Fed na listopadovém jednání snížil základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů
Americká centrální banka podle očekávání na listopadovém zasedání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50-4,75 %. V září Fed zahájil cyklus uvolňování měnové politiky redukcí sazeb o 50 bazických bodů. Předtím centrální banka naposledy sazby zvýšila loni v červenci, od té doby se základní úrok držel v pásmu 5,25-5,50 %, což byla nejvyšší úroveň od roku 2001. Šéf centrální banky na tiskové konferenci po listopadovém zasedání řekl, že výsledek voleb se na rozhodnutích Fedu v nejbližší době neprojeví.
Americká centrální banka snížením základní úrokové sazby reaguje na pokračující pokles inflace. Předloni v červnu se meziroční inflace v USA vyšplhala až na 9,1 %, a byla tak nejvýše za více než 40 let. V reakci na rostoucí inflaci Fed předloni v březnu zahájil utahování měnové politiky, jeho základní sazba od té doby stoupla o více než pět procentních bodů. Podle posledních údajů byla ve Spojených státech v září meziroční inflace 2,4 %, proti předchozímu měsíci klesla o desetinu procentního bodu, a dále se tak přiblížila 2% cíli.
Fed - základní úroková sazba (v %), zdroj: tradingeconomics.com
Ekonomická aktivita podle centrálních bankéřů pokračuje v solidním růstu. Inflaci Fed nadále hodnotí jako mírně zvýšenou. "Měnový výbor je pevně odhodlán podporovat maximální zaměstnanost a návrat inflace k 2% cíli," uvedla centrální banka.
Lednový návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podle agentury AP vyvolává obavy z vměšování prezidenta do rozhodování Fedu, neboť Trump prohlásil, že jako hlava státu by chtěl mít vliv na rozhodování centrální banky o úrokových sazbách. Za svého předchozího funkčního období Trump veřejně kritizoval šéfa Fedu Jeromea Powella poté, co centrální banka v boji proti inflaci zvýšila sazby.
Během tiskové konference po listopadovém jednání Powell uvedl, že centrální banka v tuto chvíli ve svém rozhodování výsledek voleb z tohoto týdne nebere v úvahu. "V nejbližší době nebudou mít volby žádný vliv na naše rozhodnutí," řekl Powell. Centrální banka podle něj nepředjímá budoucí politiku vlády.
V zářijové makroekonomické prognóze měnový výbor Fedu zlepšil výhled inflace pro tento a příští rok, mírně ovšem zhoršil výhled růstu HDP Spojených států v letošním roce a poměrně výrazně zhoršil výhled nezaměstnanosti.
Index výdajů na osobní spotřebu (PCE index), což je Fedem preferovaný inflační ukazatel, by měl letos proti loňsku vzrůst o 2,3 %, v předchozí prognóze z června centrální banka předpovídala růst o 2,6 %. Příští rok by pak měl růst zpomalit na 2,1 %, v červnu Fed počítal s tempem růstu 2,3 %. Výhled pro rok 2026 potvrdil Fed na úrovni 2 % a v roce 2027 čeká rovněž růst 2% tempem.
Celková míra nezaměstnanosti by letos měla dosáhnout podle aktuální prognózy 4,4 %, v červnu Fed vyhlížel 4 %. Na 4,4 % by měla být nezaměstnanost i v příštím roce, v dalších dvou letech by se pak měla mírně snižovat.
Hrubý domácí produkt by měl letos i v dalších třech letech růst 2% tempem. Výhled pro roky 2025 a 2026 tak Fed potvrdil, výhled pro letošní rok ale o desetinu procentního bodu zhoršil.
Fed - makroekonomická prognóza, zdroj: Fed
Základní úroková sazba by podle Fedu letos měla klesnout ještě jednou o čtvrt procentního bodu. Pro příští rok pracuje Fed podle zářijové prognózy se scénářem poklesu sazby kumulovaně o procentního bod, v roce 2026 by se sazba měla snížit o dalších 50 bazických bodů.
Fed - dot plot, zdroj: Fed
Komentář expertů z XTB
Zdroj: Fed, Bloomberg, CNBC
Aktuality
