ECB znovu snížila sazby. Ekonomové kvůli nejistým vyhlídkám čekají další uvolňování měnové politiky

"Ve prospěch dalšího snížení úrokových sazeb hovořila makrodata, ať už slabší inflace, nebo mzdová dynamika, které signalizují pokračující dezinflační vývoj. Ten v posledních týdnech zesiluje i vývoj na trzích - jak významné posílení eura, které zlevňuje dovozy, tak nižší ceny energií (ropa a plyn) na komoditních burzách. Dezinflačním směrem navíc může podle našeho názoru působit i Trumpův celní šok, a to primárně prostřednictvím nižšího tempa hospodářského růstu. Aktuálně platí vůči EU dočasné 10% clo na dovoz zboží do USA společně s 25% clem na automobily, hliník a ocel. To podle nás ukrojí z letošního růstu HDP eurozóny nižší desetiny procentního bodu," říká hlavní ekonom ČSOB Private Banking Dominik Rusinko.

"Sekundárně ale může na inflaci v eurozóně zapůsobit i eskalující obchodní válka mezi USA a Čínou, kde kvůli vysokým clům obchod zamrznul. Pokud Čína přesměruje své vývozy za dumpingové ceny na evropský trh, u cen zboží nehrozí pouhá dezinflace, ale rovnou deflace. Proinflačním směrem mohou naopak působit případná odvetná celní opatření Evropy, podobně jako možné narušení dodavatelských řetězců," dodává Rusinko.

ECB - úrokové sazby (základní a depozitní, v %), zdroj: tradingeconomics.com

Ekonomové z Komerční banky po nynějším 25bodovém snížení předpokládají pokles úrokových sazeb ECB v tomto roce ještě dvakrát ve stejném rozsahu. Na konci roku by tak podle nich základní sazba měla být 1,90 % a depozitní 1,75 %. Vzhledem k nejistotě vyplývající z hrozících celních válek je přitom podle nich riziko vychýleno směrem k ještě výraznějšímu uvolnění měnové politiky.

Americká a reciproční cla - přehled platných a pozastavených opatření, zdroj: TrumpTradeTracker.com

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová na tiskové konferenci po konci jednání řekla, že rozhodnutí snížit sazby o čtvrt procentního bodu bylo jednomyslné. Potvrdila pokračování dezinflačního příběhu, ale varovala, že inflace by se mohla zvýšit, pokud by došlo k narušení dodavatelských řetězců kvůli měnícím se obchodním politikám jednotlivých zemí. Na konkrétní dopady cel je ale podle ní potřeba si počkat.

Lagardeová zdůraznila, že centrální banka bude vývoj ekonomiky eurozóny bedlivě sledovat a bude na každém měnověpolitickém jednání o nastavení sazeb rozhodovat podle dostupných dat. "Žádný předem daný plán vývoje sazeb neexistuje," upozornila. Vyjádřila také přesvědčení, že ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí vzrostla, a řekla, že je potřeba pracovat na posílení produktivity, odolnosti a konkurenceschopnosti evropského hospodářství a firem.

Podle prognózy zveřejněné na závěr březnového zasedání ECB inflace v eurozóně letos dosáhne v průměru 2,3 %. Příští rok by měla klesnout na 1,9 % a v roce 2027 by měla být rovná dvě procenta. Jádrová inflace by letos měla být 2,2 %, příští rok 2 % a v roce 2027 by se měla snížit na 1,9 %. V případě HDP letos ECB v eurozóně čeká růst o 0,9 %, dále 1,2 % pro příští rok a 1,3 % pro rok 2027. Proti předchozí prognóze z loňského prosince byl výhled inflace pro letošek revidován výše, zatímco výhled růstu ekonomiky naopak níže. Důvodem byla vysoká nejistota v oblasti obchodní politiky i celková nejistota spojená s hospodářskou politikou.

ECB - makroekonomická projekce (březen 2025)

Novou prognózu ECB zveřejní na závěr příštího zasedání začátkem června. Ta bude velice důležitá proto, že už bude reflektovat vývoj zahrnující oznámení 25% amerických cel na dovoz aut a také oznámení a následné dočasné zmírnění takzvaných recipročních cel ze strany Spojených států.

HDP eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí meziročně stoupl o 1,2 %, inflace v březnu klesla na 2,2 %

Hrubý domácí produkt zemí eurozóny se v loňském čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně nezměnil, meziročně se ale výkon ekonomiky zvedl o 1,2 %. V předchozím kvartálu dosáhl mezičtvrtletní růst 0,4 % a meziroční 1 %. Dvě největší ekonomiky bloku zaznamenaly mezičtvrtletní pokles - HDP Německa se snížil o 0,2 % a Francie o 0,1 % -, zatímco Itálie dosáhla růstu o 0,1 %.

Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v eurozóně se v březnu snížilo o desetinu procentního bodu na 2,2 %, meziměsíční růst dosáhl 0,6 %. V únoru se ceny meziměsíčně zvýšily o 0,4 %. Takzvaná jádrová inflace, která vylučuje vliv kolísavých cen potravin a energií, dosáhla v březnu meziročního tempa 2,4 % a meziměsíčního tempa 1 %. K meziročnímu růstu cen nejvýrazněji přispěly služby (+3,4 %). Ceny v kategorii alkohol, potraviny a tabákové výrobky se zvýšily o 2,9 % a ceny neenergetického průmyslového zboží byly vyšší o 0,6 %. Naopak ceny energií se snížily o 0,7 %.

Eurozóna - vývoj HDP (meziročně, v %) a meziroční inflace (v %), zdroj: Tradingeconomics.com

Komentář expertů x XTB

Zdroj: ECB, Reuters, CNBC