O možných dopadech umělé inteligence na ekonomiku aneb Víme, že (téměř) nic nevíme

Pro investory je jedním z nejdůležitějších poznatků to, že objem toho, co neví, je podstatně větší než objem toho, co ví. Proto je diverzifikace portfolia jednou z klíčových strategií pro dlouhodobé zachování bohatství. V současnosti věříme, že AI má potenciál v dalších dekádách otřást trhy a výrazně přeměnit ekonomiku, jak ji známe. Lze to porovnat se začátkem 21. století, který přinesl dva relevantní proudy, jež výrazně přeměnily ekonomické podnebí – automatizaci a globalizaci. Tyto dva pomalu expandující vlivy způsobily strukturální změny, jež vyústily v deflační prostředí, nerovnoměrné rozdělení bohatství, lepším korporátní výsledky a také v dalekosáhlé politické a společenské důsledky. Jakým způsobem a tempem začne svět měnit umělá inteligence, je nyní extrémně nejisté.

Současná umělá inteligence

Mnoho odvětví experimentuje s AI v široké škále činností, ale její hlubší adaptaci pozorovat pouze v několika specifických odvětvích. Jedná se především o zákaznickou podporu a softwarové inženýrství. Existují náznaky, že v důsledku toho poptávka po pracovní síle v těchto oblastech polevuje, ale v kontextu celé ekonomiky se zatím jedná o nepatrné vlivy.

Kontaktní centra v USA zaměstnávají zhruba 1,8 % celkové pracovní síly a mzdové náklady tvoří v tomto odvětví až 95 % nákladů firem. Velké jazykové modely založené na strojovém učení jsou ideální pro rutinní úkoly, jež zahrnují textovou nebo mluvenou komunikaci. Dosavadní data ukazují, že adaptace těchto modelů vede k vyšší produktivitě práce, přičemž spíše než o výměnu za živé zaměstnance se většinou jedná o pomocný nástroj pro ně. Adaptace této technologie nicméně podle studií dále zrychluje a zaměstnanost v tomto odvětví v posledních 18 měsících klesla o výrazných 10 %. Souvisí to ale také s nadále mimořádně nízkou celkovou nezaměstnaností v USA a rostoucími mzdami.

Softwarové inženýrství zaměstnává v USA 1,1 % pracovní síly. Jde o odvětví s aktuálně největším potenciálem využití jazykových modelů. Důvodem je nedostatek softwarových vývojářů, který vede k vysokým mzdovým nákladům. Další důvod spočívá ve vyšší produktivitě, třeba podle studie MIT softwaroví vývojáři s pomocí AI dokázali v průměru vytvořit softwarový kód o 56 % rychleji než bez ní. Ačkoli vývojáři stráví jen asi polovinu času přímo programováním, stále jde o výrazné zvýšení produktivity. Vliv AI na zaměstnanost v odvětví je zatím méně očividný než v případě kontaktních center, například studie Challenger Report přisuzuje AI jen asi 12,5 % výpovědí v odvětví v letošním druhém čtvrtletí.

Trend automatizace bude pokračovat. Podle studie McKinsey & Company sníží AI v Americe v rámci odvětví kontaktních služeb v dalších dekádách počet lidských interakcí až o 50 %. V softwarovém inženýrství je další vývoj méně jasný, bude hodně záviset na schopnostech AI. Podle toho bude AI buď pomocným nástrojem pro inženýry, nebo je nahradí.

Praxe v reálném čase

Dopad AI (především) skrze tato dvě odvětví na celou ekonomiku je ale v současnosti nepatrný. Důležitou otázkou do budoucna je, jakým způsobem se AI dokáže rozšířit do ostatních oblastí hospodářství. Napříč odvětvími existují náznaky experimentování s nástroji AI.

Mnohé firmy hledají možnosti integrace nové a rychle se rozvíjející generativní umělé inteligence (GAI). Ta je schopna vytvářet a složitě upravovat texty a grafické výstupy, jako jsou videa či obrázky. Proces adopce má velký potenciál, ale je stále na začátku. Podniky teprve objevují možnosti těchto technologií, studují regulatorní prostředí a připravují své zaměstnance na jejich použití.

V anketě McKinsey & Company z dubna 2023 třetina respondentů (šlo o globální vzorek populace) uvedla, že používá GAI, ale možnosti užití jsou zatím nejednoznačné a neprozkoumané. Nejčastěji se GAI používá v odvětví marketingu a prodeje, vývoje služeb a zákaznické podpory, kde 10-14 % respondentů uvedlo pravidelné využívání GAI. Specificky jde zejména o vypracování textů, personalizovaný marketing, shrnutí textových dokumentů, identifikaci poptávkových trendů, vypracovávání technických dokumentů, chatboty nebo prognózování trendů.

Kdy začne AI měnit svět?

Postupem času se AI pravděpodobně stane dalším velkým vlivem, který promění ekonomiku a přinese dalekosáhlé změny v politice, rozdělení bohatství a celé společnosti. Ačkoli je tento trend teprve na začátku, je zřejmé, že AI povede k výraznému růstu produktivity napříč odvětvími. Předvídání konkrétních dopadů AI je ovšem velice náročné, protože samotná technologie se rychle a často nepředvídatelně vyvíjí a největší dopady mohou mít zatím ještě neobjevené oblasti a aplikace.

Většina studií odhaduje, že největší vliv AI na ekonomiku přijde nejdříve v další dekádě. Zdá se tedy, že v příštích několika letech bude mít navrch inflační sekulární dynamika nad deflační dynamikou umělé inteligence. Využití potenciálních přínosů AI za účelem posílení produktivity bude vyžadovat rekvalifikaci pracovních sil a smysluplné organizační a procesní inovace, které byly v historii velice pomalé. Pravděpodobnější tedy je, že integrace AI bude postupovat pomaleji než proinflační vlivy, které již nyní vedou ke změnám v rozhodování firem (například potřeba budovat odolné dodavatelské řetězce).

Výhled

Ekonomika může růst pouze tehdy, když se na tom podílí rostoucí počet lidí nebo roste produktivita každého z nich. V rozvinutých zemích hraje demografický vývoj v neprospěch ekonomického růstu, a míra růstu produktivity tak bude klíčová. Z toho je zřejmé, že dlouhodobě právě míra adaptace AI rozhodne o hospodářské budoucnosti vyspělých zemí.

Většina studií poukazuje na největší vlnu adopce AI a s tím spojený růst produktivity v letech 2030-2050. Historicky měly technologie pro všeobecné použití, které mohly být široce zavedeny v celé ekonomice, jako byly elektřina nebo počítače, měřitelný dopad na produktivitu přibližně jedno až tři desetiletí po vzniku inovace. K tomuto zpoždění mezi vynálezem a makroekonomickým dopadem dochází z několika důvodů.

• Většina komerčních využití univerzálních technologií vyžaduje doplňkové vynálezy, které se vyvíjejí v průběhu času (například až vynálezy jako Microsoft Excel nebo Word umožnily širší komerční využití počítačů).
• Společnosti musejí investovat do zavádění nových technologií a do přeškolování pracovníků.
• Hlavní přínosy technologií pro všeobecné použití obvykle neplynou z rychlejšího provádění již zavedených procesů, ale z úplně nových přístupů. Identifikace a osvojení těchto přístupů vyžaduje čas.

Historie se samozřejmě nemusí (a nebude) opakovat, naznačuje nicméně, že významná komerční integrace AI spíše nebude záležitostí let, ale desetiletí.

Vědci se neshodují na tom, jak velký vliv AI bude mít. Rozpětí odhadů vlivu AI na ekonomiku od různých analytických společností je tak široké, že o něm zatím nemá smysl vážně hovořit. Mnohé studie ani neberou v potaz sekundární růst produktivity v důsledku efektivnějšího výzkumu a vývoje za pomoci AI, který je ještě méně předvídatelný. Vzhledem k tomu, že se tato technologie stále vyvíjí, existuje mnoho neznámých a nové se objevují. Potenciální přínosy pro růst a produktivitu se budou odvíjet od toho, zda přijde technologický průlom, který je přitom obtížné predikovat. Výzkumníci v oblasti AI nepředvídali mnoho schopností, které modely získaly v průběhu svého rozšiřování.

V krajním případě můžeme být svědky vývoje něčeho jako "umělá obecná inteligence" (AGI), tedy technologie, která by mohla vykonávat všechny intelektuální úkoly, jež zvládá člověk. Taková technologie by byla skutečně transformační, protože by kromě jiného mohla automatizovat vědecký pokrok. A protože inovativní umělá inteligence by mohla také chrlit nápady na vytváření dalších a lepších systémů umělé inteligence, mohli bychom získat velice rychlou zpětnou vazbu, která by způsobila explozivní pokrok (jakkoli dopad takové technologie na růst by mohl být stále omezen fyzickými nebo regulatorními překážkami). V tomto ohledu lze tedy jen zopakovat, že víme, že toho mnoho (a stále více) nevíme.

Zdroj: BH Securities