Investoři a bubliny: Navždy spolu

Ale proč se tento cyklus stále dokola opakuje? Může finanční regulace zabránit vzniku bublin? A proč se lidé ze svých chyb nikdy nepoučí?

Lidé se dokáží poučit, ale každá generace se musí vždy poučit znovu – alespoň ve vztahu k finančním aktivům.

Finanční aktiva jsou pro lidi příliš neobvyklou položkou na to, aby plně vnímali jejich podstatu. Když se podíváme na pevná aktiva, lidé mají poměrně zřejmou představu o tom, kolik jsou ochotni a schopni za ně zaplatit. Vědí, kolik jsou ochotni zaplatit za auto, za ledničku a další věci.

Cena na akciovém trhu se však odvíjí od toho, kolik vám za akcie někdo zaplatí. I když bych zaplatil příliš mnoho, druhá strana může být ochotna zaplatit ještě víc. Proto se v případě bubliny jeví jako rozumné zaplatit i přemrštěnou cenu, pokud mám jistotu, že cena dále poroste.

Při investiční bublině jsou si lidé jisti, že cena stále poroste, přitom si obvykle uvědomují, že fundamentální hodnota zůstává stejná.

Toto výborně potvrdil a demonstroval v 80. letech nositel Nobelovy ceny a otec experimentální ekonomie Vernon Smith. Našel způsob, jak vytvořit umělé finanční bubliny, když dal skupině dobrovolníků peníze a nechal je investovat na imaginárním akciovém trhu. Ačkoli fundamentální hodnota akcií zůstávala stejná a všichni měli stejné informace, snažili se vyhnat ceny akcií nahoru. Místo toho, aby se lidé v pokusné skupině snažili přijít na fundamentální hodnotu, jednoduše se snažili levně nakupovat a draze prodávat¨. Bublina vznikne přibližně v 15. kole a dojde k tomu asi v 90 % případů.

Pokud je tento experiment opakován několikrát se stejnou skupinou, přibližně při třetí hře se z toho investoři poučí a přestanou vytvářet finanční bubliny.

Proč se tedy lidé ve skutečném světě nepoučí? Nedávné bubliny na trhu nemovitostí a akcií nepředstavují jediné existující bubliny. Smith říká, že záleží na tom, jak je jedna generace nahrazována další generací: **"I přes neustálá poučení se na trhu vždy objevují noví investoři. Ke krachu na akciovém trhu došlo v říjnu 1987, ale po 20 letech si nato už nikdo nevzpomene."

PROČ SE ŽENEME ZA ROSTOUCÍMI CENAMI?

Paul Zak, ředitel Centra Neuroekonoických studií na Claremont University, poukazuje na mnoho rysů lidského mozku, které mohou být za toto chování zodpovědné. Přílišná stimulace centra pro "odměňování" nás může svádět k většímu sklonu k riziku. Při experimentu bylo například zjištěno, že muži ve stavu sexuálního vzrušení mají větší sklon k rizikovým finančním rozhodnutím. "Vše co vidíte na CNBC, může probouzet takové chování," dodává Zak.

Dalším faktorem je to, jak náš mozek vnímá peníze, které bychom mohli vydělávat – řekněme v rostoucí hodnotě akcií.

Při experimentu byly monitorovány mozky lidí, kteří hráli virtuální investiční hru. Pokud někdo viděl, jak akcie rostou, a neměl v nich peníze, vědci byli schopni vnímat znaky lítosti v mozkové aktivitě zkoumaného člověka. Čím více lítosti zkoumaná osoba cítila, tím více měla sklon k investování během pokračujícího trendu. Zatímco tento způsob "fiktivního učení" může být v jiném kontextu užitečný, v případě akciového trhu je návodem k neštěstí.

Zak také poukazuje na stádovost lidského chování. **"Lidé jsou stádový druh. Když všichni ostatní něco dělají, například všichni běží, pak se nám jeví, že kdybychom to měli dělat také."

Jak se tedy nestát členem stáda a nesměřovat do záhuby? Neexistuje žádný tajný návod. V důležitých momentech je klíčové uvědomit si, zda nás vlastní myšlení k něčemu nesvádí, a zaměřit se spíše na fundamentální hodnoty než rychlou tvorbu zisku.

Staré rčení z Wall Street říká: Býci vydělávají peníze, medvědi vydělávají peníze, ale prasata jdou na porážku.

Zdroj: Smartmoney.com