Inflace v Česku v říjnu zrychlila, analytici varují před růstem cenových tlaků

"Spotřebitelské ceny v říjnu pokračovaly ve zrychlování meziročního růstu. Ten byl však stejně jako v září tlumen cenami pohonných hmot, které již tři měsíce po sobě klesly," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. V říjnu se ceny pohonných hmot a olejů meziročně snížily o 11,4 %.

V oddíle bydlení byly v říjnu meziročně vyšší ceny elektřiny o 10,5 %, teplo a teplá voda zdražily o 8,3 % a ceny tuhých paliv přešly ze zářijového poklesu o 0,9 % v růst o 0,9 % v říjnu. Ceny zemního plynu zmírnily pokles na 2,3 %. Dále v bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 6,2 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,2 %, vodného o téměř 11 % a stočného o více než 13 %.

Dražší bylo v říjnu i stravování a ubytování, ceny stravovacích služeb stouply meziročně o 6,9 % a ubytovacích služeb o devět procent. Dovolená s komplexními službami zdražila oproti loňskému říjnu o pět procent. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 4,5 %, piva o 4,4 % a tabákových výrobků o sedm procent. Naopak ceny vína meziročně klesly o 1,6 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší zejména ceny másla (o 40,6 %) a čokolády a čokoládových výrobků (+14,4 %).

Ceny zboží v říjnu meziročně úhrnem vzrostly o 1,3 % a ceny služeb byly vyšší o 5,3 %.

Statistici v pondělí zveřejnili také informace o zářijovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Oproti srpnu se ceny vývozu snížily o 0,5 % a ceny dovozu klesly o 0,6 %. V meziročním srovnání ceny naopak stouply, vývozní ceny o 2,3 % a dovozní ceny o  0,4 %. "Vývozní i dovozní ceny elektřiny a pohonných hmot ale meziročně významně klesly," upozornil vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.

Analytici: Inflaci táhly služby spojené s bydlením, v závěru roku zrychlí

Vývoj meziroční inflace byl v souladu s očekáváním trhu i České národní banky. Přetrvávající růst cen ve službách podle analytiků ale naznačuje, že cenové tlaky v ekonomice nejsou zdaleka utlumené. Očekávají, že se míra inflace na konci roku může dostat nad 3 %.

Nárůst inflace byl tažen především rostoucími náklady na bydlení a energie, což potvrzuje trend z posledních měsíců. "Růst nákladů na bydlení je částečně důsledkem nízké srovnávací základny z loňského roku, ale vidíme také zrychlování imputovaného nájemného," upozorňuje Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE. Zároveň předpokládá, že meziroční inflace by v prosinci mohla dosáhnout až 3,3 %, sestupný trend očekává až v prvním čtvrtletí 2025​.

Analytici rovněž varují před přetrvávajícími cenovými tlaky ve službách. "Zatímco růst cen zboží je již umírněný díky slabší poptávce, ceny služeb, především v oblasti bydlení, stravování a rekreace, stále rostou svižným tempem," vysvětluje Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti CYRRUS. Očekává, že inflace bude růst i na konci roku, a nevylučuje dosažení hranice 3 %. Podle něj situace v sektoru služeb nenaznačuje brzký obrat a inflační tlaky budou přetrvávat​.

"Pozitivní je umírněný meziměsíční vývoj cen v některých kategoriích, například u oděvů a výrobků pro domácnost. Naopak růst cen v sektoru rekreace a kultury, stejně jako zdražení v kategorii bydlení, poukazují na přetrvávající inflační rizika," konstatuje Miroslav Novák, analytik společnosti AKCENTA CZ. Očekává, že v posledních dvou měsících roku míra inflace překročí 3 % a celoroční průměr se bude pohybovat kolem 2,5 %​.

Hlavním problémem jsou podle analytiků stále rostoucí ceny služeb. "Vývoj ve službách nenaznačuje ústup inflační vlny. Situace se může zhoršit i v lednu, kdy lze očekávat další přeceňování zboží," uzavírá Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS. Upozorňuje také, že inflační tlaky jsou dočasně zvýšené efektem nízké srovnávací základny z minulého roku, což se projeví především v závěru roku​.

Ekonom z UniCredit Bank Patrik Rožumberský konstatoval, že se v říjnu zdroj růstu meziroční míry inflace přesunul od cen potravin k cenám energií. "Další zrychlení inflace nás pravděpodobně nemine ani v závěru roku. V listopadu budou zřejmě proti sobě působit obnovení růstu cen pohonných hmot a návrat cen energií na sestupnou dráhu, přičemž inflace by ještě mohla setrvat na říjnové úrovni. V prosinci už se jeví zvýšení inflace kvůli nízké základně jako velice pravděpodobné. Očekáváme dosažení či lehké překročení hranice tří procent," uvedl.

Také hlavní ekonom Deloitte David Marek předpokládá další zrychlení tempa růst spotřebitelských cen. "V listopadu a prosinci inflace nejspíše opět vystoupí z tolerančního pásma kolem inflačního cíle. Zkraje příštího roku se však opět vrátí pod hranici tří procent," uvedl. Tento vývoj by podle něj neměl bránit České národní bance v pokračování snižování úrokových sazeb. Pokles sazeb by přitom podpořil výkon české ekonomiky.

Další uvolňování měnové politiky s ohledem na vývoj inflace předpokládá i Radomír Jáč, který upozornil, že meziroční inflace byla v souladu s prognózou centrální banky. "Co se týče výhledu měnové politiky, nadále předpokládáme, že ČNB sníží své úroky o čtvrt procentního bodu i na prosincovém zasedání," uvedl. Minulý týden ČNB snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta.

Říjnová meziroční inflace 2,8 procenta byla v souladu s podzimní prognózou ČNB

Říjnová meziroční inflace 2,8 procenta byla v souladu s podzimní prognózou České národní banky. Ani ve struktuře spotřebního koše nebyly odchylky od predikce významné. Mírně rychlejší růst regulovaných cen vyvážila o něco slabší dynamika cen potravin, nápojů, tabáku a nepatrně hlubší pokles cen pohonných hmot, uvedl dnes v komentáři k údajům o inflaci ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

Jádrová inflace, která zahrnuje výrobky a služby nepodléhající regulaci ani výrazným cenovým výkyvům, byla podle něj v souladu s predikcí. Působí na ní růst mezd v tuzemské ekonomice, který má vliv zejména na ceny služeb. "Předchozí déletrvající útlum domácí poptávky ovlivněný přísnou měnovou politikou ČNB jádrovou inflaci naopak brzdí. Dochází přitom k poklesu ziskových přirážek výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb k jejich nákladům, což vliv rostoucích mezd na ceny služeb částečně vyvažuje. Ceny zboží v rámci cenového jádra přitom meziročně prakticky stagnují," dodal.

K meziroční inflaci v říjnu výrazně přispíval růst cen elektřiny, vytápění i vodného a stočného. Zdražovaly také tabákové a alkoholické výrobky. Ceny samotných potravin a nealkoholických výrobků meziročně zhruba stagnovaly. Růst cenové hladiny naopak tlumil pokračující pokles cen pohonných hmot v důsledku předchozího zlevňování ropy na světových trzích.

Cenová hladina v říjnu proti předchozímu měsíci vzrostla o 0,3 procenta. Podle podzimní prognózy ČNB se inflace na konci letošního roku krátkodobě zvýší mírně nad horní hranici tolerančního pásma. K tomu přispěje statistický efekt nízké základny z prosince minulého roku, kdy obchodníci s předstihem promítali snížení DPH na potraviny. Ve stejném směru bude působit též postupný průsak zvýšených cen některých potravinářských komodit do cen v maloobchodech, odhadl Král.

V příštím roce bude podle něj nárůst cenové hladiny zpomalovat a postupně se navracet k dvouprocentnímu cíli centrální banky. Růst regulovaných cen totiž počínaje lednem výrazně zvolní. Pohonné hmoty budou meziročně zlevňovat i v příštím roce. Jádrová inflace se mírně nad dvěma procenty bude pohybovat i v následujících čtvrtletích. V jejím očekávaném vývoji se budou odrážet nejen odeznívající nákladové tlaky, ale také utlumené poptávkové prostředí v české ekonomice, uzavřel.

Analýza: ČR si v žebříčku inflace pohoršila, v Evropě ji měla 15. nejvyšší

Česko si v říjnu v evropském žebříčku inflace pohoršilo. Ze 41 sledovaných zemí ji mělo 15. nejvyšší, zatímco v září byla inflace v ČR 17. nejvyšší. Vyplývá to z aktuální analýzy investiční platformy Portu.

Nejvyšší inflaci v Evropě měla podle analýzy Ukrajina, a to 9,7 procenta. Následovalo Rusko s meziroční inflací 8,6 procenta. Vysokou inflaci měly také Bělorusko (5,4 procenta), Moldavsko (5,3 procenta) a Island (5,1 procenta).

Ze sousedních států byla inflace vyšší v Polsku (5,0 procenta) a na Slovensku (3,1 procenta). Nižší byla naopak v Rakousku (1,8 procenta) a v Německu (2,0 procenta). Meziročně se ceny nezměnily ve Slovinsku a země tak byla na čele žebříčku. Nízká inflace byla také v Litvě (0,3 procenta), Kosovu (0,4 procenta) a ve Švýcarsku (0,6 procenta).

Zdroj: ČSÚ, ČTK