Nezaměstnanost v USA v září mírně klesla. Vzniklo výrazně více pracovních míst, než se čekalo
Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech v září klesla o desetinu procentního bodu na 4,1 %. Ekonomové přitom čekali stagnaci na 4,2 %. V ekonomice navíc mimo zemědělství vzniklo výrazně více pracovních míst, než se čekalo. Ekonomové vyhlíželi vznik asi 140 tisíc pozic, skutečnost ale byla s 254 tisíci míst téměř dvojnásobná. Navíc údaj za srpen byl revidován na 159 tisíc ze 142 tisíc.
V soukromém sektoru v září vzniklo zhruba 223 tisíc míst po přírůstku asi 114 tisíc míst v srpnu (revidováno ze 118 tisíc), čekal se vznik jen zhruba 125 tisíc míst. Ve zpracovatelském sektoru počet pracovních míst klesl o sedm tisíc (odhad: -5 tisíc, srpen: -27 tisíc) a vládní sektor zaznamenal vznik asi 31 tisíc míst (srpen: +45 tisíc). Více než 70 % z 254 tisíc nových pracovních míst připadá na zdravotnictví, zábavu a volnočasové aktivity a vládní sektor.
Míra participace, vyjadřující zapojení práceschopných lidí (zaměstnaných i nezaměstnaných) na trhu práce USA, v září zůstala na 62,7 %. Nezaměstnanost U6, která bere v úvahu i ty, kteří už hledání práce vzdali, a rovněž ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný, se snížila o dvě desetiny procentního bodu na 7,7 %.
Průměrný hodinový výdělek v září stoupl meziměsíčně o 0,4 %, čekalo se jeho zvýšení o 0,3 % po srpnovém růstu o 0,5 % (revidováno z +0,4 %). V meziročním srovnání se mzdy zvýšily o 4 %, čekalo se tempo o dvě desetiny procentního bodu nižší po srpnovém růstu o 3,9 % (revidováno z +3,8 %). Za konzistentní s inflačním cílem americké centrální banky na úrovni 2 % je považován růst mezd v pásmu 3 až 3,5 %.
"Zpráva z trhu práce USA za září vyznívá příznivě. Míra nezaměstnanosti klesla a tvorba pracovních míst výrazně pozitivně překvapila. Celkově tak podle mě potvrzuje očekávání, že na listopadovém jednání měnový výbor americké centrální banky sníží základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 %," říká Ellen Zentnerová, stratéžka v Morgan Stanley Wealth Management. "Inflační zprávy jsou také příznivé, stále ale pozorujeme proinflační tlak ze strany silného růstu mezd," dodává.
"Údaj o tvorbě pracovních míst mi vyrazil dech," uvádí Kathy Jonesová, stratéžka pro investice do pevně úročených aktiv ve společnosti Charles Schwab. "Rovněž srpnový údaj byl revidován výše, takže investoři mají před očima jasný důkaz toho, že trh práce ve Spojených státech zůstává silný. Očekávám pokračování uvolňování měnové politiky Fedu, ale jen v krocích po 25 bazických bodech," doplňuje.
Podle dat ADP v americkém soukromém sektoru v září vzniklo 143 tisíc pracovních pozic. Analytici čekali přírůstek 120 tisíc míst po vzniku 103 tisíc pozic v srpnu (revidováno z 99 tisíc).
Inflace v srpnu spadla na 2,5 %, HDP v druhém kvartálu vzrostl anualizovaně o 3 %
Meziroční inflace ve Spojených státech v srpnu spadla proti červenci o čtyři desetiny procentního bodu na 2,5 %, nejnižší úroveň od února 2021. Jádrová inflace, která nezohledňuje kolísavé ceny potravin a energií, nicméně zůstala na 3,2 %. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny ve Spojených státech v srpnu zvýšily o 0,2 %, stejně jako v červenci.
Inflační údaje jsou klíčové pro americkou centrální banku při rozhodování o nastavení měnové politiky. Na zářijovém zasedání americká centrální banka zahájila cyklus uvolňování měnové politiky, základní úrokovou sazbu přitom srazila rovnou o 50 bazických bodů do pásma 4,75 a 5,00 %. Předloni v červnu se inflace v USA vyšplhala až na 9,1 %, a byla tak nejvýše za více než 40 let. V reakci na rostoucí inflaci Fed předloni v březnu zahájil cyklus utahování měnové politiky, během kterého svou základní úrokovou sazbu zvýšil kumulovaně o více než pět procentních bodů.
Ekonomika Spojených států se v letošním druhém čtvrtletí v přepočtu na celý rok podle finálních dat statistické agentury amerického ministerstva obchodu zvýšila o 3 %. Vyšší HDP odrážel především zvýšení spotřebitelských výdajů a podnikových investic. Spotřebitelské výdaje, které jsou hlavní hnací silou ekonomiky, vzrostly o 2,8 % a podnikatelské investice se meziročně zvýšily o 8,3 %, přičemž nejvíce se investovalo do zařízení.
Největší světová ekonomika prokázala pozoruhodnou odolnost, když čelila 11 zvýšením úrokových sazeb, které americká centrální banka prováděla v letech 2022 a 2023 v boji proti nejhorší inflaci za čtyři dekády.
Zdroj: tradingeconomics.com, CNBC, Bloomberg, MarketWatch