Jim Rogers: Dochází ke globální destrukci úspor. Dolar není bezpečný přístav, i když ho tak mnozí vnímají
Poprvé v historii centrální banky jako jeden muž tisknou peníze a snaží se znehodnotit měny. Nevím, jak to dopadne, ale tento závod opravdu nemá obdoby. Jakmile jedna měna oslabí, je potřeba se ptát, oproti které další měně. Síla peněz totiž klesá plošně, vysvětluje Jim Rogers v rozhlasovém rozhovoru pro Peak Prosperity.
Rogers drží americké dolary ne proto, že by měl v tuto měnu nějakou zvláštní důvěru, ale proto, že v dobách otřesů na trzích funguje jako stabilizační prvek portfolia. "Není to bezpečné útočiště, ale spousta lidí tak dolar vnímá," upozorňuje Rogers. V dlouhodobém výhledu je ale opatrný. "Nevím, jestli bude mít smysl dolary držet za pět nebo deset let."
Na trzích není aktivum, které by neneslo rizika. Investoři, kteří hledají přijatelný poměr rizika a výnosu, to mají podle Jima Rogerse těžké. "Držím zlato i stříbro, komodity obecně jsou totiž docela dobrou cestou, jak celou současnou situaci okolo oslabování měn hrát, ale ideální varianta neexistuje. Zemědělská aktiva (půda, komodity samotné) jsou z reálných aktiv možná nejlepší."
Investování jako takové ale prochází zásadní proměnou. Ti, kdo byli vždy ochotní svými úsporami a investicemi na důchod podporovat ekonomiku, jsou v posledních letech trestáni. Přitom právě na nich dosud stála celá (západní, americká) společnost.
"Centrální plánovači" podle Rogerse na úkor zodpovědných a spořivých zachraňují nezodpovědné. "Kdykoli se v historii dělo něco podobného, mělo to obrovské sociální, ekonomické a mnohdy i bezpečnostní důsledky," připomíná známý investor například 20. léta v Německu nebo Itálii.
"Hodně lidí v Americe šeřilo, nekupovalo si několik domů a podobně. Chovali se zkrátka tak, jak se správní hospodáři mají chovat. Nyní jsou ale za svou zodpovědnost potrestáni prakticky nulovým zhodnocováním úspor," upozorňuje Rogers. To nutí i konzervativní třídu investorů k návštěvám kasina zvaného Wall Street, nebo obecně akciové trhy.
