekají

Je tu slon!

Většina komentářů k významu výsledku referenda připomíná indické podobenství o slepcích a slonovi. V tomto příběhu několik slepců ohmatává slona z různých stran a každý podle toho, co nahmatá, popisuje, jak asi slon vypadá. Vznikne z toho obrovská hádka. Podobné je to i s komentáři k brexitu, který někteří komentátoři popisují jako xenofobní reakci na imigrační politiku a nedávné teroristické útoky. Jiní zase upozorňují na přehnané regulace a kontrolu ze strany EU a náklady na transferové platby do EU.

Oním slonem v místnosti tu není ani tak samotná EU, jako spíše britská vláda, centrální banky a jejich nekonečný tlak na prodlužování a předestírání cesty z každé krize. Tento přístup dostal trhy a ekonomiku rychle na cestu do současného podsvětí kvantitativního uvolňování a nulových, nyní dokonce i záporných sazeb, tedy před deseti lety nemyslitelného prostředí.

Kvantitativní uvolňování a záporné sazby? Trpělivost dochází

Zákeřný přístup kvantitativního uvolňování a nízkých sazeb je požehnáním pro již tak mocné elity, protože ti, kdo mají peníze, mohou na trzích aktiv díky nulové ceně peněz značně zbohatnout. Společně s postupující globalizací však klesá podíl práce a špatné nacenění peněz znamená, že je obchodní prostředí plné neproduktivních firem a neproduktivního chování. Příkladem jsou vysoce výdělečné firmy půjčující si na téměř nulový úrok, aby odkoupily vlastní akcie a obohatily své akcionáře.

Brexit pro britské voliče představoval vlastně jen skvělou příležitost vyslovit všeobecnou nespokojenost s "vládnoucími kruhy"; říci "ne" nejen Cameronovi nebo EU, ale celému současnému nepořádku všude okolo. Jednou z nejzajímavějších věcí na brexitu je konec předpokladu, že zůstane zachován status quo, tedy silná tendence preferovat známou, i když nepříjemnou situaci před tou neznámou. Před referendem nebylo jasné, jak by měla Británie po brexitu vypadat, a nyní je jasné, že v důsledku volby může ztratit Skotsko a možná i více.

Před plebiscitem mnoho lidí uvádělo jako precedenty nedávné skotské referendum o nezávislosti i referendum v Quebecu v roce 1995 o nezávislosti na Kanadě. V obou případech výsledná volba znamenala nárůst podpory pro dosavadní stav, ačkoli předchozí průzkumy ukazovaly na něco jiného. Skutečnost, že tolik Britů bylo ochotno vykročit do neznáma, naznačuje, že dochází k určité revoluci a že status quo dostal padáka.

Dopady brexitu na trhy

Brexit má ovšem značný dopad na budoucnost měn i na všechny finanční trhy, a to hned na dvou frontách. Jsou zde politická rizika a také riziko, že centrální banka ztratí kontrolu. Druhé zmíněné riziko se již letos poměrně jasně projevilo, když japonský jen posílil i přes rozsáhlý program kvantitativního uvolňování ze strany Bank of Japan. Nyní se Japonsko rychle blíží k bodu zvratu, kdy političtí činitelé mají pocit, že musejí odmítnout další plnění dohod z nedávných summitů a jen opět devalvovat. Spustí to japonskou verzi brexitu? A jak by to vypadalo? Všeobecné odmítnutí pokusů Bank of Japan a vlády o devalvaci měny a následná krize státního dluhu?

Za Atlantikem se vlivy, které vedly k brexitu, jasně projevují na amerických prezidentských volbách, kde Trump představuje živoucí odmítnutí současného statu quo. Brexit by nás měl především naučit nedůvěřovat průzkumům veřejného mínění před volbami 8. listopadu. Motivovaní revolucionáři očividně chodí k volbám ve větším počtu než pouzí nespokojenci. V roce 2017 nás může čekat nová francouzská revoluce při tamních volbách. Měnové trhy nejspíše zůstanou neklidné, protože signály centrálních bank nejsou tím, čím bývaly, a všichni se snažíme zjistit, co se bude napříště dít. Brexit je možná jen zahřívacím kolem před globální revolucí proti současnému paradigmatu trhu a politiky.